#kolobezka

[zdenekpergl]

#6 – Prokletí „hranatých“ plášťů a odpružení koloběžek - Koloběžkový podcast – kolobcast

Pořád ještě existují lidé, kteří si myslí, že bez terénních gum s pořádnými špalky nemůžou vyjet z domu. Nenechte se však mýlit – běžná koloběžka není horské kolo – na ni patří co nejhladší pláště. A odpružení? Na to raději rovnou zapomeňte :-)

Hooodně dobré shrnutí. Určitě doporučuju i ostatní díly kolobcastu.

[ajvn44-blog]

#footbike #kickbike #kolobezka #oldlenses #pentaconlens #pentacon50mm #samsungnx #samsungnx20 #bokeh #strava #nightclouds #nightrun

[medvidekpu]

#kolobezka úplně všude. Jedu reklamovat včera koupený #garmin #tw (v místě Balabenka)

[ajvn44-blog]

The spokes in my wheel #blackandwhite #bwphoto #footbike #kickbike #industrial #cernobila #kolobezka #minimalism #kolobezkafriend

[brunnerka]

#cestuju #vlakdoprahy #doprace #kolobezka #bag #batoh #iloveblack (v místě Nádraží Kralupy nad Vltavou)

[brunnerka]

#kolobezka #mojekolobezka #kdyznestiham #vlakdoprahy #slouzidobre #koleje #mazachrana #lepsinezbehani (v místě Nelahozeves)

[kolobezky]

Muž, žena a pes poprvé společně na výletě

Možná by bylo dobré poznamenat, že tento článek je určený spíš ženám, neboť ty tolik neprahnou po exaktních číslech, naopak ocení stejně jako já, že jsem tu svoji první jízdu přežila, a co víc, že se těším na další. Takže pánové prominou, tentokrát se tu opravdu nedočtete o nejvyšší dosažené rychlosti, ani údaje o převýšení nečekejte, nezmíním se ani o kvalitě terénu. Budu vyprávět emotivní příběh, jak to bylo, když jsme poprvé vyrazili ven na koloběžkách.

Všechno to začalo už loni v červenci, kdy můj milý domů přišel s nápadem, že si pořídíme koloběžky. Velmi rychle jsem se pro věc nadchla i já. Těšila jsem se na společné výlety. A teď, když se rok s rokem sešel, je konečně máme.

Vyrazili jsme v neděli asi o půl desáté ráno z centra Ostravy, před námi bylo asi čtyřicet kilometrů, věděla jsem, že to zvládnu, jen jsem nevěděla jak.:) Cílem trasy byla Vřesina v okrese Opava. Cesta ubíhala vcelku svižně. Skoro vůbec jsem neodpočívala. Za to můj milý odpočíval celkem často.:) Důvodem samozřejmě bylo to, že na mě jako správný gentleman čekal. Jen jednou u Šilheřovických zahrad jsme to zapíchli plánovaně všichni tři, posilnili se sušeným ovocem a doplnili tekutiny v těle.

V cíli nás čekalo hned několik otevřených náručí, výborné kafe s bábovkou, ještě lepší zeleninová polévka a pár panáků na posilněnou. Možná i proto byla cesta zpět o poznání svižnější. Dvacet kiláků s krátkým zastavením u bunkrů v Darkovicích za hodinku a půl.

Pro Honzu to byl tuším fajn výlet, klidně by zvládl delší, to je jasné. Tak někdy příště!!! A co pes? Dneska vylehává, odpočívá a skuhrá při každém sebemenším pohybu … Ale myslím, že stejně jako já se těší na další výlet, snad se poučila a v mezipauze nebude honit tenisáky … Naše fenka totiž musela naběhat minimálně o pět kilásků víc. Jsem na ni pyšná, celou dobu se držela v první linii s Honzou, a domů dorazila s úsměvem na tváři. Je skvělý kolobkový parťák.

A na závěr, po první jízdě přináším malé shrnutí, co nás čeká a nemine:

1) naučit psa chodit vedle kolobky (na pravé straně)

2) začít psa učit tahat (třeba pak budu posilněná psem Honzovu tempu stačit)

3) naučit psa povely: “gee” (čti džíí) - doprava a “haw” (čti: hóó) - doleva

4) makat na své fyzičce

5) nejpozději ve středu zase někam vyrazit (to je ve skutečnosti nejdřív, co to jde:))

[kolobezky]

Už jsme doma obě a co se týče skladnosti, jen překvapujem