Jur ovdal go áhčči jámi son geahččalii dadjat ovtta sáni mii lei mu báiddis, sámigillii. Son ii máhttán bustáva “đ” dadjat. Dat lei okta dain maŋemus áššiin maid son munnje dajai. Giela maid son mánnán láhpii fysihkalaš bággemiin.
Mu áhčči riegádii 18. b. geassemánus, lahka Rávdooaivvi, Finnmárkkus. Go mu áhkku álggii riegádahttit, de son vulggii eret gođiid luhtte. Mu áhči eanu, Ánte, ja eará nuorat, earret eará okta oambealli, vulge ohcat su. Áhči Ánte eanu gávnnai Biret áhku ja dan unna mánáža, ja válddii áhči iežas dorkka sisa ja guttii máná lávvui. Ja de sii válde reaga ja vižže Biret áhku maid lávvui. De son attii čičči mánnái, muhto go sus ii lean mielki, de attii álddu mielkki. Áhčči šattai buohcci dáinna, ja de sii dolvo su herggiin Guovdageidnui.
Nubbe máilmmisoahti lei jur nohkan, ja Finnmárkku boaldin lei jur eitto dáhpáhuvvan. Dan dihte lei Sámemiššuvdna Guovdageainnus. Dat lei risttalaš searvegoddi geat háliidedje “gáhttet sámi mánáid eallit eallima mas ii leat boahtteáigi”. Muhtun nisu dien searvegottis, gean gohčodedje søster Káren válddii áhči alccesis mánnán. Áhčči orui Guovdageainnu boarrásiidsiiddas søster Káreniin dassáigo devddii čieža jagi. Áhčči álo humai liekkusin su birra. Káren attii sutnje ráhkislaš bajásšaddama vaikko lei nu mo lei. Son lei dat áidna gii čájehii beroštumi áhččái go son lei unni.
Áhči eadni geahččalii oaččut su fas ruoktot. Muhto go áhčči ii lean riegádan náittosdilis, ja go lei riegádan boazodollui jur dalle go Stáhta lei álgán dáruiduhttima, de sus ii lean vejolašvuohta Stáhta vuostá.
Go áhčči galggai skuvlii álgit, de sáddejedje su lulás ovtta bearraša lusa gii ani su reaŋgan. Sii cábme su, rievdadedje su nama, Ailo Gaup, Aslak Nilsenin. Ja geahččaledje “cábmit eret sámivara sus”. Áhčči vajálduhtii iežas eatnigiela, ja báhtarii fantasiijamáilbmái, nu ahte nagodii vásihit dan bákčasa. Dat lei álgu su šamánalaš beroštumis, ja su vuosttaš deaivvadeapmi eará duohtavuođaiguin. Doppe lei eatnu lahkosis. Ja maŋit áiggiid son muitalii munnje, ahte dat eatnu geahpedii su eallima danne go muittuhii dan eanu mii golgá čađa Guovdageainnu.
18-jahkásažžan son lovpii Osloi, ja álggii lohkat áviisačállin (journalistan). Son oaččui barggu VG aviisii, ja vulggii Guovdageidnui čállit ovtta boazodoallobearraša birra. Sus ledje dušše vehá muittut, ahte dat lei su mánnávuođa ruoktu. Hoteallas son deaivvadii muhtun nissoniin. Go áhčči dearvvahii su ja muitalii nama, Aslak Nilsen, de dajai son: “mun dieđan gii don leat, Áilu. Don leat mu vilbealli.” Mu eadni dat lei gii gávnnai du Finnmárkku duoddaris.
Čállinreaisu rievddai, nu ahte son deaivvadii iežas etniin ja áhčiin ja máŋggaid unna oappážiiguin ja vieljažiiguin. Son beasai geahččaladdat beaskka ja nuvttahiid, ja máisttii maid bohccobierggu vaikko lei rásseborri (vegetariána). Áhčči fárrii jođánit davás ja čálii girjjiid, divttaid ja álggahii Beaivváš teáhtera, Sámi našunálateáhter, fuobmái sámi šamanismma ja lei áŋgir doarrut sámi rivttiid ovddas. Son rievdadii nama fas, Ailo Gaup, ja válddii iežas identitehta ruovttoluotta.
Muhto giela son gal ii goassege oahppan. Ja diehttelas ledje ollu heajos muittut čadnon sámegillii. Son geahččalii máŋgga geardde. Giellakurssaid, giellalávgumiid, lohkat girjjiid, sátnegirjjiid ja grammatihkkahárjehusaid neahtas. Dađi mielde son dohkkehii ahte son ii oahpa. Ja ipmirdii maid ahte ii lean su iežas sivva go lei massán sámegiela.
Mun lean riegádan suoidnemánu 8. beaivvi 1991 Oslos. Doppe vázzen Sámi mánáidgárddis, ja hárjánin hupmen sámegiela. Go álgen skuvlii, de vajálduhtten giela. Leai maid hui váttis oažžut giellaoahpahusa Oslos. Ja giella ii leai nu dehálaš munnje nuorran. Joatkkaskuvllas mun hupmen dušše dárogiela. Juohke geardde go ledjen Guovdageainnus ja mu fuolkkit sámástedje munnje. Mun heahpanin go in máhtán giela. Go šadden rávesolmmoš ja gávdnagohten mu identitehta, lei hui čielggas mii mus váillui.
Mun livččen giela váldán ruovttoluotta, váttisvuođaid haga. Bákčasiid haga. Mun in leat baggehallan dahje cápmáhallan. Muhto lihká lei bávččas massit giela Oslos. Mun fárrejin Guovdageidnui go ledjen 19 jahkásaš. Mun sávven giella galggai boahtit álkit ruovttoluotta. Dat ii lean nu. Sámegiella lea váttis giella. Vuoi, go mun ráhččen!
Mun dihten ahte in máhtán nu bures sámegiela. Mun das in beroštan, dusten hállat. Balo haga. Áhčči nu čevllohalai ja attii munnje fámu. Ii dušše son, muhto olles Sápmi attii munnje fámu. Ja dál, 4 jagi maŋŋil, mun human sámegiela! Juohke beaivvi. Barggus. Čálan, jurddašan ja niegadan dan gillii mii oktii lei mu áhči eatnigiela.
Áhčči jámii jagis 2014, čakčamánus. Jus son livčče eallimin dál, son livčče čuvvon mu mátkki. Oahpan sámegiella, dat lea mu stuorámus ja buoremus vuoitu. Mun sáhttán oahpahit áhččái giela gulul. Sánis sátnái. Moai livččiime boagustan go medde ja eange livčče heađástuvvan. Váccašan, sarridiid njielastan ja joatkkán oahpat. Jus son livčče eallimin, de livččen juoidá sáhttit addit ruovttoluotta sutnje. Mun lean ožžon nu ollu sus. Son attii munnje ieš eallima.
