#duntroon

[way337]

Duntroon Elephant Rocks |散落山丘上的象石群！隱藏83號公路旁的納尼亞傳奇電影場景～

要講到紐西蘭奧馬魯景點，那《Elephant Rocks 大象岩》絕對不能錯過！這趟紐西蘭旅遊時間規劃的相當輕鬆，畢竟是趟紐西蘭蜜月，自然跟一般趕著玩紐西蘭的行程有著截然的不同，好比Elephant Rocks 大象岩就比較偏深度旅遊會安排的景點，而Elephant Rocks 大象岩之所以吸引人莫過於電影<納尼亞傳奇-獅子、女巫、魔衣櫥>的拍攝場景，更被人稱作是紐西蘭版巨石陣，阿新我規劃從Twizel開到Oamaru的83號公路可以路過，順遊去Elephant Rocks 踩點。 Continue reading Untitled

View On WordPress

[plumbingelectricaldoctor]

Still looking for a licensed electrician near me and plumber in Duntroon? Give the Plumbing and Electrical Doctor a try and call us today: 131091.

Duntroon is a suburb of the city of Canberra in the Australian Capital Territory. This suburb is described as limestone plains on the slopes above the Molonglo River. Like some places in Canberra, Duntroon’s land is covered with Alluvium, loose soil from a volcanic eruption together with limestone as a type of rock prominent in the area. With the type of land and soil that Duntroon has, blocked drains are common in residential areas. If you’ve encountered this, you may be wondering, “which plumber in Duntroon should I call?”. The Plumbing and Electrical Doctor is an established company providing emergency plumbing and electrical services for Duntroon for over four decades now. Our licensed plumbers and master electricians can help with issues with blocked drains, hot water systems, and electrical concerns.

[justwalkiingthedog]

[vox-anglosphere]

Elephant Rock- a stunning natural formation in New Zealand

[nah-itscanberra]

Source image.  Eric Roux-Fontaine, L'étang I.

Nah, it’s iPhone image, Court de Tennis Duntroon Adjacent Fleur

[justwalkiingthedog]

[kylebeckmann]

Ran my #first #Spartanbeast in #Duntroon back on #September 1st 2019! I finished the 21km, 30 #obstacle race in 3:12:48! Back to #training for the three or more I have planned for this year! #aroo #fun #ocr #spartanstrong #spartanrace #spartan #noexcuses #fitnessmotivation #life #fitness #fit #mudrun #fitlife #warrior #ocrathlete #ocraddict #obstaclerace #sport #run #running #buckfurpees (at Highlands Nordic) https://www.instagram.com/p/B7ZjBpDpe-R/?igshid=7rfj9o9wpmd

[belkovinacestach]

Moeraki boulders, bídné třešně, dobré meruňky a opět vízové starosti.

Po návratu na Zéland jsme se téměř okamžitě začali přesouvat do Otaga, kde jsme už měli domluvenou práci na třešních, na sadu Hinton kde jsme sbírali i loni. Po cestě jsme se zastavili na vyhlášených Moeraki boulders. Kulaté šutry na břehu oceánu jsou z většiny fotek známy na suchu, ale my jsme dorazili očividně za přílivu. Když jsem lezl na jeden z šutr, tak přišla vlna a já byl ve vodě až po pupek.

Poté jsme udělali jen kratičký stop na Katiki lighthouse kde jsme už jednou byli. Maják je o ničem, ale je tam spousta lachtanů :)

A pak už následovala jen cesta do kempu St. Bathans. Ráno jsme se šli projít k místnímu Blue lake. Celé St. Bathans byla dříve zlatokopecká osada a právě zde u jezera se těžilo asi nejvíc. Bílý písek tvořil spolu s modrým jezerem úžasnou scenérii.

Z tama jsme už nabrali přímý směr Alexandra. V kanclu sadu Hinton se díky tomu, že nás znali z minulého roku jednalo o bleskovou záležitost. Oproti minulému roku jsme se ale rozhodli, že budem bydlet v kempu u sadu a ne v kempech po okolí. Výměnou za pár dolarů denně ušetříme spoustu naježděných kilometrů, budeme moct dýl spát a budeme mít pravidelně sprchu a k dispozici kuchyňku. Hned druhý den jsme začali sbírat. Od rána pršelo a byla zima jako kráva. A co bylo snad ještě horší bylo to, že se potvrdilo, co se proslýchalo již dřív. A to, že celá třešňová sezona stojí za prd. Na stromech bylo strašně málo třešní. Zatímco minulý rok jsme postavili žebřík a nasbírali třeba celý baket (5kg) z jednoho místa a na stromě - teda vlastně polovině stromu - nasbírali třeba i 6 baketů, nyní jsme na jeden jediný baket museli obejít třeba i 3 stromy. Katastrofa! Po 3 hodinách jsme to kvůli dešti zabalili úplně. Druhý den v práci to byla stejná hrůza jako první a my se rozhodli, že trápit se na stromech bez třešní , hnát se jak blázen a nakonec mít stejně minimálku nemá cenu a že si půjdem hledat jinou práci. Takže další den jsme jeli do Queenstownu (QT) a chtěli si hledat práci v hotelech. Všude nám řekli, že by nás hned vzali, ale minimálně na 3 měsíce. A na tak dlouho Peťa už neměla víza (1měsíc). Stavili jsme se ještě v nějaké autopůjčovně, na vinici a napsali do agentury SSE. Jelikož se nám práci ale najít nepodařilo, tak jsme se vrátili do Alexandry a druhý den ráno opět nastoupili na sad. Ale hned z rána nám přišly 2 smsky z hotelů v QT, že se máme dostavit na pohovory. Vymysleli jsme si výmluvu s autem a vyrazili. Než jsme dojeli do QT, tak nám přišla ještě nabídka z SSE agentury do packhousu ovoce. Peťa by balila a já bych skládal bedny na palety. Nebylo by tam tak drahé ubytování jak v QT a měli bychom jisté hodiny. Bereme to. A tak rušíme naše schůzky a jedeme do zapadlé díry jménem Kurow. A tak skončilo naše letošní působení na třešních které trvalo 3 dny, ve kterých jsme odpracovali tak 14 hodin :D

Večer jsme přijeli do kempu Duntroon Domain kemp kde budeme po naši dobu působení v packhousu Waitaki Orchard bydlet. Je to placený kemp, protože free kempy tu bohužel nejsou, ale za 10 $ na osobu tu sou sprchy, záchody, pračka, vybavená kuchyně a dokonce obývák s televizí a elektřinou.

Naší novou prací je malinký rodinný (4sestry +3 bratři +rodiče v důchodu) sad s packhousem. Jelikož to bylo fakt maličké, tak tam celou dobu panovala docela klidná atmosféra a práce nebyla nijak těžká. Ze začátku bylo na lince asi 5 holek a já stekoval pro celý (5holek) packhouse sám. Až přibylo na lince víc holek, tak mi přiřadili Peťu, která mi krabice vážila a zavírala a já už jen stekoval. Později jsem musel stekovat i v chlaďáku. Ze začátku jsem z toho nebyl příliš nadšený, ale jelikož pak přišli skutečně tropické vedra, tak sem za to byl i trochu rád. Kromě meruněk jsme dělali taky broskve, nektarinky a švestky.

O volných víkendech jsme vyráželi na drobné výlety po okolí, kdy jsme si prošli viktoriánské město Oamaru, pár km od kempu jsme se stavili na Elephant rocks a místní fosilii dinosaura. Také jsme procárali celý Duntroon což je až na pár baráků s místníma vlastně takový skanzen.

Jeden den jsme si zajeli na Clay cliffs, což byly skalní útvary a po něm jsme zvládli ještě Benmore track. Asi 4 km okruh skýtal nádherné výhledy na jezero. Výhledy byly takřka srovnatelné například s výhledy z Ben Lomond, ale náročnost byla o poznání nižší.

V průběhu našeho působení v packhousu nám přišla pozvánka na workingholiday do Kanady. Na tohle sme téměř zapomněli a už plánovali, jak se někdy v březnu budem vracet do ČR. A mimo to musela Peťa žádat ještě o visitorská víza na NZ, protože ji její WH už končili a tak sme opět museli do Christchurch na medical check. Celé to znovu bylo o spoustě papírovaní. Po skončení Petiných víz jsem v packhousu pracoval několik dní sám. Ona se mezitím přesunula do Oamaru, kde bydlela u jedné rodiny a za trochu pomoci okolo domu měla bydlení, jídlo a hlavně internet, který potřebovala ke své grafické práci pro zakázky z ČR. Dozvěděli jsme se, že v oblasti Hawkes Bay otevřou možnost pracovat na turistická víza a tak jsme se rozhodli, že si o to Peťa zažádá a zkusíme to. Já skončil v packhousu a vydali jsme se si užít naše poslední velké cestování a poznávání krás NZ.