seen from Canada
seen from China
seen from Malta
seen from China
seen from United States
seen from Brazil
seen from Malta
seen from United States
seen from T1
seen from Russia
seen from Azerbaijan
seen from Finland
seen from United Kingdom
seen from Australia
seen from Germany
seen from China
seen from United States
seen from Germany
seen from Italy
seen from Yemen
Heute vor 6 Jahren hast du uns verlassen.. viel zu jung, denn du warst gerade einmal 15..
Es gibt Tage, da tut es immer noch weh. Der Gang zu deinem Grab, immer wieder zerreißend. Ich habe es bis heute nicht verstanden.
Du fehlst hier unten..
Her gece aynı ayrılık şarkısı çalar Yeniden gidersin uzaklara İncecik bir yaş Süzülür hayallere Ben her gece O akşam üstünde Ellerimi uzatırım ellerine Ellerin hala soğuk Havalardan değil biliyorum Huyun bu senin İncitirim diye Sıkamazsın da avuçlarında Ellerin hep biraz ürkek İncecik bir yaş Gelir iner bitmemiş bir hikaye ortasına
@WW1DUpdaters: The Boys filming the DMD Video!
Yesterday I learned something horrible about someone in my family. They did something. Something I always swore to myself, to be one of those things, I’d never forgive. I am afraid of the consequences of my own thoughts. Yesterday I stood over their grave and I cried and I told the hole in the ground, that I don’t believe in heaven, but for their sake I wished I was wrong. I don’t wish that anymore. This appears cruel to me. But it is not. It is rational, it’s the logical conclusion to what I promised myself.
And I don’t want to be ashamed of having principles. But then again, I am not really ashamed of being consequent. I am ashamed of being not. Because they might have done, what they did, but there are people in my family, who knew. People I love, people him cover it up. Instead of giving the victim what they deserve, give the world security of it never happening again. I can hate the dead with all the consequence in the world, and it won’t mean nothing if I am afraid to confront the living. They still have the chance to explain themselves, and I would like to grant it to them. But I couldn’t look them in the eye, as I bring it up. And I am afraid that I might not be able to look them in the eye, no matter what they say in response.
This is my shame. To be relieved that the sinner is buried, although the sins are still in the world. Others still have to carry them. While those who should are either dead, or just as relieved as I am.
This is my shame and it turns my stomach.
Pátek, den vlastních názorů.
Těmadle votřesnejma chvilkama je dlážděnej kdejakej den. Ovšem v pátek je v populaci výskyt přechytralejch chytráků zahuštěnej na konzistenci medu. Snad je to tím víkendem, snad alkoholem, či ztrátou sebekontroly. Zvýšený riziko nárazu na kdejakýho vobecního blba je při hospodskym vobčerstvování evidentní. Zatímco facha je místem, kde lze postupně nabrat zkušeností a naučit se jak tyhle, převážně majitelky vlastních názoru, úspěšně míjet, volný plenér soukromýho života je nebezpečnou zónou. Tady tohle nebezpečí lze jen těžko předem rozpoznat.
Werichovská pravda o srážce s blbcem má jednu velkou trhlinu. Nad srážku s blbcem je srážka s blbkou. Chytrolíni v sukních jsou opravdu nepřekonatelná kategorie. Vždycky a neustále melou tu svou. Na všechno maj svůj jedinečnej a neměnnej názor. Votravný, jalový plácání, schovaný pod dešníkem vlastního názoru je nechutnost hodná odplivnutí.
Po pravdě, nutno přiznat, že kecy jsou spíš doménou chlapů. Ješitové, co maj o sobě dobrý mínění a neskonalou touhu dokázat světu, že zrovna voni jsou pan někdo a jejich íkvéčko nepoznalo horní hranici, je jak hub po dešti. Blbosti mnohdy plácaj i baliči a ještě víc baliči pod vlivem. Ale to jsou takový ty neškodný kraviny, co mají jen a jen za úkol okouzlit a zblbnout vyhlídnutou samičku. Takovej nácvik potápění suchou nohou.
Není snad větší kraviny než nad Slunce jasný pravdy překrucovat a pak v návalu vlastní přechytralosti hájit ty bláboly zaklínadlem: „Jo jasně může to bejt úplně jinak, ale tohle je můj názor …“. Vlastní názor. Prdlajs. Pokaždý lze totiž vytáhnout na vlastní obhajobu tu kravinu o vlastním názoru. A vlastní názor se prej cení. No to je supr. Tak vlastně ani nepřekvapí, že v pátek se narazí na monstra, co maj vlastní názor na teorii relativity, vlastní názor na vznik vesmíru, dokonce i vlastní názor na začátek světový války. Pátek, den vlastních názorů.
Kendinizi İslâma yitirin.
Bir Yolcu
