Setkání na téma Open Science v Národní technické knihovně
Na začátku června se v Národní technické knihovně konala první česká událost s názvem „National EOSC Tripartite Event“ následovaná Národním dnem otevřené vědy. Obě akce měly za cíl přivést k jednomu stolu všechny zúčastněné strany a poskytnout jim aktuální informace o evropské politice v oblasti otevřené vědy a stavu implementace EOSC v České republice.
V rámci příkladů dobré praxe na akci vystoupila také ředitelka Nakladatelství Munipress Alena Mizerová, která prezentovala aktivity Masarykovy univerzity v oblasti Diamond Open Access.
Otevřený přístup k vědeckým publikacím (Open Access) je totiž jedním z pilířů otevřené vědy, takže téma Open Access v Česku nemohlo chybět. Z našeho pohledu se bohužel přehnaně zdůrazňovaly tzv. transformační dohody (transformative agreements), které jsou bezesporu významné a aktuální, diskuzi kolem Open Access však nelze redukovat jen na ně. (Více o tomto tématu v některém z dalších příspěvků.)
Od roku 2020 se mluví o přístupu Diamond Open Access, což je model vědeckého publikování, v němž časopisy nevybírají poplatky ani od autorů, ani od čtenářů (více např. zde). Právě tento způsob se ukazuje jako nosný pro ideály open science a získává si větší a větší podporu v rámci Evropy (viz nedávné rozhodnutí Rady EU o otevřeném vědeckém publikování).
Masarykova univerzita vydává 45 „diamantových open access“ časopisů, z nichž mnohé mají velmi dobrou pověst a jsou indexovány předními vědeckými platformami. Z diskuze, která se na toto téma rozvinula, vyplynulo, že by bylo velmi vhodné „diamantový“ přístup podporovat i v Česku, ale chybí data o financování těchto časopisů. Munipress se v tomto ohledu rozhodl hozenou rukavici zdvihnout, spojit síly s dalšími českými vydavateli „diamatových“ odborných časopisů a chybějící data poskytnout. Věříme, že to bude další krok na cestě nejen k uznání, ale také k podpoře Diamond Open Access přístupu v České republice.
Kampaň na podporu ukrajinských vědeckých vydavatelů #SUES získala více než 20 tisíc euro
#SUES je iniciativa několika evropských organizací sdružujících odborná nakladatelství, včetně Asociace evropských univerzitních nakladatelství, jejímž cílem je poskytnout podporu a pomoc válkou sužovaným kolegům na Ukrajině.
Crowdfundingová kampaň překonala svůj cíl a získala více než 20 000 eur. To stačí na poskytnutí 11 stipendií ukrajinským časopisům.
Rozhovory s redaktory časopisů, které SUES podpoří.
SUES nabízí pomoc prostřednictvím mentoringu, podpory při začleňování do DOAJ/DOAB a malých stipendií na podporu běžného provozu. Vybrané peníze budou rozděleny na paušální částky ve výši 1500 eur pro každý časopis nebo vydavatele.
V dlouhodobém horizontu je cílem projektu posílit vazby a výměnu znalostí, aby byla zajištěna mezinárodní přítomnost a zviditelnění ukrajinských vědeckých výstupů.
Díky příspěvku budou moci ukrajinští vydavatelé i nadále šířit znalosti prostřednictvím vědeckých publikací na Ukrajině. Stejně jako každá jiná země i ukrajinská společnost potřebuje mít přístup ke znalostem, aby mohla usilovat, tvořit, komunikovat a připravovat se na lepší budoucnost.
Děkujeme všem, kteří přispěli! Aktuální informace najdete na stránkách projektu SUES.
Právě probíhá desátý ročník University Press Week. Letošním mottem je “Keep UP!” a cílem je poukázat na to, kam se univerzitní nakladatelství za posledních deset let posunula. Další informace o této akci spolu s příspěvky jednotlivých zapojených univerzitních nakladatelství najdete na stránkách UP Week 2021.
Mottem prvního UP Week v roce 2012 bylo „Přispíváme k informované společnosti“ – a po celých deset let zůstala univerzitní nakladatelství tomuto cíli věrná, udržují nejvyšší standardy vědecké práce a podporují sílu myšlenek. Svět se mění a spolu s ním se mění i univerzitní nakladatelství, přizpůsobují obory, seznamy autorů a vydavatelské know-how a tvoří stále rozmanitější a čím dál více globální společenství. Informovaná společnost je stejně důležitá jako kdykoli předtím a my jsme hrdí na to, že můžeme vzdát hold pokroku, díky němuž se univerzitní nakladatelství stala lídry ve svých oborech a silou, s níž je třeba držet krok!
Letošní Open Access Week proběhne od 25. do 31. října a jeho mottem je “It Matters How We Open Knowledge: Building Structural Equity.” Všeobecné informace najdete na stránkách International Open Access Week a program v rámci ČR na stránkách openaccess.cz.
Právě probíhá University Press Week, týdenní událost, kterou pořádá Association of University Presses. Mottem letošního ročníku je #RaiseUP a jeho cílem je upozornit, že univerzitní nakladatelství zásadně přispívají k tomu, aby se dostalo pozornosti autorům, tématům a oborům přinášejícím nové perspektivy a nové myšlenky čtenářům po celém světě - spolu s knihkupci, knihovníky a dalšími. Více informací najdete na adrese https://upweek.up.hcommons.org nebo na Twitteru.
Národní památkový ústav, prestižní státní výzkumná organizace s posláním v oblasti ochrany a prezentace kulturního dědictví České republiky, vypisuje výběrové řízení na pozici odborný redaktor/ka – vedoucí edičního oddělení. Uzávěrka přihlášek je 20. 11. Více informací na stránkách NPÚ.
Koronavirus uvěznil velkou část Evropanů v jejich domovech a způsobil dočasné uzavření nejen univerzit, ale i knihkupectví. Pro český knižní trh bude mít aktuální situace velmi vážné důsledky, někteří se dokonce obávají jeho pádu:
„Hrozí nenávratné zhroucení českého knižního průmyslu s nevyčíslitelnými celospolečenskými důsledky. V sázce je vzdělanost, čtenářská gramotnost a konkurenceschopnost celých generací.“ (z otevřeného dopisu zástupců knižního trhu premiérovi)
Univerzitní nakladatelství mají však šanci vyjít ze stávající situace silnější. Přinášíme čtyři dobré zprávy ze světa akademické publikování.
Následky nouzového stavu pro knižní průmysl jsou opravdu znepokojivé: Letošní Svět knihy byl nejprve odložen a pak úplně zrušen. Vyhlášení vítězů ceny Magnesia Litera se zatím odsunulo na podzim. Pořadatelé zrušili řadu autorských čtení, autogramiád a odborných konferencí. Knižní trh zároveň přijde o tržby z maloobchodního prodeje (mluvíme o desítkách milionů korun denně), distributoři přestávají platit své závazky a nakladatelé si nemohou dovolit plánovat nové projekty ani pokračovat v těch rozpracovaných. O živobytí se obávají redaktoři a překladatelé, ale také sazeči nebo grafici. Převládající nejistotu se snaží mírnit Svaz českých knihkupců a nakladatelů, který na svých stránkách pravidelně informuje o vývoji situace a zaslal také otevřený dopis premiérovi, v němž žádá o plnou náhradu škod a celkovou finanční podporu knižního trhu.)
V České republice působí přes dva tisíce aktivních nakladatelství. Ta větší dnes mají finanční rezervy na několik měsíců, menší jsou na tom výrazně hůře. Doufejme, že se vše podaří vrátit k normálu co nejdříve, ale přesto je pravděpodobné, že některá z nich budou muset v důsledku krize skončit. Ačkoli univerzitní nakladatelství čelí podobným obtížím jako jejich komerční protějšky, jejich perspektiva nemusí být tragická. A protože jedním z nejčastějších doporučení, jak současný přísný režim ve zdraví přežít, je zachovat si pozitivní myšlení, zaměřím se v tomto článku nikoli na černé scénáře, ale na dobré zprávy a příležitosti. Věřím totiž, že z celé situace dokonce můžeme vyjít silnější.
Čtyři dobré zprávy pro univerzitní nakladatelství
První dobrá zpráva: Koronavirová krize potvrdí, zda je skutečně pravda, že univerzitní nakladatelství těží ze zázemí svých silných domovských institucí. Univerzity musejí na pandemii reagovat, přecházejí na distanční výuku a mnohé z nich se zapojují do výzkumu viru a jeho léčby. Jejich celkové příjmy se nepochybně sníží. Už brzy se proto dozvíme, do jaké míry univerzity stojí za svými nakladatelstvími a zda jsou ochotné je podržet i v situaci zásadního výpadku příjmů z prodeje knih.
Druhá dobrá zpráva: Krize může pohnout s diskusí o DPH na knihy. Jedním z návrhů, jak v knižním byznysu zmírnit následky krize, je podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů snížení DPH na toto velmi specifické zboží. To je u nás dlouhodobý problém, ve většině evropských zemí je DPH na knihy výrazně nižší. Návrh si tedy zasluhuje naši plnou podporu, knihkupcům a nakladatelům by jistě pomohl. Dodejme ale, že se případné vyjednané snížení nesmí omezit jen na dobu koronavirovou!
Třetí dobrá zpráva: Lidé „od knih“ začali okamžitě řešit, jak svým čtenářům co nejvíce pomoci v těžkých chvílích. Hlavní otázkou je samozřejmě jak zpřístupnit knihy čtenářům v karanténě. E-shopy fungují, mnohé nabízejí slevy nebo bezplatné doručení zásilky. Některá evropská nakladatelství se dokonce vydala cestou uvolnění elektronických verzí svých titulů, a jejich knihy si tedy stáhnete zcela zdarma. V České republice podobně pomáhají knihovny, které otevřely své fondy pro vzdálený přístup (hlavně tedy pro studenty vysokých škol).
Ve vyhrocené situaci někdy pomůže nejen dostupný učební materiál, ale třeba i úplná maličkost. Jako omalovánky. Mnoho rodičů, kteří zůstali zavření doma s dětmi, řeší, jak využít společný čas a nezbláznit se z toho. I s tím dokážou nakladatelé pomoci: Nakladatelství Meander například nabízí zdarma ke stažení omalovánky s ikonickou postavičkou z jeho dětských knih, jezevcem Chrujdou, který děti naučí, jak se bránit nákaze. I malá pomoc se počítá!
Čtvrtá dobrá zpráva: Probíhající pandemie jasně ukázala, jak důležitá je pro lidstvo spolupráce. Snad ještě nikdy v historii jsme neměli tolik dostupných informací tak krátce po vypuknutí nějaké nemoci. Výzkum nového typu viru SARS-CoV-2 pokračuje velmi rychle, nové články a studie se objevují každý den. Co nejširší sdílení informací je nutné, aby se lidstvo dokázalo dosud neznámé hrozbě postavit. V širší perspektivě to potvrzuje význam samotné otevřené vědy a bezbariérového sdílení vědeckých výsledků. Právě proto největší světová odborná nakladatelství bez zaváhání zpřístupnila vědecké články související s tematikou virů a jejich léčby v režimu open access.
„Jedním z nejzajímavějších zjištění této krize pro oblast vědeckého poznání je to, že když nastane kritická potřeba rychlého šíření dat, jako právě teď, tradiční model vědeckého publikování se ukazuje jako nefunkční.“ (Michael Hiltzik v článku COVID-19 could kill the for-profit science publishing model. That would be a good thing)
Open access je nedílnou součástí akademického publikování a můžeme-li tedy současnou krizi využít pro podporu něčeho dobrého, mělo by to být právě tohle. Hledejme nové způsoby, jak efektivně vydávat a šířit publikace v tomto otevřeném režimu a zároveň s tím i obchodní modely, díky nimž by taková změna mohla fungovat.
„V této složité době AEUP doporučuje zesílit veřejné i politické úsilí o co nejširší dostupnost vědeckého obsahu bez finančních bariér a zapojení národního financování do tohoto systému.“ (z prohlášení Asociace evropských univerzitních nakladatelství)
Naše šance na otevřenější a propojenější publikování
Možná to zní jako klišé, ale opravdu věřím, že současná složitá situace nakonec může být pro česká univerzitní nakladatelství přínosem. Nejen proto, že získala čas na dodělání všech restů, na něž se v běžném pracovním dni nedostane. Možná je to hlavně příležitost k dalšímu rozvoji směrem k propracovanější digitalizaci a smysluplnější otevřenosti. Abychom své knihy mohli nabídnout i zákazníkům v karanténě, musíme hledat a vylepšovat způsoby, jak je šířit a propagovat na internetu. Podaří-li se tuto situaci využít jako cestu k širšímu využití open access v akademickém publikování, budeme mít rozhodně co slavit.
Otevírat přitom není třeba jen knihy, ale i další činnosti univerzitních nakladatelů. Inspiraci můžeme najít ve spolupráci s partnerskými univerzitními nakladateli (např. právě v rámci AEUP) anebo třeba při sledování webinářů, které právě teď hojně nabízejí zahraniční univerzity. Musíme být doma, ale můžeme tak alespoň naplno využít možností, jež nám poskytuje celosvětová síť, která nás všechny propojuje.
Stávající „zastavený“ čas nabízí v neposlední řadě příležitost k zamyšlení nad tím, co je pro nás (kromě zdraví!) opravdu důležité. V čem jsou univerzitní nakladatelství přínosem pro domovské univerzity? Čím jsou v rámci knižního trhu unikátní? Ano; tržby z prodeje knih letos nepochybně poklesnou. Pro univerzitní nakladatelství to však nemusí být jen důvod k panice, ale i něco, co můžeme využít ve svůj prospěch.
- Martina Dvořáková, členka výkonného výboru AEUP a redaktorka Nakladatelství Munipress
Univerzitní nakladatelství už nejsou jen chrliči skript
Vladimíra Kučerová, ředitelka nakladatelství ČVUT, ve svém článku pro magazín Universitas shrnuje publikační činnost českých univerzitních nakladatelství v posledních deseti letech.
“Vysokoškolská nakladatelství zvládají život i v náročných ekonomických podmínkách. Detektivky ani kuchařky, které jsou lukrativním sortimentem pro komerční nakladatele, zatím (pro vylepšení rozpočtu) ke slovu na univerzitní půdě nepřišly. A to je dobrá zpráva. I v době, kdy se nedá počítat s tím, že by univerzitní a veřejné knihovny zvyšovaly počty nakupovaných titulů (...), plánují spoustu zajímavých titulů a úspěšně rozvíjejí svoji činnost.”
Celý článek najdete na stránkách magazínu vysokých škol Universitas.
Nový nástroj “GetFTR” má zabránit úniku příjmů z placeného obsahu
Skupina největších vědeckých vydavatelů v těchto dnech uvedla nový nástroj v rámci úsilí o zlepšení vyhledávání a přístupu k akademickým článkům, boje proti pirátství, konkurování ResearchGate a upevnění svých platforem v ekosystému otevřeného přístupu. Jejich nová služba „Get Full Text Research“ (GetFTR) významně zlepší uživatelskou zkušenost drtivé většiny čtenářů, kteří k článkům přistupují z jiných míst, než je web vydavatele. Ještě důležitější je, že zlepšení uživatelské zkušenosti přináší další důkaz, že se vydavatelé konečně začínají zabývat digitální strategií v kontextu stále rostoucího úniku příjmů z placeného obsahu, jež jim komplikuje snahu zpeněžit hodnotu, kterou vytvářejí. Současně však ani tento nástroj pravděpodobně nedokáže „resetovat“ aktuální konkurenční prostředí vědecké komunikace.
Celý článek najdete na webu The Scholarly Kitchen.
Univerzitní nakladatelství fungují na dvou hodnotových trzích: vědeckém a finančním. Jejich posláním je sloužit rozvoji vědění. Je to poslání náročné na zdroje. A obvykle je těžké sladit jej s ekonomickými hodnotami, protože vědecké monografie si na sebe jen málokdy vydělají. Je-li vědění protein, trh často upřednostňuje cukr. Ale jako společnost protein potřebujeme a jeho produkci musíme podporovat.
Karin Wulf in Will E-Books Feed University Presses — Or Eat Them?
Výzkumná zpráva “Researchers’ perspectives on the purpose and value of the monograph”, kterou v říjnu společně publikovali Cambridge University Press a Oxford University Press, dokazuje, že odborné monografie zůstávají zásadní součástí vědecké komunikace.
Letošní mezinárodní týden Open Access se ptá “Otevřený přístup pro koho?” Všechny akce probíhající v rámci tohoto týdne najdete na stránce http://openaccessweek.org/events.
Jak snížit pokles uživatelů placených vědeckých článků?
Velcí vydavatelé vědeckých publikací hledají cesty, jak odvrátit pokles čtenářů, kteří k jejich produktům přistupují „klasickou“ cestou ze svých kampusových knihoven. Jednou z možností by mohl být nový koncept syndikace obsahu.
Přinášíme shrnutí článku Diverting Leakage to the Library Subscription Channel z portálu The Scholarly Kitchen, jehož autory jsou Lisa Janicke Hinchliffe a Roger C. Schonfeld.
Autoři článek zahajují konstatováním, že počet uživatelů, kteří k placenému vědeckému obsahu přistupují standardními způsoby, tedy buď prostřednictvím portálů jako EBSCO či ProQuest nebo přímo ze stránek vydavatele, klesá. Tím pádem klesá také hodnota tzv. velké dohody (Big Deal) – tímto termínem se označuje smlouva mezi konkrétní univerzitou nebo konsorciem univerzit a pěti největšími vědeckými nakladateli (Elsevier, Springer Nature, Taylor & Francis, Wiley, American Chemical Society) o přístupu k časopisům, databázím, e-knihám a dalším zdrojům (Asociace evropských univerzit ve své zprávě Big Deals Survey Report konstatuje, že evropské univerzity za tento přístup platí komerčním společnostem ročně více než miliardu euro).
Pokles počtu uživatelů je podle autorů článku způsoben na jedné straně pirátským šířením obsahu, ale na druhé straně také nepříjemným uživatelským prostředím standardních cest. Čtenáři hledají jiné způsoby přístupu k odborným publikacím, přičemž jedním z těch aktuálně nejvíce využívaných je portál ResearchGate. Názory na něj se různí, někteří mu hrozí žalobami, jiní hledají cesty, jak s jeho pomocí stabilizovat systém vědecké komunikace.
Syndikace obsahu
Portály jako je ResearchGate lze do současného systému vědecké komunikace zapojit díky novému konceptu, který se nazývá syndikace obsahu. „Klasický“ způsob distribuce vědeckých poznatků se označuje jako agregace – vydavatel udělí licenci na šíření svého obsahu provozovateli agregačního nástroje (EBSCO, ProQuest), který následně svůj „agregát“ (tj. všechny vědecké publikace, na jejichž šíření má licenci) na základě další licence zpřístupní např. univerzitní knihovně a jejím uživatelům.
Naproti tomu v režimu syndikace je to přímo vydavatel, kdo prostřednictvím různých platforem (např. ResearchGate) šíří svůj obsah. Licenční smlouvu uzavírá nakladatel přímo s univerzitou/knihovnou, jejíž uživatelé jsou nějakým způsobem rozpoznatelní, a mají tedy prostřednictvím třetí strany k obsahu přístup bez ohledu na to, odkud k němu chtějí přistupovat. Syndikace obsahu staví do popředí zájmu uživatele a jeho preference (namísto knihoven a nakladatelů). Uživatelé, kteří dosud využívali „pirátské“ cesty, by tak mohli být započítáni mezi ostatní „legální“ uživatele, a znovu tak zvýšit hodnotu Big Deal.
Autoři článku definují tři klíčové předpoklady pro to, aby se syndikace obsahu stala standardní součástí systému vědecké komunikace:
· Právo šířit obsah – syndikace obsahu může fungovat jedině tehdy, pokud má nakladatel právo sám šířit obsah / umožnit šíření obsahu mimo vlastní webovou stránku. Není to problém v případě, že nakladatel vydává publikace přímo, ale například v situaci, kdy vydává časopis pro nějakou vědeckou společnost, to může být komplikované.
· Evidence rozptýlených uživatelů – syndikace předpokládá nějakou formu evidence rozptýlených uživatelů, která umožní, aby i přístupy prostřednictvím třetí strany jako ResearchGate byly nakladatelem evidovány a reportovány knihovnám, autorům a vědeckým společnostem. Evidenci rozptýlených přístupů nedávno spustil CrossRef, COUNTER a další.
· Oprávnění – podmínkou syndikace je také využití vhodného nástroje na kontrolu toho, kteří uživatelé mají právo přistupovat k jakému obsahu. Velcí vydavatelé se zatím na žádném standardu kontroly oprávnění k přístupu neshodli, pravděpodobně v důsledku strategických sporů týkajících se syndikace jako takové, takže pilotní projekt Springer Nature, který popisujeme, by mohl de facto standard nastavit.
Pilotní projekt Springer Nature a ResearchGate
Aktuálně je nejvíce využívanou službou v oblasti vědecké komunikace ResearchGate. Má dvakrát více uživatelů než Google Scholar a několikanásobně více než Sci-Hub. Nepochybně je místem, kudy „unikají“ uživatelé, a proto také zajímavou příležitostí pro syndikaci.
Společnost Springer Nature se rozhodla navázat s ResearchGate spolupráci a vyzkoušet model syndikace obsahu v praxi. V březnu tohoto roku umístili na profily příslušných autorů 6000 článků, které vyšly ve 23 časopisech z oblasti přírodních věd. Ohlasy vědecké komunity byly velmi dobré. V počátcích tohoto pilotního projektu se nijak nekontrolovalo oprávnění k přístupu, články se v podstatě dostaly do režimu open access. Kontrola přišla až v červenci s dalším rozvojem spolupráce. Celý systém si vyžádá ještě hodně práce, ale vypadá to, že se oběma spolupracujícím společnostem během několika měsíců podařilo zvládnout naplnit všechny tři podmínky syndikace.
„Syndikace obsahu Springer Nature na platformě ResearchGate je v mnoha ohledech naplněním představy, že by se knihovny měly „držet s davem“ – knihovny musí jít tam, kde jsou jejich uživatelé, nikoli očekávat, že si uživatelé najdou cestu do prostředí knihovny. ResearchGate je dobře zavedená platforma pro sdílení výsledků vědy a výzkumu a její aktivní vyhledávání nových příležitostí, metriky, analýzy a prvky podobné sociálním sítím přispívají k tomu, že se na ni bude spoléhat stále více vědeckých pracovníků. Když se podaří umístit placený obsah do prostředí ResearchGate, umožní to vědcům hladký a nekomplikovaný přístup k dokumentům. Vyhnou se tak těžkopádnému procesu, kdy na základě citace na ResearchGate museli přejít na stránky své knihovny, nechat se odtam přesměrovat na přihlašovací stránku a z ní se dostat na stránky nakladatele, kde konečně našli PDF článku. V případě syndikace platí, že co najdete, to máte rovnou k dispozici,“ uzavírají autoři, kteří celý pilotní projekt hodnotí velmi kladně.
Největší knižní veletrh ve Frankfurtu se koná již příští týden, uvidíme, jaké novinky v otázkách syndikace obsahu se budou probírat.
Kompletní znění textu, jehož zkrácenou verzi přinášíme, stejně jako diskuzi k tématu najdete na webu The Scholarly Kitchen.
Závěrečná zpráva projektu Society Publishers Accelerating Open access and Plan S
Zpráva přináší výsledky projektu, jehož cílem bylo popsat a vyhodnotit různé způsoby, jak mohou vědecké společnosti dostát požadavkům Plánu S. Na základě provedeného výzkumu zpráva přináší doporučení pro nakladatele a další zúčastněné strany.
