No title available

❣ Chile in a Photography ❣

shark vs the universe
Cosimo Galluzzi
h
Keni
I'd rather be in outer space 🛸
Sade Olutola
Game of Thrones Daily
almost home
🩵 avery cochrane 🩵

PR's Tumblrdome
The Stonewall Inn
No title available
One Nice Bug Per Day
noise dept.

titsay
Monterey Bay Aquarium
"I'm Dorothy Gale from Kansas"

#extradirty

seen from United States

seen from Ukraine
seen from Ukraine

seen from United States
seen from Saudi Arabia
seen from Egypt
seen from Kenya

seen from Saudi Arabia
seen from United States
seen from France

seen from China
seen from United States

seen from Belarus
seen from Türkiye
seen from United Kingdom
seen from Pakistan
seen from Bangladesh
seen from Philippines
seen from Chile
seen from India
@petunie
thoughts: it's okay not to be okay (sometimes)
Máte občas pocit, že se vám nic nedaří, vše je proti vám a co může, to se pokazí? Takovej ten typickej ,,den blbec” to není, spíš zkrátka špatný období? Máte úzkosti, nechcete chodit mezi lidi, bojíte se svěřovat, následně máte strach, že jste se svěřili třeba moc či ostatní otravujete, nespíte, trápíte se, nad vším moc přemýšlíte, nějaké věci si (podle všech) až moc osobně berete?
Není na tom nic špatnýho. Jsme jen lidi a každej z nás má určitou hranici, po které když se překročí, přijde malej/velkej breakdown - a je to úplně v pohodě. Člověk nemůže dusit vše v sobě a jednou za čas to jde vše ven. Akorát každý má jiný způsob, jak to ventilovat a vyrovnat se s tim a to nemůžeme nikomu zazlívat. Někdo je úplný asociál, druhej si hraje na attention whore, třetí se sbalí a jede někam pryč, další se svěřuje třeba své nejbližší osobě. Ať je to tak či onak, ani jeden způsob není směšný a ačkoliv to není třeba vaše vybraná forma, jak byste se s tím smířili, berte na vědomí, že jsme každej jinej a každýmu tak fakt pomáhá něco jinýho.
Já se se svými problémy za poslední delší dobu (snad už) z toho nejhoršího vypořádala, ale taky je to pořád běh na dlouhou trať. A prakticky jsem si částečně prošla všemi možnostmi, které jsem zmiňovala výše. Cítila jsem se špatně? Ano. Myslela jsem, že se z toho už nevyhrabu? Ano. Vyhledala jsem odbornou pomoc? Ano. Zklamala jsem se v určitých lidech, u kterých jsem hledala bezpečnej úkryt, ale nenašla ho? Ano. A naopak jsem ho našla pak překvapivě u lidí, u kterých bych to nečekala.
Stydím se za to? Ne. Nestydím se veřejně přiznat nebo komukoliv, kdo se mě zeptá, že jsem byla zkrátka přetažená, přetížená a prostě na chvíli vyhořela a z hodiny na hodinu nevěděla, co se sebou, dělala píčoviny a citíla se na dně. Proč? Je to normální. Jsme jen lidské bytosti. Máme city. Každej má jiný vnímání, rozdílnou osobní hranici. Je to přirozený. Nesuďme se za to a naopak tu pro sebe buďme...než může být pro někoho třeba pozdě.
Eat her pussy so good she thinks about it all day