všechno jako horská dráha. jednou nahoře. jednou dole. pak letíš doprava, doleva, sama nevíš kam. všechno zapomínáš v rychlosti, když ti vítr hladí vlasy. nedělá to jako on, ale ty se necháváš unášet, protože nechceš spadnout dolů. nechceš narušit ten kurz. stačí jeden špatný pohyb, čin. už letíš dolů, letíš pryč, všechno je pryč. jsi prázdnotou a tmou obklopená a čekáš na záchrannou ruku.















