Já nevím jak vy, ale vlastně si vůbec nepamatuju dobu, kdy se mnou byla máma na mateřské doma. Přikládám to především věku a pak taky tomu, že to bylo prostě super a bezvadné a nejlepší a traumata si člověk pamatuje mnohem víc, než to příjemné a pozitivní. To se prostě jenom tak hezky přenese do podvědomí a jde to s váma dál a dál... :-) První vzpomínky mám až ze školky – na tahanice se Simonou o nejoblíbenější panenku, na první pusu a na hřiště na zahradě, kde jsme vyškrabávali omítku ze staré zdi sousedního baráku (už nestojí, nevím proč...?). A já bych chtěla, aby mé ratolesti taky neřešily žádná traumata a měly v podvědomí jen to hezké, super a bezvadné…
Proč o tom ale mluvím? Řeším teď totiž, zda si najmout slečnu/paní/babičku na hlídání...
Je to ožehavé téma. Ačkoli můžu působit na okolí jako flegmatická matka, která je nad věcí za (téměř) všech okolností, tohle mi nedá spát. O syna je skvěle postaráno ve školce, nicméně dceru na focení klientů tahám častěji, než bych kvůli ní chtěla. A jak to udělat tak, abychom byly spokojené obě, když babička, která má mou i její absolutní důvěru, přebývá 400 km daleko? Opravdu je to tak nadlidský úkol?
Přiznávám, v této otázce jsem asi příliš úzkostlivá. Nechat své děti s někým, kdo je musí zabavit, ochránit, nakrmit, uspat... A ony jsou přece tak zvyklé na mě! Zajímavé je, že ačkoli prarodiče děti vidí jednou za dva měsíce, nemám já ani oni vůbec žádný problém s tím, abychom je s manželem přenechali v jejich péči a já nemám, opakuji nemám, strach! Vždyť mě přece vychovali a vyrostl ze mě normální a zdravý člověk! Jenže co tady? V Praze? Bez pomoci?
Ano, existují agentury, které se na hlídání dětí specializují. Mají reference, atesty, výpisy z rejstříku trestů, atd. Jenže stačí mi to? Velkou výhodou je, že si s vybranou chůvou můžete dát schůzku, kde zjistíte, jestli sedí vám a hlavně vašim dětem. A on ten první dojem většinou opravdu nelže... A ostatní už je jenom na vás. Sháníte hlídání na dvě hodiny týdně, nebo na dlouhodobou celodenní spolupráci? Klaďte otázky, nechte chůvu s dítětem o samotě a sledujte, jak se vaše ratolest chová a cítí. A snažte se získat na ni osobní doporučení. To je pro mě stále tou nejlepší reklamou... :-) V téhle oblasti já kompromisy nedělám. Chceme pro ně jen to nejlepší, no ne?
