Ještě než odfrčím na tábor, chtěla bych vás seznámit s velice důležitým woodcrafterským časovým konceptem
(a rovněž největším rozdílem od našich bratranců a sestřenic skautů)
to jest takzvaný:
Indian/Woodcraft time
(podle toho jak to komu jde do huby)
tento koncept říká, že je naprosto normální a bez problémů, když je např.: oběd v půl čtvrté (odpolko); původně dvouhodinová přednáška na celkem čtyři hodiny včetně večeře; organizátorstvo na místě srazu s půlhodinovým zpožděním; promluva jistých členů náčelnictva *významný pohled na náčelníka ligy a podobné žvanily* neúměrně dlouhá vůči plánované délce sněmu; nebo organizační údaje k akci dodávány v šibeničních termínech
všechny tyto jevy poté vysvětluje to, že nás woodcraftery (na rozdíl od skautů*) založil přírodovědec, a těm obecně méně záleží na časové přesnosti než např. vojákům; rovněž je obecně přijímána úvaha, že pokud mají zpoždění všichni dorazivší, toto zpoždění se stává nepodstatným; a že očekávané časy ukončení akcí jsou čistě orientační a nějaký spoj se najde vždy
*to že na založení skautů se Seton také podílel vím, skautstvo si to ale bohužel moc nepřipouští
nazdar v srpnu!
