Proč volit licencovaného obchodníka, a ne investičního zprostředkovatele
Na Facebooku jsem již postupně zveřejňoval jednotlivé odkazy na Tvůrce trhu. Během následujícíh dnů a týdnů budu prezentovat i další Obchodníky s cennými papíry (dále OCP), kteří sice nejsou tvůrci trhu, ale stále se dají považovat za seriózní firmy. Co ale opravdu velmi znehodnocuje práci investičních společností jsou tzv. Investiční zprostředkovatelé.
Osobně jsem vůči Investičním zprostředkovatelům (dále IZ) velmi zaujatý z několika důvodů, které se tu pokusím popsat. Mezi ně patří např. poplatky, nedostatečná regulace, rizika a rozsah služeb (který ale zastiňují především rizika a poplatky).
IZ a OCP
Zásadní věcí ve fungování Investičního zprostředkovatele je jeho navázanost na opravdového Obchodníka s cennými papíry. Pokud bychom se věnovali OCP, kteří jsou zároveň tvůrci trhu, tedy zajišťují určitou likviditu akcií i za cenu vlastní ztráty zjednodušeně řečeno, těch tu se sídlem v ČR máme všehovšudy 6 - BH Securities, Česká Spořitelna, Fio Banka, Patria Finance, J&T Banka a Wood & Company. Z nich dostupných pro retailové, tedy drobné investory jsou dostupné tak 3 - 4 (BH Securities, Fio Banka, Patria Finance a dejme tomu J&T Banka) a pokud se chcete vyhnout bance velkým obloukem, máte vlastně na výběr jen z jedné firmy, kterou je BH Securities. Další obchodníci, kteří jsou i členy burzy (a právě na ně jsou navázáni zprostředkovatelé), jejichž seznam najdete na stránkách BCPP, jmenovat už nebudu, protože i přesto že je považuji za stále seriózní firmy, nemá cenu zde vypisovat dalších asi 15 subjektů.
Pokud se s vámi ale snaží udělat obchod a natáhnout vás na často velmi agresivní obchodní praktiky někdo jiný, je 99,9% pravděpodobnost, že je to Investiční zprostředkovatel a k němu prostě nechcete.
Licence
Asi největší rozdíl mezi IZ a OCP je právě v regulaci. Seznam všech investičních zprostředkovatelů působících (záměrně zvýrazňuji) v ČR najdete tady. Jak můžete vidět, jsou jich stovky, resp. můžeme napsat tisíce. Seznam OCP najdete zde. Těch jsou desítky. A to je rozdíl právě kvůli zisku licence. IZ totiž stačí registrace a licence takového zprostředkovatele pak vypadá nějak takto:
Když se ale podíváme na licenci OCP, bude to vypadat asi takhle:
A to už je trochu rozdíl, že...
Kapitál, sídlo a historie
Dalším zásadním rozdílem je velikost počátečního kapitálu. IZ totiž může mít kapitál od dobré 1 Kč. To je moc fajn, když mají poskytovat investiční služby a chtějí po vás nějaké peníze. Na www.justice.cz si můžete najít jakoukoli právnickou osobu, která je IZ a zjistit, jaký má počáteční kapitál. U OCP je to pak nejméně 50.000 Eur, spíše však více, pokud chce OCP pořádnou licenci. Docela dobré srovnání si můžete přečíst tady.
Dalším problémem je právě sídlo firmy. Osobně mám vazby na naši republiku, takže opravdu si raději udělám účet u českého obchodníka se sídle v ČR. Problém investičních zprostředkovatelů je ten, že jich většina sídlí na Kypru, čímž se vyhýbají regulaci naší České národní banky a hlavně je v případě bankrotu velmi obtížné z nich dostat ztracené peníze. Nedej bože pokud mají klientovi prostředky na stejném účtu jako prostředky svoje, to pak spadne do konkurzu a je téměř nemožné klientské peníze vrátit zpět klientům.
S posledním bodem souvisí i historie investičních zprostředkovatelů. Tito totiž většinou vzniknou jako s.r.o. a fungují do 5 let, kdy seberou klientům peníze, proobchodují je vygenerováním vlastních provizí, je jedno, že klient o všechny přijde a pak to prostě zabalí. Taková je bohužel skutečnost. A to se ani nezabývám lživými kampaněmi. Určitě jste všichni viděli Vlka z Wall Street. To je totiž docela pěkný příklad Investičního zprostředkovatele.
Manipulace, rizika a poplatky
Dá se říct, že to co jsem popsal o odstavec výše je právě ta manipulace. IZ totiž často využívají finanční negramotnosti koncových zákazníků a tvrdí jim, že je např. dostanou k prvnímu úpisu akcií na zahraničních burzách. To je samozřejmě hloupost už z logiky geografie a právě regulace. Dál samozřejmě garantují úžasné výnosy s minimálními riziky. Ne, opravdu neexistuje produkt či investiční nástroj bez rizika, či nástroj, který vám vydělá víc než 10 % bez úměrného rizika. IZ nemají vnitřní řízení rizik, nemají vnitřní audity, ta regulace a kontrola tam není ani zdaleka na takové úrovni jako u OCP.
K čemu jsem se však na začátku nedostal jsou poplatky. Vzhledem k navázání IZ na OCP jsou poplatky klientů u IZ minimálně 2x vyšší (zpravidla však ještě více) než u kteréhokoli OCP. Je to logické. OCP neřeší, kdo je jeho klientem a účtuje si určité poplatky za práci. IZ ale potřebuje také z něčeho žít, takže si naúčtuje poplatky OCP, na kterého je navázán a navíc ještě nějaké svoje. Kvůli nedostatečné regulaci pak dokáže obchodovat velké objemy klientových prostředků (za což někteří IZ naštěstí dostávají pokuty), čímž si generují provize nezávisle na tom, jestli klient prodělá nebo vydělá. Funguje to tak, že lživě přesvědčí klienta k nákupu určitého instrumentu a je jim jedno, jestli půjdou akcie nahoru či dolů, IZ vydělá vždy díky provizi.
Závěr
Inu, takhle to prostě na trhu funguje. V každém případě nechtěl bych tímto článkem odrazit potenciální investory. Spíš je upozornit na to, že opravdu hodně firem je v tomto oboru podvodných. Naštěstí se chystá nová směrnice, která by v důsledku mohla omezit počet IZ, i tak se ale vždy dá kdejaký zákon obejít. Z tohoto důvodu dávejte pozor a vybírejte opravdu ověřené firmy pro spolupráci.