Zdá se, že jsem procitl do jakési zvláštní doby. Nevím, proč tu jsem, ale už jsem tu zahlédl svého přítele Dobrovského. Snad už je mu lépe. Nikoho jiného ale nepoznávám.
Povězte, kdo je nyní profesorem českého jazyka na univerzitě?
Milý Františku, jsem moc rád, že jsi tu. Pověz, jsi pořád v Praze? Zkusil bych za tebou přijet, musíme toho hodně probrat, hodně se toho v českých zemích událo. Jenom musím vykoumat, jestli vlak je podobný dopravní prostředek jako šalina, ta už vím, jak se používá
Josefe! Snad se nám podaří se setkat. Ano, jsem v Praze, ale nepoznávám ji. V ulicích už není ani jeden kůň, zato však nějaké prazvláštní stroje – menší i větší. Těm větším se tuším říká tramvaj.
Ale už jsem zahlédl Pražský hrad, ten díky Bohu pořád stojí.
