SAY YOU'LL REMEMBER

[janielarkin-blog]

Čekám Každý zprávy se lekám A když mi vážně napíšeš ty Pečlivě čtu každý slovo každý věty Čekám Že mi napíšeš a i když vím že jsi někde s někým jiným Stejně moje main squeeze jseš Čekám Až nám bude padesát Snad to bude za to stát I will - forever - care about you Čekám Že se tu objevíš A já piju, brečím, nadávám, Stejně tě za main squeez mám, a ty s někým jiným spíš Doufám Jednou přijdeš Zeptáš se znova jestli to vyjde A já tě naždycky mám Čekám Na to že ti to dojde Každá představa pojde, ale my máme něco víc Než všichni ostatní a to jsem ti chtěla říct

[janielarkin-blog]

Dělám že tě nevidím v metru Protože jsi s tou osobou Nohy se mi rozklepou a najednou dotek tvýho svetru Dělám že se usmívám Když říkáš “napíšem si” A už tu zase nejsi Znova na očích brýle mám Dělám že přece nebrečím Poslouchám písničky v práci A moje síla se dál ztrácí To se za celý rok nezměním? Dělám že jsem v pohodě Povídám si s lidma okolo Ale nezapomenu jak to bolelo na hrudi; tak sedím v hospodě Dělám že sedíš vedle mě A i když je to naprosto absurdní, Lepší než představa že jsi s ní V představách je mi nádherně Dělám že mi to nevadí Sterotyp - pivo a cizí starosti Přece se dál obejdu bez radosti Hlavně když to na mě nikdo nevidí Dělám že už jsem over it Přece bych měla, už je to rok Ale jen z mostu by byl další krok A já to nechci pokazit Dělám že jsem tě neviděla Protože jsem pohlcená tím stresem Vypadám jinak, ale jiná nejsem Tak snad ses taky nezměnila

[janielarkin-blog]

Tak jsem se zas dala na pití Ale pořád to samé cítím Co je v tom textu blbě? Že pořád přemýšlím o tobě Tak co je k tobě cesta nejkratší? Dvě zprávy denně mi prostě nestačí Ale musím přece mít trpělivost Je to moje jediná superschopnost

[janielarkin-blog]

Chce se mi umřít Ale nemůžu nepřijít Musím tu čekat Kouřit a zimou se klepat S očima zaslepenýma zářivou žlutí Jenom pud sebezáchovy mě nutí Ráno vstát, oblíct se a nalíčit A zklamání zas prožít

[janielarkin-blog]

Pořád mám ten divnej pocit na hrudi když napíšeš Někdo tomu říká, že ti poskočí srdce Občas mi už ale ani na mysl nepřijdeš I když zapomenout se mi nikdy nechce Pořád na tebe myslím každej den A to se asi nikdy nezmění Ale už nechchi umřít, přece jen A není to žádný prozření Jenom chci dál zažívat to divný bušení Zvýšení tlaku, tepu a energie Když slyším mobilu zvonění Že někdo jako ty tady je Že na mě pořád občas myslíš A taky se na mě ptáš Doufám že toho moc nezjistíš A že jsi ráda že mě aspoň znáš

[janielarkin-blog]

Všechno se pořád mění A když se zdá, že už další možnost není Změní se to nejvíc Buď se mnou, miluj mě, líbej mě Zapomeň na mě, nechtěj mě Ale nejhorší je nic neříct

[janielarkin-blog]

Dobrovolná hospitalizace co nařídí někdo jiný Bez žádnýho prohřešku hroznej pocit viny Bez novýho důvodu deprese co syčí “Srandovní, jak Sama jSi, a jak nahlaS křičíš”

[janielarkin-blog]

Přesně tady jsem ležela V tenhle den před dvěma lety Přesně takhle jsi mi chyběla Ale jsou to dva různý světy Přesně tady jsem seděla A mluvila s tebou snad celej den Teď jsi mi zrovna napsala Ale bojím se že je to jenom sen

[janielarkin-blog]

Zabejvám se spoustou jinejch věcí Abych nemusela myslet na sebe Zabejvám se spoustou jinejch lidí Abych nemusela myslet na tebe Svádim lidi který nechci Abych si mohla představit že tě mám Posírám věci který posrat nechci Abych mohla bejt zas ten co je sám?

[janielarkin-blog]

Když svítí slunce a venku je hezky Mrzí mě že nejsi se mnou Neužívám si hřejivý paprsky Mám radši zahradu temnou A když pak prší a blesky blikaj Mrzí mě že nejsem s tebou Misto nás ostatní v dešti si běhaj A pak je nohy zebou Je vlastně jedno jaký je počasí Mrzí mě že nejsme spolu Že požár od slunce déšť zase uhasí A já sedím vevnitř u stolu

[janielarkin-blog]

Nikdy nebudu dobrá ve psaní básní Když básně ostatních jsou tolik krásný Zato jsem ale mistryně citací Snad se tím moje osobnost neztrácí Tak píšu v kabinkách úryvky slok Snad si to přečteš aspoň tenhle rok Abych se mohla objevit před tvým domem S kazeťákem a modrým lesním rohem A ty se filmově z okna vykloníš Usměješ se a dolů poběžíš A pak bude všechno zase správně Každej den ti budu teď psát básně!

[janielarkin-blog]

Ironickej úsměv, noha přes nohu Zaklonit hlavu a modlit se k bohu Nasadit brýle je jako nebrečet Nikdy nepochopím tenhle svět

[janielarkin-blog]

Myslím že tohle je poslední stádium U mě se nekoná nějaký přijetí Popření, smlouvání, úzkost mám za sebou Teď budu dál jenom pít a řvát bolestí Všichni co znám už ale teď nepijou Možná to fakt něco vážnýho znamená Smíření není nic co bych já uměla Sedm dní bez tebe a jedna zelená Tak křičím dál, nikdo se nestará A ty už vůbec ne, co jsem si myslela? Už ani v pití ten útěk dál nevidím Jenom teď nevím, která z nás umřela

[janielarkin-blog]

Snažím se ve filmech najít Způsob jak to mám přežít A když už nechci myslet Tak se jdu sama opít Už ani ve chlastu není Útěk a zapomnění Bojím se že nikdy nepřijde Úsvit a rozednění Co teď mám dělat s těma Nápadama a myšlenkama Co bych ti chtěla říct Ale jsem na ně sama?

[janielarkin-blog]

Když jedu autobusem, sedíš vedle mě Tvojí ruku mám položenou na stehně Když jdu na metro, vidím tě tam stát S tulipánem v ruce se na mě usmívat Vidím tě všude, přitom jsi pořád pryč Ale pořád čekám, že se zas objevíš Jen tak tě potkám na našem oblíbenym místě Zase tu nejsi… Tak třeba, možná, někdy příště

[janielarkin-blog]

Bojíme se bejt samy A zoufalý lidi dělaj zoufalý věci Bojíme se bejt samy Tak utečeme do davů přeci Bojíme se rozhodování Tak radši neděláme nic Bojíme se rozhodování Tak utíkáme ještě víc Bojíme se i toho strachu Je to všechno v písničkách Bojíme se i toho strachu Prázdnýho místa ve skleničkách Bojíme se samy sebe A taky sebe navzájem Bojíme se samy sebe Nikdy ti neuvěřím nezájem

[janielarkin-blog]

Z filmů znám, že když někdo ublíží Hned po tom propukne v pláč Ale kde jsou Tvoje slzy? Ty to to neděláš Ve filmech pak, když udělá chybu Vidíš prosby, omluvy a pláč Kde je Tvoje žadonění? Ani nevoláš... Pak udělá nějakou úžasnou věc A pak jen objímání a radostnej pláč Ale kde je tvoje gesto? Ty si mě nevšímáš Proč bych měla místo Tebe trpět Místo mě umírej a plač Proč tohle neumím říct? ...Vždyť mě přece znáš