Lidi, co jste na intru, je to nějaký zákon, že dostanete k sobě na pokoj toho jednoho člověka, co se chová jako neandertálec a postrádá jakoukoliv špetku slušnosti, a přitom přes sdílenou koupelnu bydlí extrémně hodní lidi, kterých je tam už ale maximální počet, takže jste s tím daným člověkem uvěznění napořád, protože nemáte nervy mu něco říct, protože byste byli nuceni snášet jeho, lehce urazitelnou prdel do konce roku?
(Dovolím si popsat pár situací pro ilustrování mého utrpení:
,,Já jsem na sebe tak tvrdá"
*o pět minut později, po doplnění správného slovíčka v aj: ,,Ty kráso, já jsem tak dobrá, ty vole já jsem borec."
*já, vytirající a uklizející náš pokoj na intru, protože se ani neodvažuju doufat, že by to sama od sebe začla dělat ona
Ona (*mezitím v jakési domorodém dřepu na nočním stolku, rypající se mezi zuby a zírající do mobilu) ,,To koště sis tam dal špatně, takhle ti ta hadra z tama za chvíli odpadne, chichi"