#barvy

[ahojojoj]

jakou barvu má duše?

nemá žadnou barvu

všechny barvy

je jako zrcadlo, uvidíš sebe v tom

červená

žlutá

zelená

modrá

fialová

černá

šedá

bílá

nejsem filozof au

Voting ended onDec 5, 2023

[barevnejsvet]

[nula7]

Mezi pátky bez legrace CXLVII.

Jsou časy, kdy všechny barvy přejdou jen v odstíny. Šedé.

Zákal

V paprscích dešťů poledních Vídal vždy na nebi duhy Andělů křídla barevný Zelený i barvy druhý

Na kávě černé temný stín Poslouchá ticho, pořád bdí Už žádné vlnky večerní Jen kostku cukru smí

V šedavé jeskyni vzbuzen drak Kol údolí plné slepých žab Jen káva chutná ještě stejně Pár písmen v jejím jméně

V paprscích dešťů poledních Vídal jsem na nebi duhy Andělů křídla barevný Zlatavý i barvy druhý

[dotekybarev-blog]

Jak moc miluji déšť Poprvé po dlouhé době byly bouřky. Ne takové ty, kdy se dvakrát blýskne, ale takové, při kterých vám běhá mráz po zádech a šimrá v břiše. A teď je krásná tichá noc, doprovázená příjemným pravidelným deštěm. Linou se mi tu Debussyho lehké tóny klavíru a nechávám se unést. Nemůžu spát, ale náramně si tohle bdění užívám, mám čas jen pro sebe a své myšlenky. Ne, že by mě nějak bavilo, neustále dokola se v hlavě obírat jednou a tou samou ošklivou věcí, ale aspoň si to můžu hezky srovnat. Poslouchám každou jednotlivou kapku, jak letí vzduchem, jemně si pobrukuje s foukáním větru, otírá se o listí stromů a dopadá na zem. Poslouchám vzdálený šum silnice a přemýšlím, kam lidé v tuhle dobu jezdí. Poslouchám pár vytrvalých cvrčků, kteří jsou stále schopní volat a vábit samičky. Poslouchám a pomalu na mě dopadá smutek. Všechno je jednoduché. Ale my jsme hloupí a vzájemně, nebo i sami sobě si komplikujeme životy. Přijde mi, že nás baví mít deprese, být nešťastní a věčně nespokojení. Přijde mi, že vůbec nechápu lidskou povahu, včetně té mojí. Všechno je přeci jednoduché. Tak nebuď píča a využij toho! Dnešní barva? Tmavě modrá se stříbrnými pruhy

[ahojojoj]

Učím se česky už 250 dní!

Milujujujujuju čeština ale.... i... moje česky učení byla určitě emocionální horská dráha.

Dnes byl jsem neměl moc čas pro učení, takže udělal jsem jen snadné duolingo. A vypadalo jako tohle...

[ahojojoj]

[nula7]

Mezi pátky bez legrace CXXV.

Každý sám svého osudu strůjcem? Ne vždy. A někdy jen málokdy!

Černá i růžová

Roztoč kostku Rubikovu Život si z ní poskládej Vedle modrých růžovoučké Kousky k sobě klidně dej

Jenže chybí barva černá Zelenou ji překrývej Tak jak osud na tě kývá Červené se vyhýbej

Žlutá to je barva světla Vlastně neví nikdo nic Jen ty hrany nesourodé Řeknou tobě trochu víc

Kolik barev ještě zbývá Do šesti to spočítej Modrá barva domoviny Bílý čtverec přesouvej

Jestli obraz nevychází Ať to nikdo nevidí Nejdou dělat kroky zpátky Roztoč zas to osudí

[fotografickydenik]

Zaujalo mě jak odstín listů uschlé růže barevně ladí s rámem obrazu. Okvětní listy růže, které si i po mnoha letech zachovaly rudou barvu kontrastují listům, které si svou původní zelenou barvu nezachovaly a do jisté míry splynuly s prostředím.