#pijem

[cyancherub]

Hey, I love your writing. When will we get the 5th part of the 'While you were sleeping'? Q__Q

hello !!!! thank you so much, i'm glad you like it ;v; i'm working on a lil oneshot for a different character rn but i'm on the final draft of it so i'm hoping i'll get back to writing pt. 5 within a week and have it out not too long after that !!

[purplespr1te]

[xix-alaska]

Pijem da je zaboravim,

a zelja se veca stvara.

Plavi Orkestar

[mezisvety]

Vtipný je, jak tam vždycky sedíme a probíráme všechno možný, a já najednou chytnu nezpochybnitelný déjà vu

Všechna ta odpoledne a večery mám jak v mlze, stane se i že se doma probudim s rozečtenou knížkou a po několika minutách si vzpomenu žes mi ji půjčil

Kolikrát už jsme museli filozofovat nad jednou a tou samou věcí, když si toho pamatujem čím dál míň?

Počkej počkej. Tohle jsem už říkala.

[freakozoink]

i love pidgom.. theyr so coo!!! reblog if u think pigjim :)

[n3v3r-n3v3rland]

[jetel]

Je až podivuhodně neuvěřitelné, jak si dokážete s některými lidmi sednout, bavit se naprosto o čemkoliv a znáte se třeba jen pár dní. Druhou stranou této mince je naopak to, že se nikdy nedokážete plně otevřít či projevit své vnitřní dítě lidem, které znáte skoro několik dekád a považujete je za své velmi dobré přátele. Je to snad proto, že se bojíme aby se jejich názor na nás nezměnil? Abychom nepřišli o ty léta budovaný vztah, na kterém nám záleží? Protože přiznejme si to, každý má hranice výstřednosti trochu někde jinde. 

A právě tyhle hranice a napodobování chování ostatních mě jakožto extrovertního introverta brzdí. Je to jako obrovská propast na jejímž druhém konci svítí postava s nápisem “Tohle je mé pravé já”. Měli byste ho mí, více konzervativní přátelé rádi? Rodino?

Většinu času se chovám jako spořádaný, slušný občan naší dekadentně krásné země. Ale pak jsou tu ty chvíle, jednou či vícekrát do měsíce, kdy mne zastihne to úžasné vlnění ve vzduchu a jdeme se společně s pár vybranými existencemi až degenerátním způsobem bavit, opít a tančit do desíti hodin dopoledne a pak se vydáme jako největší trosky domů, když už všichni normální lidé pracují a nebo se tak aspoň tváří.

A to je přesně ono, s těmihle existencemi sice někdy nedokážete vést hluboké intelektuální debaty nad politickou situaci v Barmě, ale společně se dokážete plazit po dně těmi nejstupidnějšími momenty a moc si to užíváte. Protože tohle je součást vašeho já a nikdo z nich vás nesoudí.

Jak se to stalo, že je více sociálně akceptovatelná závislost na kofeinu než dildo, jako dárek k narozeninám? 

[prawilna-wariatka]