Ač je to trochu omleté klišé, tak jedna z věcí, která je a bude zásadní, je podpoření nezávislých médií. Vzhledem k tomu, jací jsou v čumblr komunitě lidé, možná nosím dříví do lesa ve snaze si dokázat, že dělám aktivismus - i tak mi ale přijde užitečné mít nějaké možnosti pokupě.
Vzhledem k mé levicové zaujatosti (tzv. left-wing bias) asi nikoho nepřekvapí, když tu doporučím Deník Alarm. Poměrně velké médium, které stále nemá články za paywallem a stojí na podpoře čtenářstva. Neštítí se slov jako "gender", "klimatická krize", "oligarchie" nebo "systémová nerovnost". Také jako jedno z mála médií v ČR informuje o dění v Palestině s empatií vůči Palestincům.
Páteční stávka v Itálii ukázala potenciál, jakým mohou odbory přispět k protestům proti genocidě v Gaze. Nadcházející bitvy i vnitřní debaty
Takový sourozenec Alarmu je Deník Referendum - vzhledem k tomu, že ho nesleduji úplně pečlivě, nedokážu přesně identifikovat, zda se od Alarmu nějak zásadně liší ve směru levicové orientace. Pokud bych měla soudit dle vajbu, tak Referendum se soustředí na lokálnější témata a je o něco menší. Stejně jako Alarm je ale bez paywallu a stojí na příspěvcích čtenářstva.
Atlet Zdeněk Koubek se stal první veřejně známou osobností Československa, jež prošla tranzicí. Jeho příběh ukazuje, jak tenké jsou hranice
Z relativně nedávno vzniklých médií si rozhodně zaslouží pozornost Page Not Found, které založila Apolena Rychlíková (znáte textu o tom, že Filipa Turka viní bývalá partnerka ze znásilnění) s Jakubem Zelenkou (spolu s Apolenou můžete znát z článku odhalujícího Feriho zneužívání mladých žen). Texty jsou spíše delší, cílem je dělat tzv. pomalou žurnalistiku. I přes vizuál, ze kterého mě bolí hlava, stojí za to sledovat:
Univerzitní titul s sebou obvykle přináší vyšší výdělek i širší možnosti pracovního uplatnění. Část politiků i veřejnosti by přesto raději p
Velmi fresh feministické médium, které přináší primárně komentáře, je Druhá : směna. Z jejich webu:
Cílem Druhé : směny je prezentovat feministické pohledy na společnost, které kladou důraz na sociální spravedlnost, postkolonialismus a queer zkušenost.
Na Druhé : směně je obzvlášť super, že nabízí možnost stát se nejen čtenářstvem, ale i autorstvem. V reakci na jejich otevřenou výzvu můžete poslat nápad na článek, a pokud ho redakce vybere, dostanete možnost ve spolupráci s redakcí článek napsat a publikovat ho:
Vím, že tumblr je síť chudého studentstva, případně chudých pracujících, takže něco si předplatit rozhodně nebude v možnostech každého. Zároveň je to ale jedna z možností, kam peníze umístit tzv. na dobrou věc, pokud nějaké někdy mít budeme. Kromě Page Not Found mají také všechna výše zmíněná média možnost jednorázové podpory a dá se jim poslat třeba i stovka.
I pokud se nakonec své prostředky rozhodneme investovat někam úplně jinam, vyplatí se něco z toho sledovat alespoň jako jistou protiváhu mainstreamové žurnalistice (která může samozřejmě být také kvalitní, viz například aktuální články Deníku N o Filipu Turkovi nebo různé reportáže Respektu). Každé z výše zmíněných médií má i podcast, Alarm má dokonce vlastní nakladatelství (vyšla v něm např. kniha Etnické čistění Palestiny nebo Dvojnice Naomi Klein).
Pokud vám tu nějaké (české) médium, které čtete, chybí - podělte se!
***
EDIT: Samozřejmě jsem na něco zapomněla, a tím něčím je Voxpot! Původně vznikl jako platforma pro videoreportáže, ale teď je z něj full-blown médium. Snaží se věnovat i investigativě a momentálně hledá podporovatele, kteří by pomohli umožnit otevřít komplet investigativní sekci.
Aktuálně dělají skvělou práci ohledně dezinformací v Česku, jinak mají dost super udělaný socky (hlavně pokud vám vyhovují videoshrnutí).
Dezinformace o klimatické změně dávno zaplavily tuzemský internet. Jakou roli v tom sehrály začátky serveru Parlamentní listy nebo také mlad
(Disclaimer: Žádná z organizací, o které v příspěvku mluvím, mě nezaměstnává a neplatí; a pro žádnou z nich jsem nikdy nepsal. U nakladatelství Alarmu jsou sice odkazy na eshop, ale nejedná se o affiliate links - odkaz na eshop byl jediná možnost, jak odkázat na konkrétní knihu).
(Pokud máte pocit, že jsem při charakteristice některého média neodvedl dobrou práci, ozvěte se: primárně a podrobněji sleduju Alarm a u ostatních čtu hlavně to, co ke mně osmoticky doteče, takže jsem nemusel být úplně přesný ve svém popisu nebo jsem mohl zapomenout vypíchnout něco, co je podle vás důležité.)
Zde jest seznam zdrojů ke krojům, který budu postupně doplňovat, aby to bylo někde pohromadě a lidé se nemuseli pořád ptát. Většina odkazů je na nějaký z portálů Digitální knihovny (např. na portál Moravské zemské knihovny, Národní knihovny, České digitální knihovny, atd.). U Brněnska jsou odkazy hlavně na Internetový archív. Občas je odkaz i na PDF soubor (jsou bezpečné a v seznamu označené). Červené jsou ty, které vám dohromady podle mě dají dobrý všeobecný přehled tak nějak o všem. Hvězdičku* u sebe mají knihy, které jsem nečetla, jen proletěla očima, ale přišly mi dobré.
Zdroje všeobecné
LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Lidové kroje z České republiky. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-293-6.
LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. České lidové kroje. 1. vyd. Praha: Práce, 1994. ISBN 80-208-0328-9.
Popisy krojů z jednotlivých oblastí Čech, Moravy i Slezska. Barevné i černobílé fotky. Střihy, historická vyobrazení krojů (malby, kresby). Ukázky výšivek.
ŠOTKOVÁ, Blažena. Československé lidové kroje v barevné fotografii. 1. vyd. Praha: Artia, 1956.*
Vývoj, staré záznamy o krojích, vlivy, které na rozvoj kroje působily. Barevné fotky a na zadních stránkách je k nim popis.
STAŇKOVÁ, Jitka a BARAN, Ludvík. Lidové umění z Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. Praha: Panorama, 1987. s. 71.
Uvádím zde stránku 71 jako začáteční, avšak o krojích knížka pojednává už dříve. Přinejmenším jsou to ještě stránky 28–32 a 38–42.
Techniky tkaní, vyšívání, zdobení opasků, kabátů, spousta zajímavostí a mnoho barevných fotek.
VONDRUŠKOVÁ, Alena, VONDRUŠKA, Vlastimil a JEŘÁBEK, Jaroslav. Tradice lidové tvorby: lidová hmotná kultura v Čechách a na Moravě. Praha: Artia, 1988, s. 59.
Knížka velmi podobná nahoře zmíněnému Lidovému umění z Čech, Moravy a Slezska. Taky by asi mohla být označena červeně. Barevné fotky, které ukazují různé krajky, opasky, kabelky, výšivky a zajímavé krojové součástky.
STAŇKOVÁ, Jitka a Ústředí lidové umělecké výroby. České lidové tkaniny: Čechy a západní Morava. 1. vyd. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1989.
Techniky tkání, vzory, hodně ukázek.
ZASTÁVKOVÁ, Jaroslava a Ústředí lidové umělecké výroby. Technologie stehů lidové výšivky. Praha: SNTL, 1981.
Techniky vyšívání.
VLKOVÁ, Dagmar a Český svaz výrobních družstev. Střihy lidového oděvu v českých zemích. Praha: Výzkum. ústav výrobního družstevnictví, 1987.
Šicí střihy běžných krojových součástek, např. různých vest, živůtků, košil, kalhot atd.
Národopisné aktuality. Strážnice: Krajské středisko lidového umění, 1964-1990. ISSN 0323-2441.
Malovaný kraj: národopisný a vlastivědný časopis Slovácka. Břeclav: Moraviapress, 1946-9999. ISSN 0323-1542.
Střihy, vývoj krojů, fotky, (folklorně) souborní činnosti, vzory výšivek, vůbec různé zajímavosti. Přijde mi, že se spíše věnují Moravě.
Zdroje o Čechách
Všeobecné
STRÁNSKÁ, Drahomíra. Lidové kroje v Československu. Díl I. Čechy. 1. vyd. Praha: J. Otto, 1949. (silně doporučuju)
ŠTĚPÁNOVÁ, Irena, MÄRZOVÁ, Věra a Univerzita Karlova. Lidový oděv v Čechách 19. století: určeno pro posl. fak. filozof Díl Sv. 1. 1. vyd. Praha: SPN, 1984.
Popis krojů z jednotlivých národopisných oblastí Čech. Střihy, fotky, kresby krojových součástek, ukázky a vzory výšivky. Lidové kroje v Československu jsou nejlepší knihou, od které se dá odrazit.
Jednotlivé
Chodsko
Lidové kroje v Československu: s. 115
ŠOTKOVÁ, Blažena. Naše lidové kroje, jejich vzory, střihy a zpracování. Díl 4. Kroj chodský [dolních vesnic]. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 1952.
ŠOTKOVÁ, Blažena. Naše lidové kroje, jejich vzory, střihy a zpracování. Díl 6. Chodský kroj postřekovský. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 1952.
Květy. 28.03.1985. Praha: Rudé právo, roč. 35, č. 13, s. 62.
NĚMCOVÁ, Božena. Studie národopisné. V Praze: Fr. Borový, 1929.
O kroji se zmiňuje průběžně, nikoliv jen v jedné kapitole, takže je třeba to projít. Je zde zachycena nejstarší podoba chodského kroje (buláckého kroje).
HRUŠKA, Jan František, TEPLÝ, František a BAAR, Jindřich Šimon. Chodská čítanka. Vyškov: F. Obzina, 1927, s. 60.*
Širší Plzeňsko
LÁBEK, Ladislav a Společnost pro národopis a ochranu památek Plzně a okolí. Lid na Plzeňsku: obraz jeho života a práce v domě Gerlachovském v Plzni : (příručka pro návštěvníky musea). V Plzni: Národopisné museum péčí Společnosti pro národopis a ochranu památek, 1927, s. 58.
Popis kroje plzeňského, plasského, stříbrského, chotěšovského a staňkovského.
→ Užší Plzeňsko
Lidové kroje v Československu: s. 141
ŠOTKOVÁ, Blažena. Naše lidové kroje, jejich vzory, střihy a zpracování. Díl 1. Kroj plzeňský. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 1952.
ŠOTKOVÁ, Blažena. Šijeme kroje: popis, vyobrazení a střihy Díl [I. řada, Seš. 9]. Kroje české. Kroj plzeňský. Praha: Novina, [1944].
LÁBKOVÁ, Marie. Plzeňský kroj. 2. dopl. vyd. Plzeň: Společnost pro národopis a ochranu památek, 1919.
→ Stříbrsko
Lidové kroje v Československu: s 131
→ Plassko
Lidové kroje v Československu: s 135
MADEROVÁ, Marie. Lidové výšivky na Plasku. 1. vyd. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1982.
→ Chotěšovsko
HATAJ, Václav a LÁBKOVÁ, Marie. Chotěšov. Díl 1. S popisem chotěšovského kroje od Marie Lábkové. Plzeň: Papír-Lábek, 1927, s. 20.
Kozácko/Táborsko
Lidové kroje v Československu: s 186
ŠOTKOVÁ, Blažena. Naše lidové kroje, jejich vzory, střihy a zpracování. Díl2. Kroj kozácký [táborský]. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 1952.
LEGO, František. Kozácký kroj. Český lid. 1900. Praha: V. Šimáček, roč. IX, s. 45.
ŠTĚPÁNOVÁ, Irena a BRÁTKA, Petr. Lidový oděv v okolí Tábora. Tábor: Husitské muzeum, 1995.
CIKHART, Roman. Táborsko: popis přírodní, historický a národopisný Díl 3. Národopis. Tábor: Tisk. odbor učit. jedn. Komenský, 1921, s. 11.
Netolicko
Lidové kroje v Československu: s 160
Blatsko
Lidové kroje v Československu: s 173
ŠOTKOVÁ, Blažena. Šijeme kroje: popis, vyobrazení a střihy Díl [I. řada, Seš. 2]. Kroje české. Kroj blaťácký. Praha: Novina, 1940.
FRYŠOVÁ, Emilie. Jihočeská Blata. V Praze: nákladem vlastním, 1913, s. 179.
WEIS, Karel. Český jih a Šumava v písni. Díl osmý. Blaťáckých písní nových i nově zpracovaných část druhá. V Praze: nákladem vlastním vydal Karel Weis, 1932, s. XVII.
SKÁLOVÁ, Anna. Blatský kroj. Český lid. 1949. Praha: V. Šimáček, roč. XXXVI, č. 3-4, s. 78. ISSN 0009-0794.
LEGO, František. Kroj a vyšívání lidové na Blatech. Český lid. 1897. Praha: V. Šimáček, roč. VI, s. 149.
Doudleby
Lidové kroje v Československu: s. 166
Český lid: sborník věnovaný studiu lidu českého v Čechách, na Moravě. 1929. Praha: V. Šimáček, roč. XXIX, s. 205. (Nepodařilo se zjistit autora)
Zde je zmíněna výšivka podle počítané niti. Ukázku lze najít v Technologii stehů lidové výšivky (s. 80 a 81)
Lidová tvořivost: Časopis pro soubory lidové tvořivosti. 07.04.1956. Praha: Osvětová práce, roč. 7, č. 4, s. [96a].
Zde je zase zmíněna kožená vesta, kterou lze najít v Tradici lidové tvorby (s. 159).
STAŇKOVÁ, Jitka. Jihozapadní a jižní Čechy. Květy. 18.04.1985. Praha: Rudé právo, roč. 35, č. 16, s. 63.
Střední Čechy
Lidové kroje v Československu: s. 230
ŠOTKOVÁ, Blažena. Šijeme kroje: popis, vyobrazení a střihy našich národních krojů Díl [I. řada, Sešit 1]. Kroje české. Kroj středočeský. Praha: Novina, 1940.
ŠOTKOVÁ, Blažena. Naše lidové kroje, jejich vzory, střihy a zpracování. Díl [Díl] 3. Kroj mladoboleslavský. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 1952.
Turnovsko
Lidové kroje v Československu: s. ~ 223
ŠOTKOVÁ, Blažena. Naše lidové kroje, jejich vzory, střihy a zpracování. Díl 8. Kroj turnovský. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 1952.
Podještědí
Lidové kroje v Československu: s. 221
HORÁČEK Jaroslav, ROZKOVCOVÁ Helena. Podještědský lidový oděv v proměnách času. Folklorní soubor Horačky. 2022.
Litomyšlsko
Lidové kroje v Československu: s. 203
ŠOTKOVÁ, Blažena. Naše lidové kroje, jejich vzory, střihy a zpracování. Díl 7. Kroj litomyšlský. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 1952.
NOVÁKOVÁ, Teréza. Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku: příspěvek k poznání kultury lidu českého : s devíti tabulkami. V Olomouci: Tiskem a nákladem Národní knihtiskárny Kramáře a Procházky, 1890.
Český svět: illustrovaný čtrnáctidenník. 3.3.1911. Praha: Karel Hipman, roč. 7, č. 25, s. [706].
Světozor: světová kronika současná slovem i obrazem : časopis pro zábavu i poučení. 10.12.1931. Praha: J. Otto, roč. 32, č. 10, s. 162.
VEJRYCHOVÁ-SOLAROVÁ, Božena. Nedošínský háj: sbírka akvarelových studií a kreseb Boženy Vejrychové-Solarové, doprovázená výňatky ze spisů A. Jiráska Z. Nejedlého, básněmi S.K. Neumanna. 1. vydání. Praha: Orbis, 1950, s. 69.
Online sbírky Regionálního muzea v Litomyšli: historické sbírky (oděvy a textil)
HÚSEK, Jan a NIEDERLE, Lubor. Moravské Slovensko. Díl 1. 2. vyd. Praha: Národopisná společ. československá, 1923. (silně doporučuju)
BOHÁČ, Antonín. Moravské Slovensko. Díl 1, část 2. Praha: Národopisné museum českoslovanské, 1922.
Popis krojů z jednotlivých podoblastí Slovácka, krojů z Hanáckého Slovácka, Luhačovského zálesí a Slavicko-bojkovska. Vývoj krojů a jejich nejstarší podoby (někdy odhadem, někdy podloženě), podrobný popis všech součástek. Odlišení kroje pracovního, slavnostního a obřadního. Fotky. V druhé knize ukázka výšivek a názvy jejích stehů.
JANČÁŘ, Josef, Muzejní a vlastivědná společnost (Brno, Česko) a Ústav lidové kultury (Strážnice, Hodonín). Lidová kultura na Moravě. Strážnice: Ústav lidové kultury, 2000, s. 116.
Vývoj od 18. století až do století 20., pár střihů, popisy tradic s pověr, černobílé i barevné fotografie krojů, staré malby, ukázky výšivek,
LUDVÍKOVÁ, Miroslava. Moravské a slezské kroje: kvaše z roku 1814 = Mährische und Schlesische Volkstrachten : Guaschen aus dem Jahre 1814. Brno: Moravské zemské muzeum, 2000.*
Nejstarší zaznamenané podoby vybraných moravských krojů.
Vývoj výšivky v různých moravských oblastech. Křížková výšivka, naturalistická, bílá a dírková.
KONDROVÁ, Marta. Rukávce na Slovácku. Díl 1. Slovácko: společenskovědní recenzovaný časopis pro moravsko-slovenské pomezí. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. 2017. (PDF)
KONDROVÁ, Marta. Rukávce na Slovácku. Díl 2. Slovácko: společenskovědní recenzovaný časopis pro moravsko-slovenské pomezí. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. 2018. (PDF)
Střihy slováckých rukávců. První díl je o rukávcích z rovných dílů s příramkovým střihem, druhý díl o rukávcích z rovných dílů s raglánovým střihem a o rukávcích tvarovaných.
Jednotlivé
Horácko
KREJČŮ, Marie. Horácký kroj. Telč: Sbor dívčí měšťanské školy, 1914.*
Brněnsko
LUDVÍKOVÁ, Miroslava. Kroj brněnského venkova. Brno: Městské kulturní středisko S.K. Neumanna, 1979.
LUDVÍKOVÁ, Miroslava. Lidová výšivka na Brněnsku. Brno: Městské kulturní středisko S.K. Neumanna, 1981.
BABÁKOVÁ, Eva. Zaniklý lidový kroj v Brně-Židenicích a v Juliánově. Časopis Moravského musea v Brně 36, 1951, s. 210–225.
TRÁVNÍČEK, Josef a HEMELÍK, Jiří. Lidový kroj v Brně-Líšni. Vyd. 1. Brno: Marek Konečný, 2006.
SVOBODA, František. Lidové tance z Líšně. 1. vyd. Praha: SNKLHU, 1954, s. 9.
SVOBODOVÁ, Vlasta Lidový kroj na brněnských předměstích. Český lid. 1988. Praha: V. Šimáček, roč. LXXV, č. 2, s. 76.
JELÍNKOVÁ, Zdena a ŠTĚPÁNEK, Václav. Aj v tom Tróbsku zvonijó-: [1894-1994] : sborník vydaný ke 100. výročí Národopisné výstavky v Troubsku roku 1894. Troubsko: Obecní úřad, 1994.
LUDVÍKOVÁ, Miroslava. K otázce jižních hranic brněnského kroje (kroj na Židlochovicku). Časopis Moravského musea v Brně 51, 1966, Vědy společenské, s. 195–230.*
KUNZ, Ludvík. Lidový kroj ve Šlapanicích u Brna. Časopis Moravského musea v Brně 35, 1950, Vědy společenské, s. 367–411*
Haná a Záhoří:
BEČÁK, Jan Rudolf a HOPLÍČEK, František. Lidové umění na Hané: lidová kultura hmotná. Velký Týnec u Olomouce: Jan R. Bečák, 1941, s. 17.
LUDVÍKOVÁ, Miroslava. Lidový kroj na Hané. Přerov: Muzeum J.A. Komenského, 2002.*
ČOČKOVÁ, Oldřiška, MRVOVÁ, Marie, JELÍNKOVÁ, Zdena a KLAPIL, Pavel. Záhorské tance. V Přerově: Muzeum Komenského, 2004, s. 35.*
Slovácko:
BARAN, Ludvík a STAŇKOVÁ, Jitka. Lidové kroje Slovácka. 1. vyd. Praha: Pressfoto, 1985.
KOUTNÝ, Jan. Mentíky a fakulte na mor. Slovensku. 1907. Časopis Moravského musea zemského. Brno: Moravská musejní společnost, roč. 7, č. 2, s. 290.
– Kyjovsko:
HURT, Rudolf. Kyjovsko. Brno: Musejní spolek, 1970, s. 200.
HRBÁČOVÁ, Petra. Ženský lidový oděv na jižním Kyjovsku. Slovácko. 2020, roč. LXII, s. 11–26. (PDF)
VAŠULKOVÁ, Markéta. Mužský lidový oděv na jižním Kyjovsku. Slovácko. 2021, roč. LXIII, s. 11–26. (PDF)
KOUTNÝ, Jan. K vývoji slováckého kroje miloticko-dubňanského. 1913. Časopis Moravského musea zemského. Brno: Moravská musejní společnost, roč. 13, č. 1, s. 180.
Malovaný kraj: národopisný a vlastivědný časopis Slovácka (výšivka na Kyjovsku). 01.1975. Břeclav: Moraviapress, roč. 11, č. 1, s. 12.
– Rohatec:
BÍZA, Josef a SKÁCEL, Jan. Slovácká obec Rohatec. Rohatec: MNV, 1973.
– Mutěnsko-Hovoransko:
JAN, Libor a ŠTĚPÁNEK, Václav. Mutěnice: dějiny vinařské obce. Vyd. 1. Mutěnice: Obec Mutěnice, 2002, s. 382.
– Podluží:
LUDVÍKOVÁ, Miroslava. Lidová výšivka na Podluží. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 1982.
KRUŽÍK, Jan. Kroje na Podluží. Břeclav: Okresní kulturní středisko, [1982?].
– Horňácko:
FROLEC, Václav, HOLÝ, Dušan a JEŘÁBEK, Richard. Horňácko: Život a kultura lidu na moravsko-slovenském pomezí v oblasti Bílých Karpat. Brno: Blok, 1966, s. [153].
– Strání:
MYŠINSKÁ, Kateřina. Současný ženský kroj ve Strání : bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta filozofická, Ústav evropské etnologie, 2013. Vedoucí práce: doc. PhDr. Alena Křížová, Ph.D. (PDF)
– Březová:
JANÍKOVÁ, Iveta. Tradiční folklorní tradice 20. století obce Březová: bakalářská
práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra hudební výchovy,
2018, s. 16. Vedoucí bakalářské práce doc. PhDr. Judita Kučerová. Ph.D. (PDF)
Luhačovské zálesí:
VÁCLAVÍK, Antonín. Luhačovské Zálesí: příspěvky k národopisné hranici Valašska, Slovenska a Hané. Luhačovice: Musejní společnost, 1930, s. 150.
Valašsko:
DRÁPALOVÁ, Lenka. Jak jde kroj, tak se stroj. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2016. (PDF)
VÁCLAVEK, Matouš. Moravské Valašsko. Třebíč: J.F. Kubeš, 1887, s. 15.*
Moje maminka jakožto češtinářka pravidelně chřadne kdykoli uslyší že se někdo chce "zeptat na otázku"
Tento jev se však rozšířil natolik že spousta lidí se nad ním ani nepozastaví
Tvoje maminka má úplnou pravdu, také mě to tahá za uši. A moc ti děkuju za tenhle ask, protože mi to dává možnost představit jeden úžasný nástroj pro ověření podobných vazeb, když vám znějí divně. Dole bude samozřejmě TLDR. Je tučně, klidně jeďte dál, pokud nechcete rant o tom, co všechno má česká lingvistika k dispozici.
Jako první si člověk asi říká, že je nějaká divná vazba slovesa. Na to je super zdroj, kde se to dá ověřit! Je to slovník Vallex, aktuálně ve verzi 3.0, kde najdete přehled českých sloves a jejich vazeb. Nepředpokládám, že tam budou všechna slovesa, ale většina toho, co běžný smrtelník potřebuje, tam určitě bude. U těch, kde se chyby dělají hodně často, má ÚJČ poznámku často i v Příručce, ale Vallex toho má podstatně víc. Jenže není snadné dešifrovat, co se tam vlastně říká. Na tom webu je samozřejmě návod, já to teď ukážu na zmíněném slovesu. Celé to odsadím čarou, protože je to spíš zajímavost a (spoiler alert!) problém není v samotné vazbě.
Takhle vypadá heslo slovesa zeptat se:
Vidíte jakési divné zkratky, které jste asi nepotkali, pokud vás na VŠ netýrají syntaxí a teorií valence. Nejdříve máme první lexikální význam, tady jich více ani není.
Pod tím je frame, tedy jakýsi větný vzorec. Je sestavený podle teorie, kdy základ věty tvoří sloveso a všechno ostatní jsou různá doplnění vázaná na to sloveso, základní skladební dvojici nevedeme. Horní index značí, o jaké doplnění se jedná, jestli je obligatorní (nutné, aby věta dávala smysl) atd., ale to není úplně to, co by nás na tom zajímalo.
Dolní index značí, v jakém gramatickém tvaru doplnění bude.
ACT je aktant (původce děje) a má dole jedničku, tedy bude v 1. pádu, bude to podmět. Honza se zeptá.
ADDR je adresát, bude ve 2. pádu. Honza se zeptá učitelky.
PAT je patiens, předmět nějak zasažený dějem, a ten nám umožňuje několik vazeb, možnosti jsou oddělené čárkou:
na + 4. pád – předložková vazba. „Honza se zeptal učitelky na datum čtvrtletky.“
zda – tedy vazba se spojkou. „Honza se zeptal učitelky, zda už oznámkovala písemky.“ Samozřejmě tam může být i nějaké synonymum, třeba jestli.
cont – závislá věta obsahová, která není uvedená spojkou, může jít třeba o nepřímou tázací větu, příslovce nebo zájmeno. „Honza se zeptal učitelky, kdy se bude psát písemka.“
MANN je nějaký způsob, další doplnění, moc nás zajímat nemusí.
Ok, to je určitě strašně zajímavý, ale proč se nelze zeptat na otázku?
Protože zeptat se samo o sobě znamená, že pokládáš nějakou otázku, už to tam je. To doplnění na+4 (předložka se 4. pádem) očekává předmět, na který se žák ptá. A on se neptá na otázku, ale třeba na písemku nebo školní výlet.
Teoreticky bych se mohla zeptat na otázku třeba... Při rozboru nějakého testu. „A paní učitelko, mohla bych se zeptat na otázku číslo 4? Nejsem si jistá, co tam mám špatně.“
Ale to už je předmětem něco... Existujícího, ta otázka je konkrétní, stejně reálná jako ten školní výlet. Neoznačuje tu větu, která ze mě zrovna leze, ale otázku v písemce.
TLDR: Pokud si nejste jistí vazbou, občas pomůže Příručka, většinou Vallex. Na první pohled vypadá trochu nesrozumitelně, ale má celkem přehledný návod, uvádí příklady a pokud nejste jó lingvisti, detailně tomu rozumět nepotřebujete.
Tady ale není problém ve vazbě, ale ve významu – sloveso zeptat se už tu otázku obsahuje a předložka na očekává předmět té otázky. Neptáte se tedy na otázku, ale třeba na datum písemky. Ptát se na otázku je podobně zvláštní jako... Jako třeba říct, že jste promoklí vodou. A čím jiným? Limonádou?
I don't know if you have seen this, but this profile has a lot of resources on historical embroidery styles. Amazing!!
https://archive.org/details/@helen_h
Oh this is actually so great. Thank you for sharing :D This is thousand times better than just trying to copy it off of a low resolution black and white photo xdd Also glad to see some Slovak patterns in these as well!
ahojky! chtel jsem se zeptat, vubec se nevyznam v krojich a snazil jsem se hledat ale nenasel, nevis jaky je kroj koprivnice nebo orlove (karvina)?
Zdravím zdravím.
O slezských krojích toho moc nevím, ale snažila jsem se něco najít. K orlovskému kroji jsem sehnala pár knížek.
Radostná země: čtvrtletník Slezského studijního ústavu a jeho lidových budovatelů. Opava: Slezský studijní ústav, 15.07.1961, 11(3), s. 83.
Život lidu na Těšínsku: Revoluční a pokrokové tradice : Průvodce muzejní expozicí Okr. vlastivědného ústavu Karviná v Čes. Těšíně. Český Těšín: Vlastivědný ústav, [1976], s. [33].
Těšínsko: Vlastivědný časopis. Opava: Slezský studijní ústav s Vlastivědným kroužkem při Okresním muzeu v Českém Těšíně, 1989, [32](4), s. 23.
Vystřihla jsem z nich pár obrázků. Byly tam i nějaké další, ale na nich nebylo vůbec nic vidět.
Zemský archiv v Opavě udělal takový drobný projekt o krojích na Těšínsku, přičemž stránky myslím 5–6 jsou právě o orlovském kroji; pak je tam ještě sekce o dětských krojích (str. 11) a orlovský je tam mezi nimi také. Je tam i kroj nevěstin.
Na stránkách FS Hlubiny je kroj popsán trošičku podrobněji a mluví tam aspoň letmo i o vývoji. Když se podíváš do jejich galerie, tak tam mají pár fotek.
Fotky má na svém Facebooku i FS Olšina, např.:
Tady je ještě článek z Českého rozhlasu. Fotky z něho nejsou kdoví jak kvalitní, ale co už.
Abych to nějak shrnula: Mužský kroj se nedochoval, záznamy jsou jen o poměštěné pozdní podobě. Ženský kroj lze najít na internetu ve dvou variantách:
1) starší, kde je (typicky brokátový) živůtek sešitý se sukní,
2) mladší, kde je (černá, asi sametová) kordulka oddělená od sukně.
Ta první verze ještě mívá přes hruď překřížený šátek. Často na fotkách bílý průhledný, ale FS hlubina má na jedné fotce i červený tištěný.
-------
Kroj z Kopřivnice jsem nenašla, ale předpokládám, že se nemohl moc výrazně lišit od toho ve Štramberku. Rozdíl by tam mohl být, kdyby byl jeden kroj z města a druhý z vesnice, ale co jsem tak pochopila, Kopřivnice i Štramberk jsou (a byla to i v minulosti) oboje města.
Takže tady je replika štramberského kroje od Ivany Di-Giustové, jmenované mistryně rukodělné výroby. Ale nevím, no. Pokud měly Kopřivnice v minulosti spíše venkovský ráz, je možné, že kroj byl podobnější třeba tomu, který měli v Závišicích.
Mužský kroj asi ani v jednom případě dochovaný nebyl.
O Iniciativě nájemníků a nájemnic (INN) už je všeobecný příspěvek tu. I jako nečlen se ale můžeš dostat k publikacím, které ti můžou pomoct, když se snažíš napoprvé sehnat spolubydlení nebo se vyznat v jinotajích nájemních smluv.
V angličtině pro Prahu - How to rent in Prague:
Příručka k hledání bydlení nejen pro studenty:
A nakonec manuál - Jak zlepšit situaci nájemníků organizováním:
(vím, že s tím jdu lehce s křížkem po funuse, protože semestr už začal a tohle info se hodí mít předtím, než se člověk někam nastěhuje, ale lepší pozdě než nikdy i guess)
Kreslila/studovala jsi někdy jihočeské kroje, především z jindřichohradecka? Přijde mi, že u nás v Čechách se na ně nějak zapomíná a je to škoda....
Jihočeské kroje jsou v Čechách mými oblíbenými :D
Pokud se nemýlím, tak Jindřichohradecko ještě spadá do oblasti Blat. V tom případě mohu říct, že ano, párkrát jsem kroj odtud kreslila. Nejnovějším příkladem je myslím tento ženský kroj. Mužský jsem už nekreslila delší dobu. Tady na blogu ho mám tuším plně vybavený jen jedenkrát, přičemž není ani středobodem obrázku, ale jako... je tam. Pokud si vyhledáš „kroje v barvách duhy“, tak by to mělo vyskočit.
Taky jsem kreslila párkrát kroj doudlebský, ženský kroj starší, mužský mladší i starší (ovšem v podobě, která nemá s tím mladším vlastně pranic společného). Mělo by to být všechno označeno jako #kroj doudlebský. Totéž vlastně platí i pro kroj z blat (#kroj blatský). Snažím se takto označovat všechny krojované malby (blíže v připnutém příspěvku, Rozcestníku).
Mně přijde, že v Čechách se kroje vůbec opomíjejí. Jihočeské kroje, zvlášť blatské, jsou však aspoň celkem jednoduše dohledatelné. Teďka nedávno vyšla kniha Tradice v obrazech, kde je jihočeským krojům věnovaná celkem velká část. Není tam moc „omáčky“, je to hlavně sbírka fotek rekonstruovaných lidových oděvů, od pracovních až po slavnostní nebo zimní. Fotky jsou hodně propracované (na mě trochu až příliš ahah) a dají dobrou představu, jak vypadá kroj jako celek i detaily na něm. V nějakých knihovnách se už dá vypůjčit, tak kdyžtak doporučuju.
Blíže k blatskému kroji ještě můžu nabídnout tyto zdroje přes Digitální knihovnu:
Lidové kroje v Československu, I. díl, Čechy (D. Stránská)
Šijeme kroje, kroj blaťácký (B. Šotková)
Jihočeská Blata (E. Fryšová)
Český jih a Šumava v písni. Díl osmý. Blaťáckých písní nových i nově zpracovaných část druhá. (K. Weiss)
Český lid, ročník 35 (1949), č. 3-4
České lidové kroje (J. Langhammerová)
Lidové kroje z České republiky (J. Langhammerová)
A pak pár dalších zdrojů:
Aplikace z korálků na lidovém textilu (J. Tormyševa) – disertační práce
E-sbírky – stačí vyhledat Blata nebo „blatská“ a najde to spoustu věcí.
ahoj, nevíš jak je to s kapsama v dámským každodenním kroji? nechce se mi věřit, že nebylo nic!
jinak moc děkuju za práci na návodech k oblíkání kroje, beru z toho inspiraci na šití. :)
Mmm, kapsy byly především na kabátech, kožiších a na podobných součástkách. Na vestách (kordulkách) či živůtcích běžně nebývaly. Mívaly je mužské vesty, třebaže někdy byly jen na ozdobu.
V Moravském Slovensku I. je zmínka, že je jakási malá kapsička na starém typu soukenné kordulky z uherskobrodska, avšak se zanedbatelným využitím:
Nemluvě o tom, že někdy se kordulky ani na bežný den nenosily, třeba ve Vlčnově, anebo nebyly součástí kroje vůbec, třeba dříve v Březové nebo Strání.
Když už, tak kapsa byla na sukni a byla umístněná někde tak, aby nebyla vidět.
Třeba toto jsou zadní zástěry s kapsou – první je z publikace Jak jde kroj, tak se stroj, druhá z virtuální badatelny NÚLK. Když se dopředu uvázala zástěra, tak se kapsa schovala, ale stále se k ní dalo snadno dostat. Nemyslím si však, že by to bylo nějak zvlášť časté řešení, protože se o těchto kapsách většina knih, které znám, vůbec nezmiňuje.
V Čechách se nosíval, pokud vím, spíše kapsář.
Tady je příklad z publikace s názvem Kroje Prácheňska. Moc o něm nevím – myslím, že se prostě uvázal přes spodnicu a sáhnout se do něho dalo přes rozparek ve svrchní sukni, který býval skrytý pod zástěrou vepředu.
Tady je zase z badatelny ukázka sešité sukně s rozparkem. Je sice z Moravy, ale ty české se šily stejným způsobem.
Popravdě nevím, kde ženy nosily nezbytnosti. Mohly si zakasat svrchní sukňu nebo zástěru a udělat z ní takový vak, ale to se spíše používalo jako na přenos zrní a tak, ne úplně na nošení věcí :D
Myslím něco takového ^. Fotky jsou od souboru Horaček, které mají podještědské kroje.
A pokud tě zajímá šití, tak tady mám pár odkazů na knihy přímo se střihy:
Střihy lidového oděvu v českých zemích. Jsou tam střihy moravských i českých krojových součástek, nejstarších i novějších. Je jich tam opravdu hodně, od vest až po leknici či třaslavice.
Kyjovsko. Hlavní jsou strany 217 – 220, přičemž je to nepřekvapivě jen o kyjovském kroji. Jsou tam vývojově starší i novější střihy, např. rukávce raglánové oproti rukávcům příramkovým.
Šijeme kroje. Je to více knížek (sešitů) a myslím, že jsou jen o krojích českých. Každopádně jsou zaměřené opravdu na šití jako takové, takže je tam i napsané, jakou látku použít a jak co udělat, aby bylo všechno stále v souladu s krojovými pravidly tvoření oděvu. Tady je sešit 1. (kroj středočeský) sešit 9. (kroj plzeňský) a sešit 10. (dětské kroje).
Lidové kroje z České republiky. Střihy tam jsou rozházené různě po knize, ač to není její hlavní zaměření.
Naše lidové kroje, jejich vzory, střihy a zpracování. Název mluví sám za sebe. Je to soubor knížek o šití českých krojů, asi celkem podobný knížkám Šijeme kroje. Zde je díl 1. (kroj plzeňský), díl 2. (kozácký/táborský), díl 3. (mladoboleslavský), díl 4. (chodský dolní), díl 5. (dětský), díl 6. (chodský horní), díl 7. (litomyšlský) díl 8. (turnovský).
Národopisné aktuality. Je to časopis, který se zaměřuje na vše možné, co se týče lidového umění. Střihy a šití tedy není úplně to hlavní, o čem se tam většinou mluví, nicméně občas se to tam objeví, např. v roce 1973 v č. 3.
Všechny jsou z Moravské zemské knihovny a jsou digitalizované.