Citim se strašně guilty že nedělám dost. Že si chci nějaký peníze ušetřit pro sebe. Že jsem letos neposlala nic na podporu lidí v Gaze.
Že posádka flotily Madleen byla zastavena. Že ikdyž celý svět má možnost vidět co se lidem v Gaze děje, obhajují zločiny Izraele jako kolektivní trest za zločiny Hamasu. Bezpráví na Palestincích jako odvetu za antisemitismus. Dokonce v očích mnoha lidí jsem antisemitou i já za to, že veřejně stojím na straně solidarity a Palestiny.
Křičím do tmy internetu protože tohle mě reálně ovlivňuje. A vím, že jediná možnost jak si zachovat psychický zdraví je na chvíli uklidit mobil a zavřít oči.
Nikdy jsem ještě necítila tolik pocit samoty jako v poslední době. A vím, že když já sama zevnitř nezářím, nemám ani šanci k sobě někoho přitáhnout.