#soused

[zero-zoxx-international]

The Zero Zoxx Group 1989: J.G.Wind, Sammy Tornado, 100 Olezgiruf, Diego de Monte, Zero Zoxx, Vambo Schmierer and many more - Phantoman Party 1989/Protoman Party 1989, photo restored with AI

[reckonslepoisson]

Soused, Scott Walker & Sunn O))) (2014)

Sunn O)))’s omnipotent drones providing the backing to the enigma of Scott Walker? A far more compelling project on paper than was fully realised on Soused.

With Walker at his dramatic and tense best, the kind of performer that one can’t help but find enthralling, it appears that Sunn O))) just couldn’t keep up. One can hardly blame them. I cannot think of many musicians more intimidating to work with than Walker – but the scale and complexity of Walker’s solo records simply isn’t matched by Sunn O))).

Soused lacks the looseness and unpredictability of Walker’s previous three experimental efforts. There are moments when Sunn O)))’s power rises to the occasion but not many. Between my ears, the main problem with Soused’s instrumentals are that they seem to try to impose a structure upon Walker’s vocals that simply isn’t there. Walker’s style, by this latter end of his career, was too eccentric for Sunn O))) to find any sort of rhythm.

For the most part, there’s a palpable disconnect. Soused wasn’t a total failure – its moments of power are certainly affecting – but still rather disappointing and far from the quality of Walker’s solo works.

Pick: ‘Brando’

[smokeycemetery]

[leftovies]

drinkin’

[colorsoundoblivion]

Time to bump the fuckin’ beaky.

[leftovies]

shore leave

[leftovies]

I see you’ve been drinking today

[kralovna-ne-stesti]

Na našem malým konci světa máme jednu super rodinku. Starší manželský pár a potom, o několik baráků vedle, jejich syna, ženu a dvě děti. Jejich syn je strašně super, vypadá jako šlachovitý viking, má vyholenou hlavu a na temeni dlouhý vlasy spletený do copu, ale všichni mu říkáme Indián. V létě chodí bez trička a bos, jako já, teda až na to, že já mám tričko, jen pod ním nemám na divošku podprsenku. Vždycky se pozdravíme, když se vidíme, ale jinak spolu nemluvíme a vlastně se neznáme. Děda mi říkal, že je mu mezi 45-50, ale mě se to nezdá, mě přijde tak maximálně na pětatřicet. Máma zase říká, že si jsme s Indiánem spolu podobní v názorech na život, v tom, že příroda ví nejlíp a tak. Je to strašně zajimavej člověk, takhle od pohledu a já ho upřímně ani nechci poznat blíž, protože takhle je zachováno přesně to kouzlo "známých od pohledu". Jsme si sympatičtí, navzájem, ale vědět o sobě víc? Jsem přesvědčená, že by celá ta naše pěkná bublina splaskla. Takhle je to perfektní, když já sedím venku na lavičce, bez mobilu, bez sluchátek, jen tak se dívám po světě, a on si to kolem mě projde s úsměvem, bez trička, na opálených zádech se mu houpe cop, (nevím proč si vzdycky myslím, že přitom nese kládu na rameni, asi jsem ho tak jednou viděla a teď si ho tak představuju pořád) a bosky a chvilku se za sebou s úsměvem koukáme. Každý tu máme svoji práci. Na určitý frekvenci spolu vlníme éterem. Tak je to prostě strašně, strašně fajn.

Ha... zajímavý... a to jsem původně chtěla psát o jeho mámě :) tak příště, jo?