#60 Učení se skrze sociální sítě
Sociální sítě jsou často vnímané jako určitý společenský problém, místo prokrastinace, pokleslého obsahu či kyberšikany. Pro jiné jde o prostor obchodu, reklamy, sdílení informací nebo komunikace. Nemáme v úmyslu hodnotit jejich etické nebo společenské dopady, ale pokusíme se podívat na některé možnosti, jak je možné je použít pro vzdělávání a to, aniž bychom si kladli za cíl vyčerpat všechny možnosti.
Rádi bychom podtrhli, že sociální sítě nemusí být pro proces učení využívány pouze pasivně. Nabízí možnost jednoduchého sdílení vlastních materiálů, myšlenek či postupů, navazování diskusí a aktivního utváření komunit. Jakkoli je vždy počet pasivních uživatelů jednotlivých služeb dominantní, dovolíme si tvrdit, že pro aktivní učení je právě vědomá participace velice důležitá a užitečná. Současně umožňuje aktivní zapojení se do sociálních struktur a participaci, což jsou důležité kompetence, které by si měl člověk osvojit. Dnes je současně možné právě vliv na sociálních sítích vnímat jako integrální součástí intelektuálního, sociálního či kulturního kapitálu každého jedince.
Základní rozměr je právě sociálně-komunikační. Téměř všichni studenti na vysoké či střední škole mají své třídní stránky či skupiny, kde si sdílí hotové materiály, vypracované úlohy, ale také řadu dalších užitečných informací. Je spíše chybou pedagogů, že zadávají práci tak, že ji lze snadno opsat, než sociálních sítí a studentů, že si takto distribuují informace. Podobně komunikační roli mohou mír různé stránky či skupiny, které jsou profesně zaměřené. Lze v nich jednak identifikovat osoby, které se věnují stejným tématům, jako mi, ale také se nechat jen inspirovat případným obsahem nebo aktuálně řešenými problémy.
Je třeba zdůraznit, že zřejmě nenajdeme rychlejší zdroj informací než právě sociální sítě. Zatímco v případě oborových časopisů či magazínů může sdílení trvat i týdny či měsíce, pokud nám jde o rychlost a sledování určitého diskursu, jsou sociální sítě nenahraditelné. V případě, že budeme sledovat linii sebeřízeného nebo sebeurčeného učení, tak právě sociální sítě umožňují vytvořit si přijatelný mix různých osob a stránek, které budou saturovat naši specifickou informační potřebu. Zřejmě bychom jen obtížně hledali dvě osoby, které mají zcela stejný okruh přátel, sledovaných lidí a stánek. Tato personalizace informací je velice důležitá. Stejně jako jejich sociální role – lidí, kteří něco zveřejňují se lze snadno doptat, diskutovat, komentovat atp.
Velice praktické je vyhledávání informací na základě hastagů, což je činnost, která může člověku relativně snadno pomoci se zorientovat v tom, kdo se danému tématu věnuje, co se v něm řeší a proč. Pokročilé analýzy sociálních sítí pak umožňují také provádět mnoho zajímavých predikcí.
V této oblasti je možné zmínit různé sociální sítě obecného charakteru, jako jsou:
Twitter – z hlediska sledování novinek, témat a lidí asi nejzajímavější sociální síť. Užitečná je možnost vytvářet si tematické seznamy a případně je sdílet s ostatními uživateli.
Facebook – je užitečný pro svoji masovost, spíše je vhodný pro spolupráci a výměnu informací u lidí, kteří spolu pracují nebo se znají.
Linkedin – nabízí profesní a pracovní informace. Ve skupinách lze najít aktuální projekty nebo problémy, které řeší lidé z praxe. Může pomoci také s nalezením místa a oproti Twitteru nabízí větší možnost přímo interagovat a popisovat složitější fenomény (díky absenci omezení n 140 znaků).
Jinou zajímavou kategorií sociálních sítí jsou ty, které jsou určené pro akademiky či vědce (ale nejen je). Na nich lze najít velké množství odborných článků a především osoby, které se zabývají něčím odborným a konkrétním do hloubky. Pokud tedy potřebuje získat informace o tom, jak pracuje konkrétní elektronový mikroskop nebo proč spektrum dané hvězdy vykazuje určité odlišnosti, rozhodně lze doporučit například:
Aceademia.edu – velká sociální síť vědců především z USA. Je na ní asi 31 miliónů registrovaných uživatelů a na 8 miliónů nahraných textů, které si lze stáhnout zdarma.
Researchgate – má silnější zázemí v Evropě, je menší (asi 8 miliónů uživatelů), ale nabízí komplexnější služby; od podrobných statistik až po možnost recenzního řízení vložených textů, diskusní fóra, potvrzování kompetencí atp.
Samostatnou kategorií jsou pak sociální sítě určené pro umělce nebo zájmové sociální sítě, které lze pro osobní rozvoj či učení se používat samozřejmě také.