Mateřská, anebo rodičovská? Co je co?
Připravujete se k porodu a k nástupu na „mateřskou“? Pravděpodobně máte hlavu jako pátrací balon a nevíte, co řešit dřív. Kromě výbavičky, jména pro miminko a předporodní přípravy vás také čeká trocha papírování a několik koleček po úřadech. Na jaké dávky máte nárok, kdy byste změnu svého profesního statusu měla začít vyřizovat a co k ní budete potřebovat?
V českém sociálním systému existují dvě různé dávky, které obvykle lidé označují jediným slovem – „mateřská“.
První z nich se oficiálně jmenuje peněžitá pomoc v mateřství (PPM) a čerpá se ze systému nemocenského pojištění po dobu 28 týdnů péče o dítě, popřípadě 37 týdnů péče o dvojčata či vícerčata. Aby vám na PPM vznikl nárok, musíte splnit několik zákonných podmínek a její výše se zjednodušeně řečeno odvíjí od toho, jak moc jste do systému v posledních dvou letech přispěla. Neboli od výše vašeho platu.
Druhá dávka, na kterou vám vzniká nárok automaticky tím, že porodíte, se jmenuje rodičovský příspěvek (RP) a vyplácí se ze státního rozpočtu jakožto sociální dávka. Ten můžete čerpat až do čtyř let věku dítěte a jeho celková výše činí 220 000 Kč.
Kdo má na co nárok?
Odcházíte-li na mateřskou ze zaměstnání a zaměstnavatel za vás platil nemocenské pojištění, je nanejvýš pravděpodobné, že na PPM dosáhnete. Smyslem dávky je „nahradit“ váš stávající příjem a vyplácí ji Česká správa sociálního zabezpečení.
První podmínkou, kterou musíte pro získání PPM splnit, je účast na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 dní v posledních dvou letech. Druhou je pak povinnost být v systému nemocenského pojištění v den nástupu na mateřskou, tedy být v té době zaměstnaná. Ale pokud vám pracovní poměr skončil například dva měsíce před odchodem na mateřskou, stále máte na PPM nárok, a to díky existenci tzv. ochranné lhůty. Ta běží 180 dní poté, co vám zaměstnanecký poměr skončil.
Pokud jste ovšem byla před nástupem na mateřskou dlouhodobě nezaměstnaná, výše uvedené podmínky nesplňujete a dostanete rovnou rodičovský příspěvek. Počítejte s tím, že bude nižší.
Kam a s jakým lejstrem?
PPM můžete začít čerpat 8 až 6 týdnů před porodem. Formulář, který k tomu potřebujete, se jmenuje „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“ a dostanete ho od svého gynekologa. Ten vyplní část A včetně předpokládaného termínu porodu, na vás pak jsou údaje v části B. Vyplněný tiskopis předáte zaměstnavateli.
Správa sociálního zabezpečení, kam tento formulář následně doputuje, má na jeho zpracování měsíc. Pokud porodíte předčasně, můžete zažádat i zpětně (dle zákona až 3 roky) a následně čerpáte PPM od data narození vašeho dítěte/dětí po dobu 28/37 týdnů. Po uplynutí této doby přecházíte na rodičovský příspěvek.
O ten zažádáte – stejně jako maminky, které nemají nárok na PPM – na krajské pobočce úřadu práce v místě trvalého bydliště. Kromě formuláře „Žádost o rodičovský příspěvek“, který si můžete buď stáhnout na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí nebo vyplnit na místě, budete potřebovat ještě rodný list dítěte a občanský průkaz. Pozor! Úřad vám rodičovský příspěvek může vyplatit max. tři měsíce zpětně, tak jeho návštěvu příliš neodkládejte. Rodič si zpravidla může nastavit, za jak dlouho chce „svých“ 220 000 Kč vyčerpat – od dvou do čtyř let.
A co tatínkové?
I tatínkové mohou být „na mateřské“, s maminkou se mohou „vystřídat“ nejdříve šest týdnů po narození dítěte. V tomto případě potřebujete tiskopis „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“ při převzetí dítěte do péče, který dostanete buď na každé okresní správě sociálního zabezpečení, nebo na webu ČSSZ. Zároveň je třeba, aby tatínek s maminkou uzavřeli písemnou dohodu o péči o dítě, podpis matky musí být úředně ověřen (zdarma na ČSSZ). Oba „papíry“ odnesete na příslušnou pobočku správy sociálního zabezpečení. S žádostí o rodičovský příspěvek postupují tatínkové stejně jako maminky.
Zeptejte se svého úředníka
Pokud máte pochybnosti o tom, na co, kdy a v jaké výši vám vzniká nárok, obraťte se na krajskou pobočku úřadu práce či na správu sociálního zabezpečení a zeptejte se, jak to ve vašem konkrétním případě vypadá.