Trénink v e-sportech #3: Trenérův přínos
Třetí díl je tentokrát trochu delší. Autor zeširoka popisuje v čem jsou trenéři tak důležití a výhodní. Nejen že prospívají hráčům, ale umožňují rozvoj i celého týmu jakožto obchodní společnosti.
Seriál Trénink v e-sportech
Původní článek: Coaching in Esports: A Comprehensive Look
Autor: Robert Yip (BA, MA, CSCS) (@eS_performance)
Překlad: starojda (@dotalamacz)
Proč jsou trenéři tak důležití?
Odhlédneme-li od gamingu, tak je sport přetahovanou o to, který tým zapracuje nejnovější tréninkové nápady a postupy. Tento přístup zajišťuje neustávající rozvoj, při kterém stagnující týmy ustupují do pozadí. Mladým sportovcům jsou vštěpovány dovednosti a zvyky, které prospívají jejich profesionálnímu zaměření. Později, během dospívání, se tyto zvyky zakoření do jejich způsobu života. Zaměstnání sportovce totiž není tvořeno jen časem, který stráví při tréninku - správný 24-hodinový atlet pracuje tady a teď.
Do hloubky zaměřený trenér se zaměřuje na každou hodinu ze dne, aby sestavil ten nejvhodnější tréninkový scénář. Spánek, dieta, psychycké a fyzické cvičení, zotavování, plánování a osobnostní rozvoj - to vše hraje, vedle času pro trénink, roli. Všechen takto strávený čas se přičítá k tomu, jak dobře je sportovec připraven a jak efektivní dokáže být jeho cvičení. Jakmile se tento přístup zanedbá, stane se trénink jen tupým nástrojem.
Výhody, které vlastní trenér přináší
Trenér tvoří rozhodující roli jak pro hráče, tak i pro tým. Role trenéra odpovídá jeho silným stránkám, které vycházejí z toho, jakým typem trénéra je. Kvalitní analytický trenér se zaměří čistě na data a statistiky, kdežto více typický trenér se věnuje úpravám denního režimu.
Zastřešujícím smyslem trenéra není přednášení a výuka - je jím hledání a vyzdvihování příležitostí k učení skrytých přímo v samotné aktivitě a přetváření neúspěchů na cennou zkušenost. Hráč s pomocí trenéra získá dlouhodobě stabilní podporu, která vede k rychlejším a uhlazenějším změnám. Tyto změny se objevují díky pečlivému plánování a komunikaci mezi všemi zúčastněnými stranami (nejenom mezi hráčem a trenérem).
Diký trenérům, kteří navzájem spolupracují a věnují se rozvoji hráčů, se může vedení společnosti zaměřit na oblasti řízení, které ovládají nejlépe. To, co si s trenéry zaplatí, je klid na duši, že o hráče a jejich rozvoj je v maximální míře postaráno. Díky trenérům bude společnost jako celek produktivnější a více zaměřena na společné cíle. Obecný trenér je pak vždy lepší než sada nekvalifikovaných rad a názorů na jednotlivosti jako cvičení, dieta, psychologie nebo zranění.
Výhody trenérů se často kvantifikují a měří pomocí výher a proher. Je váš oblíbený tým lepší nebo horší, než byl předtím? I když je smyslem trenéra zlepšení hráčů, nemusí se to hned projevit na výsledcích. Účinek příprav a tréninku se často projevuje v jemných detailech v průběhu celého roku. Prohry neznevažují excelentní trénink a stejně tak výhry nesouvisí přímo s tím, jak je dobrý trenér. Trénink je komplexní dynamika mezi všemi zaměstnanci společnosti. Až z dlouhodobého pohledu, kde profesionálové na scéně působí delší dobu, se projeví rozdíly mezi jednotlivými trenéry. Toto není specifikem jen pro gaming - mají to tak všechny mladé sporty, které se z amatérské úrovně přesunuli do úrovně profesionální.
Trenéři by měli vždy sledovat vývoj hráče. Měli by se zaměřit na to, jak posílit motivaci individualizací tréninku a zároveň zachovávat celkové cíle. Je zde určitý stupeň důvěry, který musí hráč k trenérovi získat, aby se stotožnil se všemi změnami a novinkami. Jakmile je takový vztah vybudován, může se hráč zaměřit na trénink tak, jak mu je předkládán aniž by musel sledovat směr, kterým se vyvíjí.
Hráč i trenér vzájemně očekávají, že budou pracovat tvrdě a bez překážek v komunikaci. Často jsem viděl nebo mluvil s hráči, kteří nedokázali formulovat, co přesně je potřeba udělat pro jejich rozvoj. Drží se zažitých vzorů a bloudí tak v kruhu. Takové bloudění by obvykle trvalo jen pár cyklů, než by by lidé začali zpochybňovat hráčovy aktivity, ale protože se občas i zde dostaví pozitivní výsledky, tak bloudění dál pokračuje. Zde by trenér zůstal nestranným, dokázal by udržovat přiznivou hladinu emocí a pomáhal hráči propracovat se skrz nepřízeň a neúspěchy.
Trenér poskytuje pozitivní a progresivní pracovní prostředí pro hráče samotné. Často se mylně předpokládá, že bez centralizovaného team-housu a uzavřené koordinace to není možné. Jde však o to, aby se v takovém případě, často například při práci s polo-profesionály a méně známými sporty, maximálně využil dostupný čas a zdroje. Přeshraniční konzultace zde nejsou výjimkou, protože kvalitní trenérství na lokální scéně často chybí. Vešekerá zlepšení a přínosy jsou sice markantní zejména tam, kde hráč zapojí a zaktivuje sám sebe, nicméně je také zásadní vzdělávat je a dát jim další příležitosti se zlepšovat. Hráči bez takových možností budou vždy o dosažení plného potenciálu nuceni bojovat a to je v každém případě nevýhodné.
Všichni trenéři, s výjimkou specificky zaměřených, budou plynule přecházet mezi různými sporty a hrami. Jejich znalosti jsou obecné, vztahují se na sportovce, jeho mysl, tělo a způsoby trénování a zotavování. Byli by schopní pracovat pro organizaci jako celek, spíše než pro jednoho hráče nebo jeden tým. Různé sestavy v rámci velkých týmů by díky těmto trenérům prospívali a tím, v průběhu času, rozvíjeli profesionální prostředí pro zavedené i nové hráče. Díky tréninku se zlepšují všichni hráči, nehledě na úroveň jejich dovedností.
Team Liquid má například v sestavě 13 hráčů napříč třemi hrami (Aktuálně už mají hry čtyři. Kromě hlavního Starcraftu 2 a Doty 2 je to i Hearhstone a Smash Melee). EG hostí 23 hráčů napříč čtyřmi hrami (Také už mají o jednu více). Tým Dignitas spolupracuje s 57mi hráči napříč deseti hrami (Těch jsem momentálně napočítal jen devět). Pro takové týmy není možné poskytnout každé konkrétní hře trenéra a stejně tak přináší komplikace rozmístění hráčů v různým zemích i kontinentech. Toto jsou některé ze vstupních bariér, se kterými musí trenéři zápasit a zároveň i důvody, proč zatím v e-sportech nevidíme tolik trenérů.
Pro provoz velkého herního týmu, zvlášt když je sestava složena z nekolika her, je zapotřebí obrovské množstí práce. Taková organizace musí usilovat o růst své značky, shánění sponzorů a také se starat o blaho svých hráčů. Toto všechno dohromady naznačuje, že je zapotřebí početná pracovní síla, aby celý stroj běžel jak má. Máme před sebou situaci, kdy se mnoho lidí nemůže naplno živit e-sportem a mnoho pozic funguje bez nároku na plat. Personál i management dělají co můžou a hlavním zaměřením jsou stále hráči. Výhodou trenéra je to, že uvolní ruce managementu, aby se ten mohl věnovat obchodním záležitostem bez obav o potřeby hráčů. O ty je trenérem dobře postaráno, všechny jejich činnosti i nečinnosti jsou pod dohledem. Jejich zvýšená produktivita je pak prospěšná nejen samotnému tréninku, ale také dělá výbornou reklamu značce týmu.
S překladem jsem si naložil slušnou porci práce. Autor, kromě toho že je zřejmě kvalitní trenér, ovládá i bohatou slovní zásobu. Na druhou stranu trochu skáče z téma na téma a je těžké chytat nit. I tak doufám, že je to ku čtení a celý překlad pak bude mít smysl. Aktuálně jsem zhruba v polovině.
V další části se seznámíme s tím, jak trenér působí na osobu hráče. Tato část ale asi příjde později, rád bych se na moment vrátil k běžnějšímu typu contentu. Taky chci věnovat i čas hraní, protože jsem trochu vytáhl MMR a pokusím se ho tak udržet. Bohužel kromě svých chyb chytám i neschopné spoluhráče a je to jak na houpačce.
