Proč jsem rezignoval a proč už nejsem v ODS
Události posledních týdnů ve znojemské ODS ukázaly, jak moc je tato strana zdeformovaná a že ztratila vše ze své podstaty. Zbyla jen prázdná schránka pro naplňování osobních zájmů několika jednotlivců. Obávám se, bohužel, že to není problém pouze znojemské ODS, ale že je to systémová záležitost.
Prvního září jsem po dlouhém zvažování rezignoval na funkce předsedy oblastního a místního sdružení ODS Znojmo. Členem ODS jsem zůstal, neboť jsem věřil, že se situace může v budoucnu zlepšit. Když ODS Znojmo představila svou kandidátku pro komunální volby, distancoval jsem se od ní s tím, že to není kandidátka ODS. To byl hluboký omyl. Byla a je to kandidátka ODS. Bohužel. Když jsem sledoval vývoj uvnitř ODS, pochopil jsem, že ODS je opravdu něčím jiným, než se zdála být. A když jsem pozoroval dění uvnitř znojemské ODS, uvědomil jsem si, že se na tom nechci žádným způsobem podílet ani s tím být spojován. Z ODS jsem vystoupil.
Protože čelím nečekaným projevům agresivity a zaznamenal jsem různé dezinterpretace svých kroků, rád bych veřejně vyjádřil, co mě k odchodu z ODS vedlo. Svou rezignaci jsem nijak zvlášť veřejně komentovat nechtěl, nicméně současná situace mě k takovému kroku nutí, takže to nyní učiním.
Porušování stanov a demokratických principů
Ponechám stranou to, jakým způsobem probíhala vyjednávání o sestavování kandidátky a jaké praktiky používají pánové stojící za sestavením kandidátky ODS ve Znojmě. Nicméně to, že výsledná kandidátka neodpovídá stavu, jak ji schválil místní sněm, považuji za brutální porušení stanov. Pravda je, že v kontextu průběhu sněmu, kdy kandidátku nadiktovali pánové Petr Nezveda s Janem Blažíčkem od prvního do posledního místa, je to asi jen zbytečné konstatování. Nicméně skutečnost, že vedení ODS k tomuto nezaujalo jasné, odmítavé stanovisko, mi poprvé napověděla, že s ODS opravdu není něco v pořádku.
Sestavování kandidátky vůbec nebylo o programu pro Znojmo, vizích, nebo snad o zhodnocení práce zastupitelů v uplynulém volebním období. Byl to výsměch demokracii, jak ji chápe většina z nás. Obzvlášť příznačné bylo, když Jan Blažíček vesele vtipkoval o tom, jak ještě posílí rodinný klan, když přidával na kandidátku další členy své rodiny nebo rodiny Jašů. Ostatně, Jan Blažíček se ani netají tím, že bezprostředně ovládá nadpoloviční většinu členské základny ODS ve Znojmě. ODS Znojmo tak není demokratickou stranou, je stranou, která slouží jako vlivový prostředek úzké skupiny lidí, neřku-li jednoho člověka. Pro toto se ujal název politické podnikatelství. Obávám se, že tento stav bude problémem ODS napříč republikou. Soudím tak podle postoje vedení strany k těmto skutečnostem.
Za zážitek ze sněmu a související zjištění jsem vděčný. To, co člověk tuší, se bohužel ukázalo v plné nahotě.
Ztráta důvěryhodnosti a nedůvěryhodní lidé na kandidátkách
ODS ztrácí tvář. Nedůvěryhodná strana může mít sebelepší program (a právě ten je důvodem, proč jsem do ODS vstoupil), ale pokud ten program budou reprezentovat nedůvěryhodní lidé, přestává to mít smysl.
Ve Znojmě to platí dvojnásob. Aniž bych chtěl soudit, předchozí vedení radnice v podobě ODS prošlo poměrně rozsáhlou korupční kauzou. Přesto se tváří, jako by se jich to netýkalo. Kandidátku znojemské ODS už jste nejspíš viděli. Staré tváře ve starém balení. Jen ubylo energie a vůle něco dělat a přibylo populistických slibů. Tento postoj nedokážu pochopit. Asi vás ani moc nepřekvapí, že hodně lidí, které jsem oslovil, aby šli s ODS Znojmo do voleb, to odmítli. Důvod? Zejména konkrétní lidé v popředí ODS.
Velmi mě také překvapilo jednání Petra Nezvedy, který se celé čtyři roky ukrýval před zraky veřejnosti, novinářů i opozice, a těsně před uzavřením kandidátek se nechal jmenovat (nikoli zvolit) na první místo kandidátky ODS ve Znojmě. Byl v tom kalkul? Udělejte si obrázek sami. V každém případě, zakládat své lídrovství na tom, že se do funkce nechá někdo instalovat zaplacenými zvedači rukou, je přinejmenším zoufalé a svědčí především o nedostatku důvěry v sebe sama.
Odchody lidí, zapouzdření a privatizace strany
Z ODS ve Znojmě odešly za poslední dva až tři roky desítky lidí. Aktuálně tvoří její členskou základnu přibližně 30 osob. To je důsledek výše popsaného. Rozhodně se neztotožňuji s tím, co řekl předseda ODS Petr Fiala, že jsou to krysy, které opouštějí loď, nebo snad zhrzení fňukálci, kteří neuspěli v rámci strany. Osobně jich několik znám a znám jejich důvody. Nejsou to lidé, kteří by bažili po funkcích nebo hledali v ODS vlastní prospěch či dobře placené pašalíky. Jsou to slušní lidé, kteří byli v ODS, protože jí věřili. Protože se ale ODS stala nedůvěryhodnou stranou, která popírala svůj program a prostřednictvím temných stínů v pozadí se lidem vysmívala, odešli. Je to zcela pochopitelné. Namísto, aby se těchto lidí někdo zeptal, proč odcházejí a co by se mělo změnit, aby si to rozmysleli, předseda strany za nimi plive. Namísto toho, aby předseda strany ukázal jasnou vizi a naopak dal lidem důvod znovu ODS respektovat, odnášejí si pocity zhnusení. To je dost hrozné.
A tak v ODS zůstávají staří mazáci, kteří si za roky svého kralování ODS zprivatizovali. Je tomu tak i ve Znojmě, což už jsem dostatečně popsal.
Zdejší straničtí šíbři záměrně a dlouhodobě blokovali angažmá nových lidí. Výrazy, jakými je kádrovali, raději publikovat nebudu. Důvod byl nejspíš jediný – ohrožení jejich vlastnictví. Ano, to jsou přesně ty velrybářské praktiky, nákupy hlasů. Podstata ODS. Podvod na voličích. Děkuji, opravdu nechci.
Pokud v minulosti někdo projevil vlastní názor, nebo se pokusil říci něco jiného, než by si přál Petr Nezveda a jeho klika, byl zesměšňován, dehonestován. Nikoli proto, že by byl hloupý, neschopný, ale čistě proto, že neohrozitelní vůdci opření o své černé duše v řadách členů, se k oponentům mohli a mohou chovat jako hovada bez jakýchkoli skurpulí. Oni stranu vlastní. Zažil jsem to několikrát. Když se z ODS poroučel Petr Skyba, nebo později odešel Jiří Kacetl. Byla to dehonestace za kolektivního skandování Někteří členové ODS Znojmo se na to už nemohli dívat, tak přešli do jiných sdružení. To jsou jen střípky. Hnus. Děkuji, vážně nechci. Tohle normální člověk nemá zapotřebí. A pokud to někomu připadá jako znak dospělého lídrovstí, tak je mi ho upřímně líto.
Další důvod mého odchodu jsou statisícové dluhy, které se oblastní sdružení ODS Znojmo nese z minulosti. Konkrétně šlo o dluhy za kampaň ODS ve Znojmě v roce 2010. Petr Nezveda, tehdejší předseda a volební lídr, se zavázal, že tyto dluhy vyřeší. Do mé rezignace se tak nestalo. Bylo opravdu nepříjemné nést za to odpovědnost. Zarazilo mě však i to, že někteří členové oblastní rady (tj. vedení ODS na Znojemsku) o těchto dluzích nebyli jasně a konkrétně informováni.
Tyto okolnosti mě skutečně děsí. Osobně nejsem vůbec příznivcem zadlužování, a když k tomu přidám fakt, jakým způsobem ODS fungovala a bohužel i nadále funguje, tak se s tím nedokážu ztotožnit. Pokud je to obraz toho, jak chce ODS řídit město, potažmo stát, tak říkám rozhodně ne a daleko od takových.
Program, zmatení a populismus
Kritika Nečasovy vlády už je ohraná. Osobně mi ale není jedno, když strana, jejímž jsem členem, dělá opak toho, co má v programu. ODS po nedávném kongrese přišla s novým programem. Bravo, je to konzervativně-pravicový program. Jaká je garance, že se jej strana bude držet?
Je to vidět na komunální úrovni. Když ODS ve Znojmě přišla se svou nabídkou voličům, dost jsem se divil. MHD zdarma? Je to nový trend pravicové politiky navazující na Nezvedovy „důchodce k moři“, nebo je to jen křečovitá snaha se za každou cenu zalíbit a dostat na radnici? Vyberte si. Osobně se neztotožňuji ani s jednou variantou.
Na znojemském sněmu, kde se sestavovala kandidátka, nezaznělo nic o tom, co by chtěl který kandidát prosazovat, o co chce usilovat, čím se chce zabývat. Pouze Petr Nezveda prohlásil, že se ODS v žádném případě nesmí vymezovat vůči ČSSD, která je na radnici, protože by pak s ODS nechtěla spolupracovat. Silná vize, co říkáte? O tom, jak pracovali zastupitelé za ODS v uplynulém období v zastupitelstvu, si udělejte obrázek sami. Pokud by se mělo hodnotit podle tohoto kritéria, tak by nejspíš nedostali jediný hlas. Výmluvy na to, že byli v opozičních lavicích, jsou liché. Nezaznamenal jsem žádnou výraznější aktivitu, přínosy, nic. Práce zastupitele není jen o hlasování nebo debatách v zastupitelstvu (ony nebyly ani ty).
Ostatně, program znojemské ODS má i jiné trhliny. Slib větší transparentnosti při otevírání obálek u výběrových řízení zní tak nějak povšechně. Kdybych chtěl být cool, tak bych to označil moderním výrazem chucpe.
Obávám se, že cestou populismu se vydala celá ODS. Ano, občas je potřeba jít na hranu a razantně prosazovat svůj názor. Ale je tím názorem vykalkulovaný odpor proti islámu? Tak moc cool opravdu být nechci.
Jsem velmi zklamaný. Poměry uvnitř ODS, porušování stanov, placená armáda zvedačů rukou, privatizace strany, popírání programu, bezzásadovost. Zmizel důvod, proč se ODS vůbec zabývat, natož být jejím členem. ODS se ke všemu stala elitářským (nikoli elitním) klubem kmotrů a lokálních kmotříčků a hlavně – zůstává jím nadále a lokální kmotříčci se upevňují ve svých pozicích, jak je vidět ve Znojmě.
Jako předseda jsem se snažil pozici ODS ve Znojmě zlepšit, snažil jsem se dodat svým kolegům více optimismu a dívat se do budoucna, dál za horizont těchto voleb. Když jsem objížděl náš region a navštěvoval členy místních sdružení na Znojemsku, často zaznívala naděje, že se situace v ODS změní, že končí samovláda Petra Nezvedy a Jana Blažíčka a že se s lidmi někdo alespoň snaží mluvit. Poslouchal jsem od dlouholetých členů historky o tom, jakým způsobem napochodovala garnitura Petra Nezvedy do ODS a jak si stranu přivlastnil pomocí nelegitimních členů. ODS Znojmo měla a má špatný obraz i na krajské úrovni. S dědictvím Petra Nezvedy jsem se potýkal často. Často jsem si připadal jako člen jakési nechtěné organizace kdesi na Znojemsku, jako člen spolku lidí, kteří si ODS přivlastnili, a politika jim byla jedno. Řešili si své zájmy. Bylo to dost nepříjemné, nicméně snažil jsem se to brát s nadhledem a pozici Znojemska změnit k lepšímu. Myslím, že se to dařilo, že nás začínali brát vážně. Hlavně jsme se postupně stávali skutečnými partnery.
Na závěr budu velmi osobní. Když jsem vstoupil do ODS a pustil jsem se na plný plyn do práce, neustále jsem zápasil s pocitem, že jsem na sebe vzal nálepku „šmejda“, který se musí neustále obhajovat a vyviňovat. Sice jsem toho byl pramálo příčinou, ale neustále mě to dohánělo. Zkrátka jsem si najednou připadal jako odpad. Špatně se s tím fungovalo, nicméně jsem si říkal, že to přejde a ODS bude opět stranou programu, stranou, která už teď má co říct, jen je potřeba to odpracovat. Do toho na mě dýchal nepříjemný pocit, že vliv zákulisních hráčů je stále obrovský a že člověk není zcela svobodný ve svém jednání. Občas přišel nějaký útok, chlapácké narážky, snaha mě zpovzdálí řídit a říkat, co se má, nebo přinejmenším alespoň nemá dělat. Jistě, demokracie je o diskusi, jenže tohle nebylo o diskusi napříč členskou základnou, ale o snaze diktovat. Takže jsem spousty energie vyplácal na tyhle zákulisní reje. Když jsem se nad tím vším pozastavil, řekl jsem si, jestli to má vůbec smysl? Jestli se nezahazuji s někým, kdo za to ani trochu nestojí. K poškození značky ODS jsem nijak aktivně nepřispěl, tak proč vůbec setrvávat v tomto prapodivném stavu? Není lepší svou energii vložit do něčeho pozitivního, něčeho, co bude opravdu prospěšné? To není o nedostatku vůle pracovat na zlepšení, na změnách. To je čistě o tom, že nemá smysl marnit čas na něčem takto zoufalém, otráveném a zkaženém. Ten hnus, kterým jsem se poslední měsíce brodil, na mě ulpívá ještě teď a opravdu se mi z tohoto zvráceného systému dělá špatně.
Uzavřu to. Jdu od toho. A k ODS už snad jen jedno jediné. Tady vůbec nejde o to, zda ODS získá zpátky všechny své zklamané voliče, nebo jich bude jen malá část. Jde o to, na jakých základech je ODS postavená. Domnívám se, že na tom se nic nezmění. Pro mě je to uzavřená kapitola.
