Jablka a švestky uvítaly mě jako ztracenou dceru.
Dobrý den, sousedé,
Dobrý den, kolemjdoucí,
Zdravím se s obyvateli Vojkova a přilehlých vesnic.
Dopoledne dočetla jsem Kunderovo Nesnesitelnou lehkost bytí,
Takže kravám u cesty nahlas vyprávím o dualitě člověka
a závidím jim, že ony v ráji vlastně do teďka žijí.
Během poslední návštěvy jsem prošla většinu okolí.
Dnes proto pokrývám poslední kus pole a vesnici s rybníkem.
Překvapením je mi hospoda. Jediná široko daleko. A otevřená.
Porovnej si to s otevírací dobou potravin v okolí a pochopíš,
jakou lásku pro pivo tento světakraj pěstuje. Nemalou.
Malé poučení z víkendových cest pro další generace:
Vozit do zářijové krajiny kupu jablek je jako nosit dříví do lesa.












