Jan 12, 2020
Denně důvěřujeme úplně náhodným lidem.
Řidičům tramvají, autobusů a dalším. Věříme, že nás v pořádku přepraví z bodu a do bodu b.
A pak nám třeba dělá problém věřit někomu, kdo je nám velice blízko.
Svět je zvrácenej.
seen from Canada
seen from China
seen from Netherlands
seen from Malaysia
seen from China
seen from United States
seen from India
seen from Netherlands
seen from United States
seen from United States
seen from United Kingdom
seen from Indonesia
seen from United States
seen from Canada
seen from Egypt
seen from United States
seen from China
seen from Poland
seen from Malaysia
seen from Russia
Denně důvěřujeme úplně náhodným lidem.
Řidičům tramvají, autobusů a dalším. Věříme, že nás v pořádku přepraví z bodu a do bodu b.
A pak nám třeba dělá problém věřit někomu, kdo je nám velice blízko.
Svět je zvrácenej.
Nemá smysl přemejšlet dopředu. Vždyť ani nevíme, co bude zítra. Vlastně ani za hodinu.
Milion dopředu vymyšlených scénářů, jsou nyní passé. Pořád něco předpokládám.
Zatracenej overthinker. A kolik to stálo úsilí a nervíků.
A teď je všechno jinak.
Tíseň.
Když se na tebe koukám v místnosti plné lidí, padá na mě nepochopitelná tíseň. Snad je to tou nostalgií, která se tam vloudila. Těmi několika přáteli, se kterými se už tolik nevídáme, ale bolestně mi připomínají naše začátky, kdy s námi byli pořád. Jejich absenci jsem přežila, ale bez tebe být nechci. Nechci tě ztratit.
