3 roky..
Nemám rád fotky z dovolených. Fotíte je ve chvíli, kdy intenzivně prožíváte něco krásného, zajímavého a neopakovatelného. Jakmile přijedete domů, cítíte neodolatelnou potřebu ukázat své krásné fotky plné emocí všem známým a podělit se o své zážitky. A najednou je vám divné, že ani nejlepší kamarádi v nich nevidí to, co v nich poznáte vy, že v nich necítí ty emoce, to poznání, to všechno…
Máme za sebou 3 roky existence firmy a chytla nás neodolatelná touha se ohlédnout a podělit se s vámi o to, co cítíme, co jsme zažili, co jsme se na té cestě naučili, kolik super lidí jsme poznali. Ale jsme si vědomi, že spousta těch zážitků je velmi těžko přenositelných. A tak jsme se rozhodli psát blog… Kdo bude chtít, může si přečíst, kdo ne, nemusí. Každopádně budeme rádi za jakékoliv vaše názory, podněty a komentáře.
Pamatuju si tu chvíli, kdy jsme se s kolegou rozhodli, že, „do toho jdeme“. Nikdy jsem nechtěl mít svou firmu. Kdokoliv mě znal, tak nevěřil, že jsem do toho šel, a když se ohlédnu, tak založení si firmy bylo spíše souhrou okolností a logickým vyústěním událostí, které se tak nějak děly poslední rok a které nás svedly na společnou cestu. Každý, kdo začínal někdy podobné dobrodružství, mi potvrdí, že to není lehké. Poté, co si prožijete počáteční euforii ze svobody, uvědomíte si, že najednou nemáte jistotu platu, jistotu zakázek, ztratili jste vizitku se známým logem, podporu IT, nemáte služební telefon, auto ani kancelář… a že teď už je to všechno jen na vás. A buď se z toho zblázníte nebo vás popadne neodolatelná touha dokázat sami sobě, že to zvládnete i bez těch berliček kolem, bez těch známých log na vizitce. A učíte se být hrdý na to své logo, které zatím ještě nikdo nezná.
Když se ohlédnu zpět, mohu říci jistě jen jedno – ani jedinkrát jsem za ty 3 roky nelitoval, že jsme do toho s kolegou tehdy šli! Kdybychom se tak nerozhodli, asi bychom teď seděli každý v nějaké jiné firmě, na jiném postu a dělali možná podobnou práci, kterou děláme nyní. A věřím, že by nás také bavila. Ale i kdybych měl veliké štěstí, stihl bych za svůj pracovní život poznat maximálně 3 až 5 firem. Myslím tím opravdu poznat - zažít, pochopit systém jejich fungování, systém motivace atd. Díky práci, kterou nyní děláme, jsme měli unikátní možnost za pouhé 3 roky poznat dopodrobna život ve více než 13 firmách a to od malých firem až po největší korporace a v rámci hloubkových rozhovorů si povídat s více než 1 600 zaměstnanci od řadových pozic až po top management nejúspěšnějších českých firem.
Měli jsme unikátní možnost slyšet přímo od zdroje, co lidi trápí i motivuje, baví i nudí, proč každý den ráno zase vstávají do práce a snaží se dokázat, že jsou lepší než ti druzí. Máme tak úžasnou možnost porovnávat. Asi největším překvapením pro nás bylo, že navzdory tomu, jak jsou všechny firmy a zaměstnavatelé různí a různorodí, jejich zaměstnanci velmi často řeší velmi podobné problémy a motivují je velmi podobné věci. Byli jsme překvapeni z toho, jak je svět barevný a barvitý a jak se opravdu málokdy podobá tomu, co se o motivaci, a firemní kultuře dočtete v knížkách přeložených do češtiny. Jak se lidské chování a uvažování nedá sešněrovat ani do nejlepšího modelu, který jste viděli na poslední přednášce. Měli jsme úžasnou možnost tohle vše zažít a slyšet a rádi se s vámi alespoň o část z toho podělíme v našem blogu.
