Čtěte tiše

[vinozmraku]

havran

kulhavě přebíhá

rozpálenej beton

před lidlem

po betonu ve stínu

už jde normálně

taky ho to pálí

[vinozmraku]

po týdnu a půl

v novém bytě

jdu konečně běhat

někam

na hodinu

je to tady hezký

potkávám lidi

co žijí v Liberci

a já je neznám

překvapuje mě to

za deset let

už bych měla znát

všech sto tisíc obyvatel

přeci

pak zpracuji potraviny

co se dají zkazit

sbalím se

a odejdu

-

v nádražní restauraci

čekám

naproti sedí postarší pán

má na tričku sebe

o víc než deset let

mladšího

a nějakou paní

vypadá jako jeho sestra

se kterou měl kapelu

pak se asi vdala

měla děti

a na kapelu

už nezbyl čas

-

restaurace je nepříjemně

rozlehlá

dám si capuccino

dobrého filtra

neočekávám

-

poprosím ho

o dohled nad mým batohem

abych mohla na záchod

je moc milej

a věci mi pohlídá

-

long last music star

[vinozmraku]

heřmánek má dutý

a vyboulený střed

rmen ho má rovný

a plný

-

ideální stav

-

přestěhovala jsem se

po roce a půl

čekání

až si majitel

zrekonstruuje byt

přestěhovala jsem se

do nového bytu

dva plus jedna

vkusně zařízeného

v kombinaci

s původní výbavou

jsem tady sama

pořád uklízím

věci se nehýbou

zůstávají na svých

místech

je to ideální stav

[vinozmraku]

s velkým batohem

vracím se

do prázdného domu

v noci se jím

prohání světla aut

čtrnáct

komnat

prodejna

svítidel a broušeného

skla

původně

hampejz u cesty

po konci války

tam prej touha

občas ještě zavedla

některého důstojníka

ráno jdou slyšet

kukačky z parku

k snídani palačinky

k příjezdovému

obědu

plněné papriky

děda umřel

babička má alzheimera

žít tady nikdo nechce

strejda vyklízí

nikdo jinej na to

nezbyl dům se prodá

rozdělí mezi pět

vnoučat

do starého domu

u cesty

jedu si pro světla

do nového bytu

je těžké vzdávat se

míst

i těch ze kterých

zmizeli lidi

možná kvůli tomu

že je nemůžeš nikde

najít

tak je hledáš alespoň

na jejich místech

[vinozmraku]

[vinozmraku]

[vinozmraku]

aliance

jediná stoprocentně

funkční aliance

kterou mám

je moje rodina

stvořila mě

a doteď mě

udržela naživu

[vinozmraku]

[vinozmraku]

[vinozmraku]

[vinozmraku]

[vinozmraku]

[vinozmraku]

Tíha vesmíru je nezměrná

jako cizí bolest.

[vinozmraku]

suché místo

-

jedno

alespoň jedno

suché místo

pro každého

jedno

na které

nikdy neprší

a ostatní

ťukají než vejdou

jedno

pět krát čtyři

metry velké

zdmi obklíčené

mezi nimi

láska k sobě

[vinozmraku]

flashback

-

snídám

u malého

jídelního stolu

v kuchyni

naproti přes místnost

sedí muž s culíkem

zády ke mně

u stolu s obrazovkou

a oknem na ulici

-

pracuje od rána

a je mi trochu cizí

cítím z něj dospělost

která mi imponuje

ve chvíli pozorování

jsem do něj

zamilovaná

-

v rohu leží pes

muž a pes

patří dohromady

nic se mezi ně nevejde

ani já ne

nikdo

-

nechala jsem tam

v tom bytě

svůj otisk

vytlačenou váhu

svého těla

do postele

své vnitřní sekrety

na povlečení

otisky prstů

všude po prostoru

své pochyby

-

nechtěla bych mít

doma

jeho otisky

nechtěla bych je

postupně mazat

svým žitím

nebo je přepisovat

jinými muži

-

nakonec jsem mu vděčná

že za mnou

nikdy nepřijel

nezapsal se totiž

do mého běžného bytí

zůstal jen v tom svém

--

--

kdybych se řídila

vlastní intuicí

vůbec bych se toho

někdy dospělého

starnoucího muže

nedotkla

zůstala by mi představa

jeho bezprostřední

radosti

a pohybové lehkosti

namísto

tíhy jeho kroků

dopadající na zem

a smutku

z vlastního

nepochopeného

neštěstí

[vinozmraku]

[vinozmraku]