Chrysler Pacifica a Morro Bay
Naším prvním významným přejezdem byla cesta na jih a snaha přiblížit se městu andělů, to však ještě nebylo cílem – ten ležel poblíž přístavního městečka Morro Bay s drobnými zajížďkami o 500 kilometrů daleko od našeho ubytování v San Franciscu.
Takže to v praxi mimo jiné znamenalo i vůbec první příležitost seznámit se se zapůjčeným Chryslerem Pacifica, který nás stál neskutečné množství nervů a dohadování s důležitě vypadajícím chlapíkem, nicméně boj stál za to a zapůjčený vůz je na silnicích zcela k sežrání.
Ve zkratce mohu říci, že nežere, je prostorný, skvěle vybavený a vyroben byl nám přímo na míru – z linky sjel teprve v březnu tohoto roku a v Chrysleru jej tedy očividně někdo zadal vyrobit až v momentě, kdy jsme si zakoupili letenky.
Jedinými problémy na cestě tak byly prakticky jen zajímavě značené křižovatky se stopkami ve všech směrech, dva pedály ve voze (k čemuž můžeme jen doporučit zkusit si sešlápnout brzdu levou nohou – jde o jedinečný zážitek!) a možnost předjíždění na dálnicích z obou stran.
Na druhou stranu nás však příjemně překvapila ohleduplnost, jež je ve srovnání s evropskými silnicemi citelně větší, a kilometry (a potažmo míle) jsme tedy z cesty nechávali mizet jako po másle.
Díky tomu jsme brzy a po malé zastávce v městečku Monterey dorazili do regionu Big Sur, kde jsme se však příliš doslova „neohřáli“ a kam jsme jeli beztak především pro tu cestu samotnou a pro výhledy, jež pobřežní dálnice naskýtala.
Ta totiž vedla po malebném pobřeží a s výjimkou střevních potíží autora tohoto textu jsme si cestu užili na maximum. Fotografie z cesty zde každopádně naleznete a můžete vidět, jak moc krásná cesta po pobřeží to koneckonců byla.
Poté již následoval příjezd do ubytování poblíž městečka Morro Bay a první zkušenost s motelem takovým, jaké je znáte z televize a filmů, a to i včetně přístroje na led. Zkrátka paráda v americkém stylu a pro nás nejlepší možný začátek na zážitky bohatého road tripu.
