#nejistota

[kralovna-ne-stesti]

Sedí to ve mě jako velkej těžkej kámen, kterej se snažím ignorovat, zatímco mě něžně táhne ke dnu.

[nedavam-smysl]

11/1/19

Hodně na tebe myslim. A zjišťuju že jsem tě asi nikdy nepřestala mít ráda i když jsem si nalhávala že už tě ráda nemám.

A jakoby mám tě asi furt ráda.

Ale jsme si už tak hrozně cizí, že si nejsem jistá, jestli spolu ještě vůbec někdy promluvíme.

Až za půl roku odmaturujem tak se už asi nikdy neuvidíme. Už tě nebudu moct vídat ani na těch chodbách a to, jak se na všechny nechtěně mračíš. Bude mi chybět tvoje mračení. Už budu mít jenom vzpomínky na to, že jsme se měli jednou rádi. A že nám bylo hezky. A zároveň mě bude trýznit to, že už spolu asi nikdy nepromluvíme. Tak aspoň doufám, že na mě nemyslíš ve zlém.

[nebepekloraj]

nejistota mě zabíjí nejistota mě ubíjí nejistota mě zabíjí nejistota mě ubíjí nejistota mě zabíjí nejistota mě ubíjí nejistota mě zabíjí nejistota mě ubíjí nejistota mě zabíjí nejistota mě ubíjí nejistota mě zabíjí nejistota mě ubíjí nejistota mě zabíjí nejistota mě ubíjí nejistota mě zabíjí nejistota mě ubíjí

skonči to už

[nedavam-smysl]

Někdy bych chtěla mít tu odvahu dělat věci po kterých toužím.

[elunarka]

Přála bych si porozumět sama sobě, svým pocitům a umět si za nimi stát. Být rozhodná. Kéž by všechno bylo jednodušší. Kéž bych nebyla taková jaká jsem. Kéž bych uměla ocenit ostatní a víc si jich vážit. Je mi všechno jedno. Přijdu si jako chladná duše, která se vlastně reálně o lidi nezajímá. Zajímám se jen o sebe a když už se zajímám o jiné, nevydrží to dlouho a pak už je pozdě.. Co je se mnou špatně, co s tím můžu dělat? Třeba mi pomůžou - třeba přijdu na to jak si pomoct sama. Třeba..

[kralovna-ne-stesti]

Já: "Nech toho nebo tě taky začnu držet v nejistotě."

On: "Ty mě držíš."

Já: *...?...* "Jo? A v jaký?"

On: "...nevím. Vidíš! To je nejistota, že si ani nejsem jistej, z čeho mám bejt nejistej!"

[blogujicipanflegl]

Jak omezit stres

Stephen King ve své knize Danse Macabre píše: „Nic není tak děsivé jako to, co je za zavřenými dveřmi. Hlavní hrdina se blíží k zavřeným dveřím. Diváci spolu s ním ani nedýchají a sledují jak se přibližuje. Hrdina otvírá dveře a za nimi stojí 3 metry vysoký brouk. Publikum ječí, ale v jejich jekotu je slyšet úleva: ‘3 metry vysoký brouk je dost hrozný’, říká si divák, ‘ale 3 metrového brouka nějak zvládnu. Bál jsem se, že bude mít 30 metrů.’”

Co když...

Jedna z nejvíc stresujících věcí je nejistota. Nejistota co je za zavřenými dveřmi. Nejistota jak dopadne schůzka. Nejistota jak se nám povede u pohovoru. Nejistota co se stane, když ztratíme práci. Nejistota... doplňte dle libosti.

Některé věci a nejistoty moc ovlivnit nemůžeme, respektive bylo by to náročné a pro náš život limitující. Jasně, může nás trápit otázka: „Co když na mě spadne meteorit?” ale tohle trápení je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. Vzhledem k mizivé pravděpodobnosti si ale s událostmi tohoto typu zpravidla moc hlavu neděláme.

Víš jak jsme Ti slíbili? Tak sorry jako, no!

Pak jsou ale situace, které nám přinášejí značnou míru nejistoty a přitom se s nimi setkáváme často. Asi každý se někdy dostal do situace, ve které je potřeba informovat druhou stranu o nepovedeném úkolu, nedodržení slibu, termínu, či jiném neúspěchu. 

Schůzky to nebývají příjemné, obáváme se, jak se nám na schůzce povede, jak schůzka dopadne, takže tyto schůzky odkládáme. Na zítra, na pozítří, na příští týden.

Myslím, že všichni jsme si v hlavě alespoň někdy odehráli monolog: “Tak přece si nebudu kazit pátek... To bych si rovnou zkazil i víkend. Oni už s tím stejně nic neudělají. Takže jim to řeknu v pondělí a rovnou se nějak domluvíme co s tím dál. Dyť o co jde.”

Jak si spolehlivě zkazit víkend

O co jde? Jde právě o ten zkažený víkend.

Protože přesně ta nejistota, jak druhá strana zprávu přijme, jak bude schůzka probíhat, nám zkazí víkend. Pokud bychom na schůzku šli, už bychom věděli. Věděli bychom, že to nedopadlo dobře. Ale věděli bychom. Věděli bychom, co všechno se musí stát pro napravení situace. Nejistota by byla pryč.

Věděli bychom, že brouk má jen 3 metry a ne 30, jak jsme se báli před schůzkou.

Dostanu ránu? Uff, to se mi ulevilo

Narazil jsem i na jeden výzkum z roku 2016 - při kterém vědci zobrazovali lidem, kteří se pokusu účastnili, obrázky 2 kamenů. Lidé následně tipovali, pod kterým z kamenů je had. V případě, že pod kamenem had byl, dostali menší elektrický šok do ruky.

Zajímavé na pokusu je, že lidé nebyli v největším stresu v momentě, kdy s jistotou věděli, že ránu dostanou. Největší stres pro ně byla nejistota, zda ránu dostanou, nebo ne. V momentě, kdy bylo jasné, že rána přijde, stres byl menší.

Takže až si příště budete chtít užít klidný víkend, vrhněte se do všech schůzek a dalších nepříjemností po hlavě. Zjistěte si všechno, co potřebujete vědět včetně toho, čeho se bojíte. Za tu chvilku stresu ten klidný víkend stojí.

[harrymarqez]

--

Neměl by konec znamenat i nejistotu?