#z asku

[lidi-jsou-hodny]

stála jsem na zastávce v dešti, deštník samozřejmě ležel v suchu a teple doma a já nemám ani kapuci, abych si zakryla hlavu

Paní vedle mně si předá její deštník z jedné ruky do druhé aby zakryla i mě

"já vás zakryju"

a tak jsme spolu čekaly na bus, bok po boku pod jedním deštníkem

nechť na tebe ještě dlouho neprší

[lidi-jsou-hodny]

Příběh z 5.9.2025

V Albertu s nákupem v náručí si to k mrazničkám šinu ještě pro mraženou pizzu.

U jedné žena přešlapujíc a čekajíc, vyhlížejíc asi oběť.

Přicházím

Ona na mě jestli bych ji podal támhle to (teď už nevím jestli to bylo gordonblue nebo mražený obalený sejra), že na to nedosáhne, je to vysoko a daleko, že prý mi nákup podrží

Já: jasně, nemusíte, natahuju se pro to a podávám (v hlavě přemýšlím že by se mi možná hodila i ta druhá ruka volná, ale to už je jedno)

Ona děkuje

Já si beru pizzu ze dveří vedle

Každý si pak jde svým směrem

.

[lidi-jsou-hodny]

Objednala jsem si novou knížku od @opuchlavicka z mininakladatelství Gnóm, kde mimo jiné píšou, že si mají lidi dávat možnost osobního vyzvednutí, jen pokud se často pohybují kolem Letné.

Večer mi přišla zpráva, že je vše ready a kdy si knížku vyzvednu, ze které se následně vyloupla informace, že pokud chci, bude majitel vzhůru cca do jedenácti (a tím pádem do té doby můžu zajít) a skončilo to přáním dobré výpravy, na kterou o víkendu jedu.

Mám své nové oblíbené nakladatelství ¯\_(ツ)_/¯

.

[lidi-jsou-hodny]

Když jsem nastoupila do vlaku do školy, seděla nějaká slečna na mém místě. Tak začnu svoji spiel o tom, že to nevadí, já radši sedím zády... když se zasekla.

„Promiňte, nejely jsme spolu náhodou vloni touhle dobou, když ukradli kabely a ten vlak měl asi tři hodiny zpoždění?“

.

.

.

Jely.

Občas stačí fakt malo, aby si vás někdo zapamatoval...

.

[lidi-jsou-hodny]

A ještě jedna historka, z brigády v pizzerii na nádraží v roce 2023 kdy jsem měla 23. předvánoční šichtu. Zákazníků bylo hafo, ale odpoledne už to ustávalo a navíc začalo silně chumelit. S kolegyní jsme byly samy dvě a ve volných chvílích jsme povídaly co budeme dělat o svátcích a tak. Už tak kouzelná atmosféra se stala dokonalou když přišla jedna paní, jedna z našich posledních zákaznic, která si chtěla koupit pizzu na cestu do vlaku domů. Když platila, vytáhla k tomu navíc malé pouzdro a vylovila z něj pár ručně dělaných náramků, a že ať si vybereme, že to máme k Vánocům. Popřála nám krásné svátky a nový rok s tím nejupřímnějším úsměvem jaký jsem u koho kdy viděla

Nejlepší směna, při odchodu z práce jsme ještě pořád zářily jako sluníčka, dodneška to beru jako jeden z nejhezčích zážitků z vysoké

.

[lidi-jsou-hodny]

Ve vesnici u jednoho domu byla vystavená krabice se starou keramikou a cedulí "volně k rozebrání". S kamarádem jsme se tam zašli podívat, a zatímco jsme se probírali v těch pár hrnečkách, všimla si nás paní domácí (asi 80letá bělovlasá typická vesnická babča). Po chvíli povídání o tom, že má keramiku od souseda, který ji sám vyrábí a prodává na hradech a zámcích a i v Německu a jakékoliv neprodejné kazové zboží jí vždycky daruje, nás pozvala k sobě na zahradu, kde v záhonech, v pergole, ve sklepě, v garáži, všude byly keramické vázy, misky, květináče, hrníčky, zvonečky atd atd. A celou dobu vykládala o sousedovi a o Aničce odvedle (nevíme kdo je Anička) a že si můžeme vybrat a odnést cokoliv co se nám líbí, že ona neví co s tím. Kamarád si odnesl zvoneček s logem své bývalé základky který tam zcela náhodou našel a já džbánek pro mamku a svícen pro kamarádku. Úžasná paní, fakt taková pohádková babička, skoro jsme věřili že kdybychom se otočili zpátky, tak by tam ten domek už nestál

.

[terminus-technicus]

Co Vy a změna práce? Uvažujete o ní? Odešli jste? Dostali jste výpověď? Máte se teď lépe v tomto ohledu? Zajímají mě Vaše názory nebo zkušenosti.

Velmi vážně uvažuju a pravděpodobně to zrealizuju již v dohledné době. Přirozeně z toho mám určité obavy, vzhledem k tomu, že toto je můj první hlavní pracovní poměr v životě a ještě nikdy jsem nebyl na "skutečném" pohovoru - bojím se, zda si dokážu najít jinou práci, popřípadě zda si ve výsledku ještě nepohorším... Na druhou stranu, ono už ani moc není kam si pohoršit. A svého současného zaměstnání mám už až pokrk; sere mě se každý den vracet domů nejdřív v půl osmé, serou mě nejasná a nesrozumitelná zadání, serou mě protichůdné požadavky různých členů vedení (občas i těch samých), sere mě všechen ten stres, serou mě přesčasy, sere mě dress code, serou mě všechny ty snobárny a rozmazlení zbohatlíci, kteří mají na všechno lidi a sami si sotva utřou zadek. A upřímně řečeno, ani to finanční ohodnocení není nic moc; mám pocit, že už jsem tu za tyto mizerné peníze šaškoval dostatečně dlouho. Bude z toho hezká položka do životopisu, ale je čas si najít nějaké normální zaměstnání. Už nechci žít tento polo-život; mám dojem, že se poprvé po tom roce, co tu pracuju, konečně probouzím.

[terminus-technicus]

Jak se nyní máš?

Jsem příšerně unavený a pracovně naprosto demotivovaný. Ve čtvrtek jsme s několika kolegy pracovali nepřetržitě 19 hodin bez pauzy, a domů jsme odcházeli v půl čtvrté rano. Od pátku do neděle se konala firemní akce a dnes jsem opět od rána v práci. Už tuto kancelář nemůžu ani cítit, už s těmi lidmi nechci mluvit. Chci pryč, už tu nechci být ani chvilku, potřebuju dovolenou, nebo možná potřebuju jinou práci.