Středa. Den brzkýho vstávání aka promotér, u kterého jsme spali v super skvělým bejváku šel ráno do práce a my museli vypadnout :-) Nicméně super bejvák, jak říkám. Sedli jsme do dodávky a vyrazili do klubu, kde jsme měli ještě nějaké věci. Naložili jsme je a s malou zastávkou ve Starbucks se dali na cestu do Amsterdamu, který kluci chtěli vidět, protože byli poprvé v Holandsku. O Coffee shopech věděli málo, takže nešlo jinak než je tam vzít. A nebylo překvapení, že si vybrali. To, co si vybrali tam ihned zpracovali a poté následovala pizza nálož ve vedlejším italském podniku. Z Amsterdamu jsem poslal pohled a zjistil, že kluci umí perfektní čžš.
Čekal nás Groningen, město na severu Holandska, ve kterém už jsem jednou byl. Konkrétně v klubu Vera, kde hrály kapely jako třeba Faith No More. Tentokrát nás čekal Crowbar na rohu úzké uličky. Zapárkoval jsem naproti přes ulici a po rozhlédnutí jsem zjistil, že stojíme před obchodem s modely, takže po chvilce nostalgie jsem otevřel dveře a vniknul. Ven jsem se dostal po relativně krátké návštěvě s Volkswagenem T3 Camper do kterého se pustím po příjezdu. Bude se nádherně vyjímat na pláži se surfem.
Dvě dámy vlastnící Crowbar byly super. Přichystaly nám parádní pasta with falafel a také verzi s klobáskou. Pěkně jsem se nažďuchnul! Potom jsem s jednou z dam zajel do místních zkušeben pro půjčený backline. Děkovačka v podobě toaletních papírů nezklame nikdy. Koncert super šlapavej. Lidi se bavili, řekl bych!
Po koncertě byl domluvený přesun k promotérovi do jeho place. Vzali jsme ještě jednoho jeho kámoše osvětlovače a samotný Stevie se po neúspěšném pokusu nacpat jeho kolo do dodávky vydal na navigátorskou cestu před naším Owlem (tak se jmenuje Ford, kterým jezdíme). V celém městě (a také celé zemi) probíhala tzv. Kings night, což je jakýsi předsvátek tzv. Kings day, který následoval, a tak nebylo úplně jednoduché probojovat se až ke Stevovi. Nakonec se nám to podařilo a já úspěšně zaparkoval v ulici naproti. Stevův byt byl čistě skvěle pankáčskej! Na zdech spousta fotek z pankáčkejch mejdanů včetně nespočtu true čírařů, kříváků s bodákama, tygrovanýma botama a zasyfleným toastovačem! I felt great! Dali jsme pár pivek, který Stevie nakoupil dopředu, pokecali o tom jestli se v Kanadě mluví francouzsky a v kolik budeme vstávat...
Je 11 am a já se probouzím samovolně. Kolem mne už je způlky rušno, a tak se postupně probouzím s druhou půlkou oleženstva. Stevův kámoš (jméno si nepamatuju) se všech ptá na kafe. Dávám si. Pak dorazí z vedlejší místnosti Stevie a ptá se na snídani. Dávám si. Zase trochu kecáme o cestě do Dusseldorfu a tak. Lehce po dvanácté startujeme směr Dusseldorf. Chčije. Pak přestává a sluní svítíčko. Hravě přejíždíme do Německa a míjíme patníky. Kluci jsou překvapení, jak krátké vzdálenosti jsou mezi jednotlivý státy. Kanada :-) Lehce po čtvrté hodině přijíždíme na apartmánek a kluci uvítají hlavně pračku. Greg projevil zájem o kadeřníka a bleskově seběhl dolů do přízemí, kde ho za 10 dolarů ostříhali. Smál jsem se mu, že vypadá, jako jeden kamarád. Zdravim Rashida ;-) Chvilka odpočinku po cestě a po cca půl hodince vyrážíme do venue. Finally! Stavíme. Objednáváme pizzu. Já konkrétně tuňákovou.