Veronika se rozhodla zemřít
Jestli sledujete můj instagram, twitter, či přímo zde tumbler, mohli jste si povšimnout, že předchozí četbou byl John Irving, konkrétně jeho Pravidla moštárny. Co do postav se nejednalo o nějak kolosální dílo, ale děl byl jak časově tak sociálně (vztahy mezi jednotlivými aktéry) rozsáhlý. Oproti tomu Veroničino rozhodnutí zemřít se vměstnalo na "pouhých" 160 stránek a vystačilo si s poměrně komorní atmosférou blázince Villete situované do hlavního města Slovinska Lublani.
Nechoďme okolo horké kaše. Veronika se pokusí o sebevraždu, ta se nezdaří a tak se musí smířit s tím, že zbytek svého nedlouhého života bude trávit za zdmi blázince, kde ne všichni jsou tak úplní blázní. A ani skutečné blázny nelze nebrat vážně.
Jak se ukáže, ti, jenž skutečně souží duševní nemoci mají v příběhu právo na svůj vlastní prostor a tak se dozvídáme něco z životní poutě někdejší věhlasné právničky Marie, či diplomatova syna, toužícím po odlišném osudu, než jaký mu nalinkovali jeho rodiče, Eduarda. Mimochodem, právě Eduardův příběh se z větší části odehrává v rodné vlasti Paula Coelha, tedy Brazílii.
Veroničin příchod do Villeta zapůsobí jako dominový efekt a dá věci do pohybu. Lékaři, zejména vedoucí ústavu dr. Igor již od začátku nepůsobí důvěryhodně, avšak až na jednoho pacienta jsou jeho úmysly upřímné a on sám je svému lékařskému poslání oddán. Život se změní i Marii. Ta začne bojovat se svým panickým syndromem a odhodlaně se rozhodne, že ve svém životě ještě může být užitečná. Odejde pomáhat jako dobrovolnice do Bosny.
Na Eduarda působí Veronika jako živá voda (navzdory faktu, že ona sama umírá). A tak i on opustí svoje vidiny ráje a nakonec i Villete. Společně s Veronikou...
Na knize se mi moc líbila forma s jakou je psána. Krátke, až filozofické dialogy zabívající se relativitou normálnosti, štěstí, existence boha a chuti do života nutně vystavují těmto otázkám i čtenáře a pokud mám mluvit za sebe, výsledný dojem a nabyté myšlenky jsou přínosné a povzbudivé.
Hodnocení: Veronika se rozhodla zemřít, aby ti, jenž si její příběh přečtou měli sílu žít. A mně dal Coelho důvod prozkoumat jeho tvorbu důkladněji.
