Chuť psát @chut-psat - Tumblr Blog

Dost bylo nechuti

https://langelangeweile.tumblr.com/

Brief #122

A zpoza zdi, od vedlejšího bazénku, se ozve ženské chichotání. A všichni ve vodě s napětím poslouchají. A ten, co se chystá do důchodu, řekne: - Tak schválně, co se dozvíme od ženských o životě. A ten, co mu umřela žena, řekne: - Nic. Ty si v sauně nikdy nic nevyprávěj. Jen se chichotají. - Ale něco si přece musej říkat. Třeba vevnitř. - Podle mě z nás mají akorát srandu. - Myslíš? - Proč myslíš, že se smějou. Přijdeme jim úplně pitomí. A ženské za zdí se dál chichotají. - Třeba jsme pitomí. - Ty možná jo, já ale pitomej nejsem. A ten, co se chystá do důchodu, řekne: - Jak to tam asi vypadá... A ten, co mu umřela žena, řekne: - Kde? - No v tom jejich světě, v tý jejich sauně. - Asi stejně jako u nás, ne? - Ale třeba ne, třeba to tam mají úplně jiný, v tom ženským světě. - Já tam nikdy nebyl. - Já taky ne. - Ženskej svět je složitej. - Náš taky.

Jaroslav Rudiš. Český ráj.

#brief #date a girl who reads #Jaroslav Rudiš #český ráj

Brief #121

July 2, 1945

Through the streets and parks of Flensburg walks a young crazy German soldier. Often the children surround him and give him military orders. Lie down! Get up! Run! Crawl! Painfully and conscientiously he tries to execute the orders. But the children have little pity (they are such little nazis...). The tire him out to the point of collapse. Sweating and tired, he executes the orders of his imaginary superiors, his little torturers - and he tremble before them and is full of fear.

Jonas Mekas. I had nowhere to go.

#date a girl who reads #brief #jonas mekas #i had nowhere to go

Brief #120

We are beginning to pass some ships. Must be some islands nearby. I am standing on the deck watching seagulls, I listen to their sad screeching cries. I am also sad, but I am not crying. I am trying to keep my seagulls locked inside.

Jonas Mekas. I had nowhere to go.

#brief #date a girl who reads #jonas mekas #i had nowhere to go

Chuť vystřízlivět #6

Čtení, psaní, poesie

Když jsem si v létě četla u jídelního stolu, v hlavě zůstalo jen trochu borovičky.

Vůně čerstvé černé kávy a lidského příběhu u počítače.

V neděli ponocuji kvůli pstruhům a melounopstružímu pokladu.

Ničemu jsem nevěnovala tolik otázek, jako když nás hostitel tehdy zrežíroval, a pak teprve napsal scénáře.

Za dveřmi našeho města nikdo nečte knihy.

Kundera je jiný kluk, než bychom chtěly mít v kanceláři.

Blesk z čistého nebe pomalu barví ve Vilové oslintané naděje.

Některé přátele v Praze jsem mu ukazovala. Fontány, které nepatřičně hrají. Světlo pouličního prodeje. Kina s tonikem. Zelené sklo měsíce října. Dorty, které vyprávějí o dospělosti a Werichovi.

Jsem holka, která by nezměnila na nádražce nic.

---

Remixed with Botnik Predictive Keyboard.

#remix #botnik

Chuť vystřízlivět #5

Každodennost (a svátek)

Ráno postávám na ulici v zahrádkářské kolonii a kolemjdoucí mumlají něco uklidňujícího.

V metru potkávám krásný mladý pár švédských číšníků. Potvrdili mi všechny své představy o dlažebních kostkách.

Po sjezdovce sejdeme jako mrtví mořští ježci, které vysypou na bar.

Tady sedím sama a říkám si, že bych potřebovala vincentku.

Křižuji časně ráno tramvaje a říkám neznámému chlapci: osobní rozvoj je jen náhoda.

Zapomněla jsem mu dvourozměrně přiznat, že už vlastně dávno rezignovaly na cestu metrem.

Osobní historie probleskující mezi barevnými hrnky promlouvá ke mně, a tak se směju.

Mráz mě doprovází domů a v kocovině zachytávám pohledy neznámých, jak mě hladí po vlasech.

Vezmi mi k narozeninám šlehačkové zákusky a sousední země. Ty vole, celej svět!

---

Remixed with Botnik Predictive Keyboard.

#remix #botnik

Chuť vystřízlivět #4

Přátelství a spolubydlení

Často stačí vědět, že jsme všichni zvědavě osamělí.

Jsme všichni úplně stejné bubliny, které vyprávějí o lásce a blízkosti jiného kontextu ve Švédsku.

Rozvrácené životy absolventů IMS důkladně probereš se svou vůbec první známostí na ulici ozářené půlnocí. Zaslechnou nás?

Na Vinohradech se skoro pokaždé nakonec uzavírá konstatováním, že bych potřebovala utéct do Berlína.

Věděli jsme horší metody spolubydlících, jak se živit, ale upřímně, šampaňské v neděli odpoledne?

Tady začnu psát třeba pohledy kamarádkám, které mají stejnou barvu jako svět.

Eva v klidu projeví všechny své peníze, nebo život.

Bára pomyslela na pivo ještě dřív, než nastane ten správný čas.

Zuzka hází své svázáné pracovní schůzky do nového týdne, a tak nezbývá, než znovu pročítat vyprávění o smyslu Evropy.

---

Remixed with Botnik Predictive Keyboard.

#remix #botnik

Chuť vystřízlivět #3

Zdraví a sport

Nejpropečenější buřt jsem měla na náměstí v Olšanské. Když se vzbudím, nalhávám si, že konzumaci superpotravin zrazuji znechuceně.

Její detox zdaleka nepůsobil tak strašidelně, ale zároveň si přála nejlepší nakládaný hermelín.

Naštěstí mezitím běháme, jako bychom neustále přemýšleli o dospělosti. Běžím k Dvouletkám a popírám vše, co jsem tehdy byla.

Když je mi smutno z Babiše, řekne jenom: “aha.” Já mezitím běhám okolo tělocvičny a zrazuji své ideály.

---

Remixed with Botnik Predictive Keyboard.

#remix #botnik

Chuť vystřízlivět #2

Pro spolužačku vybíráme podle barev tequilu, ale zároveň pečlivě rovnáme štamgasty, aby posedávali spolu s ní.

Na pivo je potřeba bohatého muže. Ale vůbec nic neuměl. Cítil se sladkobolný, ale zároveň vášnivý a nespoutaný.

Tady začnu mluvit o mužích a vznikají gesta, která si budu potají oblékat na sebe.

Vezmi si ji, dneska už je potřeba sdílet svatební hosty.

O lásce se mu neříká, aby se nad ránem probouzel jako první. Chrápání si nepamatuju skoro žádné...

---

Remixed with Botnik Predictive Keyboard.

#remix #botnik

Chuť vystřízlivět #1

Láska, sex a trápení

Na rande s kavárníkem zjistíš mezi čtyřmi stěnami, jak zmizet bez mrknutí oka.

Brzy začnu tančit s klukem, který nevynechá jedinou knihu o řezbářství.

“Nechceš se tentokrát nastěhovat?” říká lotyšský pianista s ironií v hlase. Na rozloučenou mě štípe do vlhké šály.

O čtrnáct dní později stojím na balkóně s klukem, kterého přemluvím ke stalinistické akademii věd.

---

Remixed with Botnik Predictive Keyboard.

#remix #botnik

30/30

K nedělní kávě si dáváme šampaňské a přejeme si šťastný nový rok. Staniž se.

(už jen jednou se vyspím)

#30 under 30

Brief #119

A ještě něco. V době války a velikého nedostatku petroleje jednoho dne proskočila v novinách zpráva, že pod vyšehradskou skálou v ulici Neklanově, ve dvorku jednoho z nových domů vytryskl pramének čistého petroleje. Z toho nastalo veliké vzrušení po Praze, ale snad největší na radnici. Tam nasedli pánové co nejrychleji do automobilů a uháněli k Vyšehradu, ale ne ke dvorku, kde vytryskl tento vzácný olej, ale nahoru na hradiště do bašty slupské, kde byla v přízemí uložena pro zlé časy spousta barelů s petrolejem. Ale milé sudy, neopatrovány, popraskaly, petrolej vytekl a pronikl břidličnatou skalou až dolů na nádvoří jednoho z domů, kde tento vzácný olej opatrný domovník si nasbíral do lahví. A tím ovšem byla rozčarována radost z nálezu petrolejového pramene pod Vyšehradem. Pramének vyschl a zůstal po něm jenom zápach v podzemním sále bašty.

Popelka Biliánová. Slupská bašta na Vyšehradě. Národní politika, 29. 3. 1933.

#brief #date a girl who reads #popelka biliánová #vyšehrad

29/30

“Dokud nejde o život, o nic nejde,” říkala mi vždycky máma a nabádala mě tak, abych se nebála nosit domů poznámky nebo špatné známky (možná by změnila rétoriku, kdybych jich nosila víc; a třídní důtce, kterou jsem dostala těsně před maturitou, se rodiče jenom vysmáli). Dojde mi to až ve chvíli, kdy o něco jde.

Jednou za rok se potkávám s rodinou na hřbitově. Překvapí nás, že je tu i čekárna. Pro koho přesně? Dostanete tu lístek s pořadím?

A co se stalo s paní Kom, jejíž jméno začali tesat na náhrobek, který zůstal nedokončený?

#30 under 30

Brief #118

Silnici tunelem skály vyšehradské již dostavují a zakrátko Praha mohutným proudem rozleje se k Podolí a dále ještě a ruch stavební zabere kdeco. Kéž ušetřeny však zůstanou vinice vyšehradské! Praha nemá místečka klimaticky příznivějšího a tunelem po elektrické dráze snadničký sem bude přístup. Časné teplo ve chráněné poloze vyšehradských vinic, provanuté čistým, měkkým vzduchem vodním - jak velevhod by přišlo nespočetným trpícím velkoměsta našeho, kteří nemohou si dopřáti venkovského pobytu. Nejsou tak příznivě položeny četné ostrovy naše vltavské, neboť otevřeny jsou severním větrům, a zahrada Kinského nemá opět blízkost řeky. Vinice vyšehradské v poloze své shrnuly tolik výhod najednou, že jich nemá žádné jiné místečko naší matičky Prahy a samy sebou vprošují se do přízně i péče těch, kdož mají moc v rukou a spřádají osudy královské naší matičky Prahy.

Popelka Biliánová. Ve vinicích vyšehradských. Národní politika, 21. 6. 1903.

#brief #date a girl who reads #popelka biliánová #vyšehrad

28/30

V ostrém slunci podzimního odpoledne potkávám atraktivního, zachmuřilého muže. Má na sobě tričko s nápisem: “Don't touch me”.

O chvíli později vysedáváme před kinem a pijeme vinný střik, jako o letních prázdninách. Kolem nás prochází muž, jehož tričko říká: “I hope you step on a lego”.

(show me some love)

#30 under 30

27/30

Seznámila jsem se s klukem, který má narozeniny ve stejný den jako já. V tombole jsem vyhrála knihu, kterou už mám v knihovně. Nenapadlo mě tedy nic lepšího než ji darovat klukovi, s nímž nás pojí blížící se narozeninové oslavy. Až budeme kontemplovat o čase a o životě (se stejným startovním číslem), můžeme při tom oba listovat knihou, jež se věnuje spontánnímu umění.

#30 under 30

26/30

Belgický kamarád mi k narozeninám poslal moře. Nepředstavuji si ocelově šedé rozbouřené vlny, jako spíš něžný mořský vánek s vůní soli. Mezitím se ve vnitrozemí utápím v azurově modrém nebi a piju Vincentku. Když padne tma, v centru města se rozezní zvonkohra a teplým podvečerem se nese píseň “Život je jen náhoda”.

Není nic, co bych chtěla stihnout do třiceti.

#30 under 30

Trending Blogs

Recently Viewed Blogs

Chuť psát