Na pozemku u baráku máme kromě potůčku velkej sad. Když jsme to na začátku jara kupovali, nedalo se moc poznat, co za stromy a keře tam je, ale teď už mají listy a některý malý plody a já nadšením poposkakuju a zároveň se děsím, co s tím vším budeme dělat a jestli to zvládnu zpracovat.
Jedním z mých přání bylo mít na zahradě a u domu stromy. Kvůli stínu, vzduchu, zvuku, soukromí a úrodě.
Ještě jsem neměla možnost to tam celý projít a zjistit, co všechno tam je, ale už jsem našla poklady:
Lísky, ořechy, třešně, hrušně a jabloně, špendlíky a švestky. Maliny, rybíz, černý bez, medvědí česnek. Břízy, kaštan, šeříky, tůje, smrček. Růže, pivoňky, tulipány, čemeřice.
Je tam toho víc, ale já mám už teď v hlavě miliony sklenic a stovky bedýnek, marmelády, přesnídávky, sušené ovoce, limonády, mošty,...
A to nezmiňuju, že tam ještě uděláme záhony se zeleninou a bylinkami.
Já nevím, jestli se mi to jenom nezdá, takový bohatství!