#e-z rollers

[thisisrealy2kok]

E-Z Rollers - Dimensions Of Sound (1996)

[shadowmoving]

Visit Original Link

[electronicadaily]

E-Z Rollers - The Morning After [1996]

I hope you don’t mind a little more from Moving Shadow! I absolutely love this track. Brilliant start to one of the best drum & bass albums out there, E-Z Rollers’ debut Dimensions Of Sound. Hope you enjoy it as much as I do.

https://www.youtube.com/watch?v=i6g89BBkdLY

(alt. link: N/A)

[fancypantsrecords]

Technical Itch / E-Z Rollers / Omni Trio - Rollcage Stage II Sampler | Moving Shadow | 2000 | Black

[urlasage]

walk this land  . .        . .

peter pan and icarus

both flying away to get closer

.

.

.

.

as I was walking a ribbon of highway I saw above me an endless skyway I saw below me a golden valley this land was made for you and me

.

.

.

                .

.

come with me I'll fill you with desire take my hand and walk this land together... Be the light look to the horizon dream with me and follow me to heaven... come on baby, baby 

.

           .

.

[fancypantsrecords]

Various Artists - Rollcage Stage II: The Soundtrack | Moving Shadow | 2000 | Black

[maquina-semiotica]

E-Z Rollers, "Walk This Land"

[paskvilnet]

E-Z Rollers, 16.11.2000, Praha, Palác Akropolis

Rozhovoru se účastnili dj Jay Hurren (JH) a zpěvačka Kelly Richards (KH)

10 let. Z pohledu biblických patriarchů pouhé plivnutí do moře času, ale pro nezávislý label je jedna celá dekáda dost dobrý důvod k tomu, aby se zatřáslo šampusem. Moving Shadow znamená pro junglisty zhruba to samé, co Real Madrid pro přátele kopaček. V současnosti najdeme třeba i lepší týmy, ale tradice, dobrý zvuk, kvalitní kádr a řekněme něco jako solidnost donutí průměrného vinylového závisláka, aby každý nový singl s roztančeným stínem v logu alespoň zběžně prověřil. Otec - zakladatel Rob Playford při příležitosti prvních kulatin labelu vyslal ty nejlepší ze své stáje - mj. např. Technical Itch, Dom + Roland nebo Aquasky na paralelní šňůry po Spojených státech , Británii a Evropě. Do Prahy přijeli jako služebně starší naši dobře známí E-Z Rollers a mladší drum´n´bassovou generaci reprezentoval čerstvě jednočlenný projekt Calyx. Ten nám spolu s MC Foxym vytvářel na sále nechtěný dunivý podkres, zatímco my jsme v šatně zpovídali hlavní hvězdy. Jay nám vysvětlil, že třetí E-Z Roller Alex chybí, protože mu bylo špatně, ale Kelly soudí, že s firmou to nemá nic společného. Spíš naopak...

KH: Řekla bych, že je to čím dál lepší... Na letošní rok připadají velké oslavy. Před pár týdny jsme v Anglii měli jedno takové old school vystoupení, dostalo se na staré pecky od Moving Shadow a člověk si uvědomil, jak dlouhou cestu už jsme urazili. Vzpomněla jsem si na tu úžasnou dobu, když jsem začala chodit do klubů a poprvé slyšela tyhle věci. Jsem ráda, že patřím k tak silnému a respektovanému jménu, vystoupení jsou úspěšná - lidi nás znají a jsou natěšení na něco extra. Ano, daří se nám. SZ: Jaké jsou vaše dojmy z míst, kde vystupujete poprvé? JH: Nedávno jsme se vrátili ze Spojených států, kde jsme už dřív vlastně hráli, ale poprvé jsme tentokrát vystoupili třeba v Portoriku, kde je celkem rozjetá scéna. Ale byli jsme i na dalších místech, kde se to slušně rozjíždí jako - třeba Seattle nebo San Francisco - v podstatě celé západní pobřeží je v pohodě. Teď v prosinci se chystáme do Maďarska, to pro nás bude úplně nová zkušenost. Ale Grooverider a další tvrdí, že to tam jede, tak uvidíme... Pořád se něco děje a celá scéna okolo drum´n´bass a breakbeatu roste. Pořád slyším, že zlaté časy junglu už jsou pryč, ale na vlastní kůži zažívám něco jiného. Právě taková místa jako třeba Maďarsko svědčí o tom, že drum´n´bass je na vzestupu. SZ: V Praze ale nejste poprvé - před pár lety jste vystoupili na festivalu Jam. Nějaké vzpomínky? JH: Pamatuju si, že bylo vedro... a pak na hotel a na to, že jsme z okna zahlídli Erasure. Celé odpoledne jsme po nich něco házeli. Ale vystoupení bylo taky fajn. SZ: Kelly, kdy jsi poprvé slyšela o E-Z Rollers? KH: Jay byl jedním z mých oblíbených dj´s, když jsem začala chodit na party. Jednou o prázdninách s ním můj tehdejší přítel hrál na jedné akci. Pamatuju si, že jsme pak spolu klábosili a popíjeli. Začínala jsem jsem tehdy zpívat s jednou partou, ale moc se to nehýbalo z místa. Kluci mě pak pozvali do studia, pustili muziku a ...: "Zpívej!". Tak takhle to nějak bylo, než jsem se ke kapele připojila a začala taky skládat ještě před albem "Dimensions Of Sound.". SZ: Máš nějakou oblíbenou vokalistku? KH: Když jsem začala vážně uvažovat o zpívání, oblíbila jsem si hodně Eriku Badou. Hodně mě ovlivnilo její první album. Mám ráda i další zpěvačky, ale ona je moje nej. SZ: Jakou má jungle v Británii pozici oproti house a technu? JH: Asi takovouhle, viď... Nejde o to, že bychom nějak vyčnívali nad ostatní, ale pravdou je, že současná hudební scéna z velké části pochází z Británie. Věci jsou pořád v pohybu a teď právě v Británii hodně frčí two step garage. Ale house tu je už od poloviny osmdesátek a dál se bude prosazovat jako hlavní proud. Bez ohledu na to, jestli třeba hard house je ještě house nebo už techno... a navzdory součásné vlně two stepu. Ale drum´n´bass tu prostě je. My hodně hrajeme po cele Británii a kluby bývají plné. Jedná se řádově o tři sta čtyři sta sálů, takže britská scéna je hodně živá. House pochopitelně kraluje, vždyť je to pop devadesátých let, pop jednadvacátého století, a povede se mu dobře i dál. Stačí se podívat na hitparády. Drum´n´bass se vrátil zpátky do undergroundu, ale ta scéna je velmi silná a zdravá. Funguje. Hrajeme před plnými sály a to mi stačí. SZ: Neplánujete si vydat singl u svého vlastního labelu Intercom? JH: Možná někdy v budoucnu... s něčím krapet odlišnějším. Nebo třeba podepíšem smlouvu sami se sebou...kdo ví... Teď se jako E-Z Rollers plně chceme soustředit na nové album a sestavit ho z toho nejlepšího, s čím momentálně disponujeme. V hudbě platí pravidlo, že s poslední skladbou, kterou člověk napíše, nic nekončí. Takže nám stojí za to pokračovat v tom, čeho si na nás posluchači cení a dál se uvidí. SZ: A nedostanete se s Robem Playfordem do střetu zájmů? JH: Kdo ví? Do takové situace jsme se ještě nedostali, takže nedokážu odpovědět... SZ: Že jsem tak smělý, s Moving Shadow máte exklusivní smlouvu? JH: Ano, ale s příštím albem nám stejně smlouva končí. Takže dojde k novým jednáním a bude záležet na případném zájmu o další spolupráci a rozhodnout můžou i jiné nabídky... My bychom samozřejmě zájem měli, ale budoucnosti se nebojíme. Nejdůležitější je teď pro nás odvést co nejlepší práci na novém albu a uvidííme, co bude následovat.

Všechno mluví pro E-Z Rollers a vypadá to, že z existenční nejistoty opravdu strach mít nemusí. Nové album by snad mělo vyjít v říjnu příštího roku. Pokud bereme akci v Akropoli jako narozeninový mejdan, tak se slavilo skutečně v důstojné atmosféře. Nebyli jsme asi zdaleka sami, kdo očekával živý koncert, ale to je spíš vroubek promotéra. Večer nabral ty nejlepší grády až později v sousedním, beznadějně natřískaném Divadelním baru, kde vedle domácích dam Katchy a Babe LN hostovali i britští oslavenci, ale tam by se nám kamera asi kapku orosila. A hudební resumé? MC - hlas jako zvon, hlášky poněkud tradiční. Vokalistka roztomilá a intonačně jistá. A nakonec dj´s - kvalita přímo neúměrná popularitě, takže zajímavější byl Calyx. Lepší desky , lepší mixy a míň ostrovního zlozvyku jménem rewind. Ale možná ten jungle jenom bereme až moc vážně