Moje maminka jakožto češtinářka pravidelně chřadne kdykoli uslyší že se někdo chce "zeptat na otázku"
Tento jev se však rozšířil natolik že spousta lidí se nad ním ani nepozastaví
Tvoje maminka má úplnou pravdu, také mě to tahá za uši. A moc ti děkuju za tenhle ask, protože mi to dává možnost představit jeden úžasný nástroj pro ověření podobných vazeb, když vám znějí divně. Dole bude samozřejmě TLDR. Je tučně, klidně jeďte dál, pokud nechcete rant o tom, co všechno má česká lingvistika k dispozici.
Jako první si člověk asi říká, že je nějaká divná vazba slovesa. Na to je super zdroj, kde se to dá ověřit! Je to slovník Vallex, aktuálně ve verzi 3.0, kde najdete přehled českých sloves a jejich vazeb. Nepředpokládám, že tam budou všechna slovesa, ale většina toho, co běžný smrtelník potřebuje, tam určitě bude. U těch, kde se chyby dělají hodně často, má ÚJČ poznámku často i v Příručce, ale Vallex toho má podstatně víc. Jenže není snadné dešifrovat, co se tam vlastně říká. Na tom webu je samozřejmě návod, já to teď ukážu na zmíněném slovesu. Celé to odsadím čarou, protože je to spíš zajímavost a (spoiler alert!) problém není v samotné vazbě.
Takhle vypadá heslo slovesa zeptat se:
Vidíte jakési divné zkratky, které jste asi nepotkali, pokud vás na VŠ netýrají syntaxí a teorií valence. Nejdříve máme první lexikální význam, tady jich více ani není.
Pod tím je frame, tedy jakýsi větný vzorec. Je sestavený podle teorie, kdy základ věty tvoří sloveso a všechno ostatní jsou různá doplnění vázaná na to sloveso, základní skladební dvojici nevedeme. Horní index značí, o jaké doplnění se jedná, jestli je obligatorní (nutné, aby věta dávala smysl) atd., ale to není úplně to, co by nás na tom zajímalo.
Dolní index značí, v jakém gramatickém tvaru doplnění bude.
ACT je aktant (původce děje) a má dole jedničku, tedy bude v 1. pádu, bude to podmět. Honza se zeptá.
ADDR je adresát, bude ve 2. pádu. Honza se zeptá učitelky.
PAT je patiens, předmět nějak zasažený dějem, a ten nám umožňuje několik vazeb, možnosti jsou oddělené čárkou:
na + 4. pád – předložková vazba. „Honza se zeptal učitelky na datum čtvrtletky.“
zda – tedy vazba se spojkou. „Honza se zeptal učitelky, zda už oznámkovala písemky.“ Samozřejmě tam může být i nějaké synonymum, třeba jestli.
cont – závislá věta obsahová, která není uvedená spojkou, může jít třeba o nepřímou tázací větu, příslovce nebo zájmeno. „Honza se zeptal učitelky, kdy se bude psát písemka.“
MANN je nějaký způsob, další doplnění, moc nás zajímat nemusí.
Ok, to je určitě strašně zajímavý, ale proč se nelze zeptat na otázku?
Protože zeptat se samo o sobě znamená, že pokládáš nějakou otázku, už to tam je. To doplnění na+4 (předložka se 4. pádem) očekává předmět, na který se žák ptá. A on se neptá na otázku, ale třeba na písemku nebo školní výlet.
Teoreticky bych se mohla zeptat na otázku třeba... Při rozboru nějakého testu. „A paní učitelko, mohla bych se zeptat na otázku číslo 4? Nejsem si jistá, co tam mám špatně.“
Ale to už je předmětem něco... Existujícího, ta otázka je konkrétní, stejně reálná jako ten školní výlet. Neoznačuje tu větu, která ze mě zrovna leze, ale otázku v písemce.
TLDR: Pokud si nejste jistí vazbou, občas pomůže Příručka, většinou Vallex. Na první pohled vypadá trochu nesrozumitelně, ale má celkem přehledný návod, uvádí příklady a pokud nejste jó lingvisti, detailně tomu rozumět nepotřebujete.
Tady ale není problém ve vazbě, ale ve významu – sloveso zeptat se už tu otázku obsahuje a předložka na očekává předmět té otázky. Neptáte se tedy na otázku, ale třeba na datum písemky. Ptát se na otázku je podobně zvláštní jako... Jako třeba říct, že jste promoklí vodou. A čím jiným? Limonádou?
Dnes bych rád popsal stručně několik investičních nástrojů, jejich výhody a nevýhody. Je už pak na každém, který si vybere. V podstatě všechny jsou pro všechny typy investorů. Pro všechny platí jedna velká výhoda a tou je potenciální zisk jako v žádném zaměstnání (protože je v podstatě bez práce). Zárověň však pro všechny platí jedna velká nevýhoda a tou je skutečnost, že se o trh musíte buď sami aktivně zajímat, nebo mít někoho, komu stoprocentně věříte a kdo se o trh zajímá.
Akcie
Pro mne osobně nejlepší možná investice. Akcie vám zaručují spoluvlastnictví emitenta, tedy toho, kdo akcie vydal (např. Microsoft, Apple, ČEZ apod.) včetně podílu na zisku formou dividend. Některé vám zajišťují i hlasovací práva. U každého investora, i toho nejmenšího, by měly být akcie v portfoliu.
Výhody:
+ Dividendy, tedy podíl ze zisku
+ Spoluvlastnictví společnosti
+ Vysoký výnos k míře rizika
+ Dividendové titul jsou dobrým nástrojem na zajištění na stáří
+ Minimální další náklady
+ České akcie jsou levné
+ Možnost investice v podstatě po celém světě
+ Poměrně vysoká likvidita
Nevýhody:
- Někdy příliš velké riziko
- Americké akcie jsou poměrně drahé
- Můžete přijít o všechny investované prostředky
- Na české burze je velmi málo titulů
Zlato
Tentokrát se jedná o fyzické zlato, nikoli o nějaký derivát, který seženete přes forex. Jde o zlato, které máte doma, můžete si na něj sáhnout, schovat do trezoru a obdivovat jeho krásu. Prodává se ve formě slitků, cihliček, mincí atd. Možností toho, jaké zlato vlastně chcete mít doma, je mnoho. Momentálně stojí gram asi 1000 Kč. Jiné kovy a komodity popisovat nebudu, zlato je pro mne opravdu hodnotným zástupcem komodit a kovů právě proto, že se dá poměrně lehce sehnat.
Výhody:
+ Seženete poměrně lehce
+ Je to uchovatel hodnoty
+ V době krize jeho cena roste
+ Docela vysoká likvidita
+ Má mnoho forem (mince, slitky, cihličky, sběratelství)
+ Není virtuální, víte, že ho máte doma
Nevýhody:
- Jeho cena je ovlivněna i sílou amerického dollaru
- Musíte si ho zchraňovat
- Okem nepoznáte kvalitu, takže při koupi se musíte mít hodně na pozoru
- Další náklady spojené s výrobou a dodáním
- Poslední dobou trochu ztrácí na hodnotě
- Je to měkký kov
Dluhopisy
Posledním instrumentem dnešního dílu budou dluhopisy. Dluhopisy jsou buď korporátní, nebo státní. Každý má svoje výhody i nevýhody, dluhopisy obecně ale mají společné výhody a nevýhody. Korporátní jsou výkonnější, státní jsou bezpečnější. Ale v dnešní době jejich výkonnost spíše klesá.
Výhody:
+ Nízké riziko
+ Docela slušná výnosnost korporátních dluhopisů
+ U některých se vyplácejí kupóny (tedy výnos) čtvrtletně
+ Korporátní (firemní) jsou docela dobrou alternativou dividendových akcií
Nevýhody:
- Nízká likvidita
- Státní dluhopisy jsou i se záporným výnosem
- Ne tak vysoký výnos
- Ne taková zábava u sledování vývoje jako u akcií
- U korporátních hrozí krach společnosti
To je pro dnešek všechno, v příštím díle se podíváme na další tři instrumenty.
City Cycling book offers a guide to this urban cycling renaissance, with the goal of promoting cycling as sustainable urban transportation available to everyone.
