👁👁
seen from Indonesia
seen from Germany

seen from Germany

seen from United Kingdom
seen from Australia
seen from China

seen from Australia
seen from United States
seen from Georgia
seen from China

seen from United States

seen from Russia
seen from United Kingdom
seen from China
seen from China

seen from Germany
seen from Malaysia

seen from Mexico
seen from China
seen from United States
👁👁
True story. #visionary #goodpeople #sonaive #reality #humanity #wishfulthinking ✨ #poetry #wakeup
Quote #2
Every single time my dad and I have the race talk
He always reminds me that the black people at his HBCU were a helluva lot harsher and awful than any other race of people that he's encountered. And I'm just sittin there trying to explain institutionalized racism to him but...just ugh!
Mimikry komunikace
Že mi chybí trocha kritického myšlení už jsem naznačila. Někdo by tomu možná řekl naivita. Když něco chci, řeknu si o to. Vyjadřuju se explicitně. Říkám věci tak jak jsou a tak jak je vidím i když někdy, pravda, až moc upřímně. Problém ovšem je, že to samé automaticky očekávám i od ostatních. Že mluví narovinu. Jasně, zas tak naivní, abych věřila větě “My se Vám ozveme” nejsem. Ale občas prostě nepobírám skryté významy, náznaky či věty řadící se do kategorie “povězme jí to, co chce slyšet”.
Nejsem intrikářka a nekalkuluju. Může to znít jako chvástání se, ale já to považuju spíš za svoji slabost. Když občas slyším zkazky o tom, co jsou někteří schopní vymyslet, říct nebo udělat a z jakých důvodů, přichází klasický WTF moment a hlava mi to prostě nepobírá. Nevím … zkrátka nejsem sto rozklíčovat, že když R. tvrdí A, myslí tím D, přičemž všem v okolí zarputile tvrdí, že C a jeho vystupování odpovídá spíše tomu, že Z. Nechápu, proč má někdo potřebu tvrdit, že “možná jo”, když moc dobře ví, že “tak to k*rva ani omylem. Pokud mi někdo tvrdí, že ano, beru to jako ano. Pokud řekne, že parní stroj, počítám, že parní stroj.
Mluvit narovinu chce jistou úroveň osobní odolnosti. Čelit tomu, co po vašem upřímném výlevu nastane, to není pro slabé povahy. Malé "možná" nezarmoutí. Když mi onehdy můj kamarád povídal, že je plachý koloušek a že se na něj musí pomalu, smála sem se, až jsem se málem sesula pod stůl. Teď to tak vypadá, že koloušek jsem tady já. Takový ten naivní, důvěřivý a zranitelný. A to je to poslední, co bych chtěla být.
Sakra.
Back in primary school, when I was probably in grade 4, there was this older guy in grade 6, who could beat box. Pretty sure his name was Don, anyways me and my friends used to find his beat boxing so fascinating...that we used to give him lollies so he would beat box for us.
Outfit of yesterday
So I read in my public relations textbook that tumblr was the new blog...am i so naive to say that I thought tumblr was this underground secret that everyone knew about?