Discover Top Posts Tagged with #nvrfrgt

Short film by. Legendary Minds - "AFTERHOURS"

San Diego current situation... It do go down!! ☔️💦🚣🏻⛈🌪 #nightcap #elnino #sandiego #itdogodown #nvrfrgt (at Fashion Valley)

#nvrfrgt #nightcap #itdogodown #sandiego #elnino

TONKINSKÝ INCIDENT

Druhý srpnový den roku 1964 se americký torpédoborec USS Maddox dostal do přestřelky se třemi severovietnamskými torpédovými čluny. Do boje se zapojila i americká bojová letadla. Střet se odehrál ve vodách Tonkinského zálivu. Jeden člun byl potopen a další těžce poškozen. V boji padli čtyři Vietnamci a šest jich bylo zraněno. Americký torpédoborec vyvázl beze ztrát. O dva dny později měly vietnamské lodě zcela bez příčiny zaútočit na americká bojová plavidla.

Tehdejší prezident Spojených států Lyndon B. Johnson první incident odsoudil a Severní Vietnam varoval před dalšími útoky. Po druhém střetu byla schválena Rezoluce o Tonkinském zálivu. Díky ní se tak Spojené státy zapojily do nevyhlášené války proti Vietnamské demokratické republice (Severní Vietnam) a zároveň s tím získal americký prezident plnou moc asistovat kdekoliv v jihovýchodní Asii v boji proti „komunistické agresi“.

V září 1945 vyhlásil komunistický vůdce Ho Čin Min nezávislost Vietnamu na Francii. Bývalá koloniální velmoc pak utrpěla ve válce těžkou porážku. Vietnam byl následně v roce 1954 rozdělen Ženevskou konferencí na dva nezávislé státy. Boje však pokračovaly a jižní část byla podporována USA proti severnímu komunistickému Vietnamu. V Jižním Vietnamu působili američtí vojenští poradci a americké válečné lodě hlídkovali na dohled severovietnamských břehů. Po Tonkinském incidentu se Američané vrhli do Vietnamu se všemi prostředky.

Více jak 45 milionů tun bomb a miliony litrů chemikálií včetně herbicidu Agent Orange svrhli Američané během války na Vietnam. Na vrcholu války působilo ve Vietnamu více jak půl milionu amerických vojáků. Válka ve Vietnamu si podle odhadů vyžádala více jak dva miliony životů Vietnamců (1954-1975). Padlo přes 58 tisíc Američanů a dalších 300 tisíc utrpělo zranění. Válka skončila porážkou USA a sjednocení Vietnamu.

V roce 2005 se musely přepsat učebnice dějepisu. Federace amerických vědců (FAS) požádala Agenturu národní bezpečnosti (NSA) o odtajnění některých dokumentů. Z pětisetstránkové dobové zprávy tak vyplývá, že 4. srpna 1964 nedošlo k žádnému střetu. Incident v Tonkinském zálivu byl zveličován a historka o střelbě vietnamských lodí byla zcela vymyšlena. Neexistovaly žádné důkazy a i přesto se tak incident stal záminkou k válce. Ve zprávě se tak uvádí:

„Není to tak, že by se tu noc odehrál jiný příběh; v tu noc neproběhl žádný útok. … Po pravdě, hanojské námořnictvo tu noc nepodniklo nic, ale zabývalo se záchranou dvou člunů poškozených 2. srpna.“

Nejedná se tedy přímo o útok po falešnou vlajkou, poněvadž k žádnému boji vlastně ani nedošlo. I přesto byl Severní Vietnam falešně obviněn a válka začala na základě lži. „Pokud vím, tak námořnictvo střílelo na velryby,“ v soukromí přiznal prezident Spojených států Lyndon Johnson roku 1965. Bývalý ministr obrany Robert McNamara se roku 1995 v Hanoji, hlavním městě Vietnamu, zeptal svého někdejšího protivníka generála Vo Nguyen Giapa, co se tedy toho osudného srpnového dne roku 1964 vlastně stalo. „Čtvrtého srpna se nestalo vůbec nic,“ odpověděl mu legendární vietnamský vojevůdce, kterého přezdívali též Rudý Napoleon.

Historik Robert J. Hanyok z NSA napsal zprávu o tom, jak agentura úmyslně zkreslovala informace zpravodajských služeb v roce 1964. Nakonec to uzavřel slovy: „Paralela mezi falešnou zprávou o Tonkinském zálivu a zmanipulovanými informacemi použité k ospravedlnění války v Iráku vede k tomu, že by stálo za to znovu přezkoumat události ze srpna 1964.“

Oficiální odtajněná zpráva: http://nsarchive.gwu.edu/NSAEBB/NSAEBB132/press20051201.htm

#NVRFRGT

OPERACE NORTHWOODS

Jsou vlády schopné obětovat vlastní občany s cílem ovlivňovat veřejné mínění? Dokáže to udělat i demokratická vláda stejně tak jako totalitní režim? Operace pod kódovým názvem Northwoods byl projekt Ministerstva obrany Spojených států amerických při němž mělo dojít k vládnímu terorismu. Trvalo více než 40 let, než Američané dokument odtajnili. Ti se báli, že by utajované informace mohly být pro armádu zahanbující.

V roce 1962 armádní generál Lyman Lemnitzer předložil tajný dokument ministru obrany Robertu McNamarovi. Spis obsahoval plány válečných operací pod falešnou vlajkou s cílem vynutit si souhlas Američanů i ostatních států celého světa k invazi na komunistickou Kubu. Vysocí armádní činitelé hodlali obětovat životy amerických občanů i vlastních vojáků.

Komunistická vláda Fidela Castra na Kubě ležela mnoha americkým armádním velitelům v žaludku. Ten byl prvním komunistickým vůdcem na západní polokouli a to jen 140 kilometrů od hranic Spojených států. Dřívější plán na svržení Castra podporovaný CIA selhal. Jednalo se o nepovedenou invazi v Zátoce sviní.

Tentokrát si to američtí armádní představitelé chtěli vynahradit. Z neznámého důvodů byl však návrh odmítnut. Plán viděl i tehdejší prezident John F. Kennedy. Ten ho osobně zamítl a generála Lemnitzera zbavil funkce.

„Pokud tyranie a útlak přijdou do této země, bude to v podobě boje s cizím nepřítelem.“ - čtvrtý americký prezident James Madison

Součástí psychologické operace, jejíž cílem je manipulace veřejného mínění skrze neočekávané a traumatizující události, byly zahrnuty únosy, vraždy, sabotáže, potopení americké válečné lodi, zničení dálkově ovládaného letadla na kubánskými vodami a další teroristické útoky na americké obyvatelstvo. V plánu bylo i sestřelit amerického astronauta Johna Glenna. "Kdyby se stalo," píše se v plánech, "že raketa vybuchne a John Glenn zahyne, bude naším cílem dodat nezvratné důkazy, že za to mohou komunisté na Kubě."

Generál Lemnitzer se obával vyšetřování ze strany Kongresu a tak tehdy nařídil skartování všech kompromitujících dokumentů. Některé informace však unikly a později vypluly na povrch. Odtajnění bylo částečně způsobené Oliverem Stonem. Ten v roce 1992 chystal film o prezidentu Kennedym a pátral po možných motivech a konspiracích vedoucích k jeho zavraždění.

"Existovaly vážné obavy, aby se armáda nezbláznila. A ona se opravdu zbláznila, naštěstí neúspěšně. Ale jejich neúspěch nelze připsat na vrub jejich nedostatečné aktivitě," píše ve své knize Body of Secrets investigativní reportér James Bamford.

Ještě bych chtěl podotknout, že díky odtajnění dokumentů dnes víme, že již v 70. letech existovaly plány na řízený náraz letadla do země a již v té době existovala technologie umožňující řídit dopravní letadlo na dálku ze země. Mohl by někdo být tak šílený, že by dokázal něco takového provést třeba i v dnešní době?

Oficiální dokumenty Operace Northwoods: http://nsarchive.gwu.edu/news/20010430/northwoods.pdf

#NVRFRGT

MAINILSKÝ INCIDENT

Konflikt mezi Sovětským svazem a Finskem, který se odehrával paralelně k probíhající Druhé světové válce, byl započat útokem pod falešnou vlajkou. Rozbuškou k „Zimní válce“ se stal fingovaný útok Rudé armády v blízkosti příhraniční vesnice Mainila. Sověti předstírali dělostřelecký útok na vlastní řady a pak falešně obvinili Finsko z agrese. Tvrdili též, že došlo ke ztrátám mezi sovětskými vojáky. Finové odpovědnost za útok odmítali a naopak vinili SSSR. Sovětský svaz využil vojenské propagandy k zahájení války s Finy, jež začala čtyři dny po incidentu, 30. listopadu 1940.

Díky odtajnění vojenských dokumentů (denních hlášení) se pak ukázalo, že v době incidentu nepadl žádný sovětský voják, čímž se potvrdilo, že si útok SSSR vymyslel a že válka začala díky lži. Finové se proti nepříteli udrželi, i přesto že ho přesahoval mnohonásobnou přesilou. Finové získali od celého světa uznání a Sověti pak museli přeorganizovat armádu, s kterou pak zaútočili na Finsko v další „Pokračovací válce“.

Celý incident byl vykonstruován Sovětským svazem, aby mohli označit Finsko jako agresora. Rudá armáda pak mohla provést „protiofenzivu“. Lži SSSR vyplynuli i z osobních zápisků stranického činitele Andreje Ždanova. Podle deníků finských dělostřeleckých baterií, které byly nejblíže incidentu, se dá vyvodit, že Mainila byla zcela mimo jejich dostřel. Finové právě své dělostřelectvo stáhli dál od hranic, aby tak předešli podobným incidentům.

Rok po zahájení Zimní války se odehrál jeden z největších vojenských zločinů známý jako Katyňský masakr. Podle oficiálního názoru, nechal Stalin vyvraždit více jak 22 tisíc Poláků. Mělo se jednat o válečné i civilní zajatce vězněné v sovětských koncentračních táborech. Mezi nimi bylo mnoho vojenských důstojníků a příslušníků inteligence. Vše měla provést Stalinova tajná policie NKVD v roce 1940. Odhalení udělali němečtí nacisté, kteří hned z masakru obvinili Sověty. Ti se bránili a vinu svedli na nacisty.

I zde se však musím pozastavit nad oficiálním výkladem. První odhalení provedli nacisté. Ti toho pak taky využili ve své vlastní anti-komunistické propagandě. Tento výklad pak postupně převzali všichni antikomunisté a to hlavně v době studené války. Nikdo nezkoumal a nevyšetřoval, co se tam opravdu stalo. Je tedy možné, jako třeba v případě zapálení Reichstagu, že za tím stáli samotní nacisté? Nebo masakr provedli Sověti, kteří se pokusili vinu shodit na nacisty, ale neúspěšně? Je pak i možné, že Reichstag zapálili opravdu komunisté, kteří pak nevědomě nebo možná dokonce vědomě dostali nacisty k moci?

A na závěr bych to uzavřel citátem největšího sovětského diktátora:

„Nejjednodušší způsob, jak získat kontrolu nad populací, je provádět teroristické útoky. Veřejnost bude vyžadovat zákony, pro jejich osobní bezpečí a proti jejich ohrožení.”

– Josef Stalin

#NVRFRGT

OPERACE HIMMLER

„Terorismus je nejlepší politickou zbraní, a nic nepohání lidi víc, než strach z náhlé smrti.“ – Adolf Hitler

Poslední srpnový den roku 1939 v osm večer zaútočí Poláci na německý rádiový vysílač v Gliwicích a do éteru pronesou prohlášení: „Mluví polská vzbouřenecká fronta! Říšský vysílač Gleiwitz je v našich rukou. Hodina svobody udeřila!“ Tato událost se stane tzv. „Casus belli“, což je latinské označení skutečnosti sloužící jako důvod k válce. Den na to začíná jeden z největších konfliktů v novodobé historii – Druhá světová válka. Díky svědectví jednoho z útočníků však dnes víme, že šlo o fingované přepadení jednotek SS naplánované nejvyššími představiteli Třetí říše.

O šest let dříve shořela 27. února budova Reichstag (Říšský sněm, Berlín). Z útoku byli obviněni komunisté a Adolf Hitler požadoval od tehdejšího prezidenta Hindenburga, aby vydal nouzový dekret zvyšující bezpečnost. Zákon masově potlačoval osobní svobodu v Německu včetně práva osobního vyjadřování až po omezení práv na shromažďování. To umožnilo i nehlášené domovní prohlídky, zabavení majetku a narušení poštovních, telegrafických a telefonních komunikací. Dle nařízení bylo vše přístupné, přestože za jiných okolností by to bylo nelegální.

Nacisté v čele s Hitlerem využili situace a zničili své politické oponenty. Mezitím se snažili protlačit Zmocňovací zákon, jenž by Hitlerovi umožnil legálně získat mnoho privilegií a nastolit tak diktaturu. Díky této události se v Německu k moci dostali nacisté v čele s Adolfem Hitlerem. Nacistický generál Franz Halder pak svědčil v Norimberském procesu, kde tvrdil, že se nacistický vůdce Hermann Goering sám přiznal k založení požáru v Říšském sněmu s cílem obvinit komunisty ze žhářství.

Tato událost a mnohé další skutečnosti předcházely Operaci Himmler, jejíž součástí bylo i přepadení vysílače v Gliwicích. Celá akce měla posloužit jako záminka k přepadení Polska, z kterého by, ne němečtí nacisté, ale Poláci vyšli jako agresoři. Němci si dokonce najali americké dopisovatele, kteří měli incident přezkoumat a potvrdit tak pravdivost německého tvrzení o polské agresi. Těm bylo však odepřeno zkoumat detaily.

Celá akce byla dlouho plánovaná a utajována. Pod vedením samotného Adolfa Hitlera se plánování účastnili i říšský protektor Reinhard Heydrich, velitel gestapa Heinrich Müller a Herbert Mehlhorn z SS. Velitelem přepadení vysílače byl pověřen Alfred Naujocks.

Organizátoři útoku nezapomněli na nic. Byly připraveny polské uniformy, zbraně, průkazy a neopomíjeli ani takové maličkosti jako třeba cigarety. Gestapo dodalo „konzervy“, což bylo kódové označení pro skupinu trestanců z koncentračních táborů. Ti měli představovat polské vojáky a se všemi zmiňovanými rekvizitami, které podpořily věrohodnost celé akce, měli posloužit jako důkaz polské agrese. Vězňům bylo vysvětleno, že se jedná o „výlet, kde se budou podílet na natáčení filmu“.

Celá operace netrvala déle než patnáct minut, neboť bylo riziko, že by na místo činu dojeli místní německé jednotky. Převlečení SS-mani popravili „konzervy“, odvysílali zprávu v polštině a ještě zabili pár možných svědků z vlastních řad. Pro větší důvěryhodnost na místě zanechali i tělo německého Franciszeka Honioka. Ten pomáhal Polákům a den před operací ho zatklo Gestapo. Mrtvoly byli zanechány na místě.

Šlo o klasickou operaci „pod falešnou vlajkou“. Vzhledem k tomu, že jde o oficiální výklad, nemohu si odpustit otázku, jestli tomu nebylo trochu jinak. Máme jenom jedno svědectví velitele přepadení, což byl Alfed Naujocks. Ten svědčil v Norimberském procesu. Na hranicích Polska a Německa se však ve stejný den měly odehrát i jiné vojenské operace, což bylo potvrzeno i Adolfem Hitlerem. Co když se ten den odehrálo něco jiného a někdo byl rychlejší než němečtí pohlaváři, pokud jde o válečnou provokaci? Je nějaká pravděpodobnost, že to odstartovali Poláci nebo někdo úplně jiný? Je snad dokonce možné, že jsme se stali obětí falzifikace lidských dějin?

#NVRFRGT

FALSE FLAG

"Když se Winston jednou v nějaké souvislosti zmínil o válce proti Eurasii, ohromila ho, když jen tak řekla, že podle jejího názoru, se válka vůbec nevede. Raketové střely, které denně dopadají na Londýn, pravděpodobně vysílá vláda Oceánie sama, aby udržela lidi ve strachu. To ho namouduši nikdy ani ve snu nenapadlo..." z knihy 1984 od George Orwella

Pojem "falešná vlajka" historicky pochází z námořních bitev. Válečné lodě vyvěšovaly vlajky pro vlastní identifikaci nejen v bitvách na moři. Akce byla provedena tak, že se před ostřelováním nepřátelských lodí vyvěsila vlajka druhé strany s cílem zmást nepřítele. Koncepce „flying false color“, tedy boj v jiných barvách než vlastní, se zachovala i do dnešních dob.

Operace pod falešnou vlajkou mohou provádět vlády či její tajné služby, korporace nebo i jiné různé společnosti. Nejčastějšími oběťmi se stávají jejich vlastní lidé nebo občané. Cílem je falešně obvinit někoho jiného, na něhož se pak snese všechna nenávist, zloba a občas i bomby… Tyto operace fungují dobře jak ve válečném stavu tak i v době poklidného míru. Mnohé události provází fenomén konspiračních teorií, z nichž nejznámější jsou určitě útoky z 11. září 2001.

A zde nastává problém. Je velice obtížné rozlišit mezi teorií a praxí. Jediný způsob jak se dovědět pravdu, je skrze vlastní přiznání viníka ve veřejném projevu či odtajnění historických archivů. Tak se na světlo světa dostávají události, jež měly být zapomenuty. Ze spikleneckých teorií se stávají aféry. V době odhalení už je však zcela nemožné stíhat původní viníky, natož pak něco napravovat.

V dalších článcích se brzy dozvíte o těch nejznámějších doložených operací pod falešnou vlajkou. Zjistíte, že mnohé nesmyslné války začínaly na bázi lži. Uvidíte, jakým způsobem se provádí vládní terorismus nehledě na to, jaká strana či ideologie je právě u moci.

A jaké jsou důvody k provádění takových operací? Stejně jako u terorismu/militarismu je cíl prosazování politických, ekonomických a dalších zájmů. Za pomocí propagandy a šíření strachu si tak vlády vynutí na vlastních občanech větší poslušnost a ochotu přijmout jakékoliv podmínky, které by za normálních okolností odmítli. Další varianta je provokace k ospravedlnění války či udržení již probíhajícího nekončícího konfliktu.

Díky operacím pod falešnou vlajkou je tak zlo zase o krok napřed.

#NVRFRGT