seen from Romania
seen from China
seen from United States
seen from Hong Kong SAR China
seen from United Kingdom
seen from China

seen from United States
seen from Türkiye
seen from United States

seen from United States
seen from Malaysia

seen from Türkiye
seen from United Kingdom
seen from China
seen from United States
seen from United Kingdom
seen from United States
seen from United States
seen from China

seen from Malaysia
PX výstřik
Tak index PX, tedy akciový index pražské burzy nám konečně ve čtvrtek uzavřel nad hranicí 1000 bodů. To jen potvrzuje vyšší zájem o investice do cenných papírů. Není divu, že každý druhý den čteme o nadprůměrném zobchodovaném objemu. Jistě, zdaleka nejsou investiční instrumenty tak žhavé téma, jak by to mohlo být, ale je to čím dál žhavější (osobně jsem rád, že i kolem sebe trochu zasévám onoho povědomí o jednoduchosti obchodování na burze). Dividendy (když nepočítám Unipetrol, který se nikterak nepředal) jsou velmi zajímavé právě u českých titulů. Jsem rád, že obchody rostou a že snad opravdu dospíváme do fáze, že bychom se na stáří mohli zabezpečit chytřeji. :-)
Celý článek o čtvrtečním obchodování na české burze je zde.
Spoření na delší dobu
Jaká je nejideálnější forma spoření na delší dobu? To je opravdu hodně individuální. Češi jsou však v tomto velmi konzervativním národem. Vezmeme to ale popořadě.
Historie nás vyškolila
Co především způsobilo, že jsou Češi konzervativním národem se asi nedá úplně generalizovat, ale velkým dílem k tomu přispěly historické události. V roce 1989 jsme se osamostatnili a získali nenahraditelnou svobodu. Díky tomu jsme získali přístup na volný trh. Všichni mohli začít podnikat a právě tady začali první investice. Do svého vlastního podniku. Protože v tom ale spousta lidí neuměla chodit, tak jich taky hodně zbankrotovalo a přišlo o své úspory. To byla první rána. Pak přišla divoká 90. léta, kdy probíhala pekelná privatizace, éra kupónových knížek a fondů, které slibovali desetinásobné zisky. Část fondů byla vytunelována a lidé opět přišli o své úspory. Druhá rána. Poté se objevily kampeličky, které slibovaly 10 % zhodnocení úspor. Ano, to už vypadá jako trochu reálně zhodnocení (ovšem v tomhle případě už trochu zapomínáme, že hypotéky a úvěry tehdy byly úročeny klidně 13-20 %). Navíc tyhle výnosy slibovaly bankovní subjekty, tak se jim přece dá věřit. Bum, přišly další krachy. Třetí rána. Když se třikrát člověk spálí, holt už nic moc riskovat nechce. Ale po čase se situace zklidnila a lidé začali hledat nějaké alternativní formy investování, takže se investovalo do nemovitostí. Pak ale přišla léta 2008 a 2009 a ceny nemovitostí spadly na polovinu. Čtvrtá rána. Po tolika příkořích během uplynulých 20 let už se prostě člověku nechce ani investovat ani riskovat...
Kde vlastně máme peníze
Na tuto část si půjčím graf z loňského roku z tohoto článku. Tady je totiž dobře vědět, kam lidé přesunuli svoje úspory. Nutno uznat, že díky poměrně nízké inflaci v ČR za poslední čtyři roky to zas tolik nebolelo. Díky zásahům do kurzu koruny se nám však přiblížil inflační cíl České národní banky 2 % a v následujících letech by to mohlo začít bolet. Je až neuvěřitelné, že téměř polovina Čechů (to je 5 000 000 lidí) nechává své úspory na běžném účtu, kde se neúročí. Trochu více pochopitelné, ale podobně nesmyslné jsou úspory na spořícím účtu. OK, beru tu likviditu, prostě převedete a za dva dny si můžete koupit auto. Ale při dnešním úročení ono zhodncení s odřenýma ušima pokreje inflaci. Kde se už dá spoření pochopit je tzv. stavební spoření. Tady máte nejen úrok (v současné době ca 1 %) a ještě státní příspěvek. No, když už do toho systému hážu daně a veškerá povinná pojištění, proč si taky něco nevzít zpátky. Potom už jsme na zhodnocení třeba i 3 % díky státu a to už aspoň má smysl. Jenže takhle spoří zhruba každý osmý Čech. A to je zatraceně málo. Ostatní úspory už téměř nestojí za zmínku. A investice do rizikovějších, ale stále poměrně bezpečných (např. dividendové akcie) nástrojů tu téměř nejsou.
Přichází nová doba?
Po shlédnutí předchozího grafu se dá říct, že nikoli. Ale vzhledem k tomu, že pracuji ve stavební spořitelně, můžu říci, že se setkávám s klienty, kteří jsou dnes ochotní investovat alespoň do fondů. Sice u investičních firem, které bych osobně nedoporučoval kvůli vysokým nákladům (takže potenciální čisté zhodnocení je pak skoro stejné jako u stavebka, ale daleko méně jisté), ale máme na trhu fondy, které jsou docela stabilní se slušným potenciálním výnosem a s docela nízkými náklady. (Nepíšu teď o fondech kvalifikovaných investorů, protože na ty potřebujete aspoň 1 mil. Kč. U těchto fondů je pak výnos úplně někde jinde. Já píši především o fondech s možností pravidelných minimálních investic.) Takže je pravda, že možná za pár let dojdeme k tomu, že se dá investovat do akcií napřímo (a do českých akcií, které jsou zajímavé právě díky dividendě, i s docela malým kapitálem) a opravdu budeme spořit formou investic. Protože mít 2 mld. Kč (to je 2 000 000 000 Kč) na běžných účtech opravdu není něco, co nám zařídí kvalitní úspory. Už jen proto, že za několik let nám půlku sežere inflace.
Monetový dividenďák
Moneta Money Bank. Jeden z nejsklonovanějšíích titulů pražské burzy loňského roku a možná i letošního. Z téhle banky, která se odštěpila prodejem od GE a spadla z největší části pod jiné Američany, se stala snad nejatraktivnější akcie v ČR. Výplata letošní dividendy by měla být 9,80 Kč na akcii, což je při aktuální ceně 86,50 Kč více než 10% výnos před zdaněním. Kdo vám to dnes dá, že jo? Moneta díky své nízké ceně je dostupná v relativně velkém množství i těm nejmenším investorům a nabízí jim velmi atraktivní výnos z dividend. Nehledě na to, že je zde jednoznačný potenciál růstu ceny na budoucí prodej. Moneta možná může být tou zlomovou akcií, která přiměje k akciovým investicím i ty konzervativnější hráče a možná (i když obchodovaný objem od začátku roku tomu moc nenapovídá) rozhýbe česko burzu trochu vyššími objemy. Budeme jedině doufat.
Aj Chemici vitaju zmenu v danovom a odvodovom zatazeni podnikania! #zchfp #podnikanie #dane #malepodniky #dividendy (na mieste Bratislava, Slovakia)