p s a n í
Svojí neschopnost psát deníky pokouším pouze ve dvou případech. 1) Cestování - naivita, se kterou vozím na cesty na dva prsty tlustý kroužkový bloky mě udivovat nepřestává. Myslím, že to je prostě taková nějaká zástěrka pro navštěvu papírnictví. 2) Když jsem v prdeli - čti zamilovaná a zmatená. Dobrej způsob, jak se vypovídat a nepřijít o všechny kamarády. Papír snese všechno, včetně kýčovitejch textů písní a dramatických trojteček. Ten poslední jsem si psala kvůli Klukovi - vztahu tak krátkým, jako intenzivním. Jsou v něm jen ty špatný věci. Těch dobrejch moc nebylo, ale stejně bych je nepsala. Pro tento typ deníku volím označení “vpíčníček”. Obrozenci by měli radost.













