Proč mají vlaky fakin klimatizaci když už je podzim?
Cosimo Galluzzi
RMH

Love Begins
art blog(derogatory)
$LAYYYTER

shark vs the universe
Fai_Ryy
🪼
NASA
d e v o n
No title available
No title available

tannertan36
Game of Thrones Daily
The Stonewall Inn

PR's Tumblrdome
YOU ARE THE REASON

Discoholic 🪩

gracie abrams

Andulka
seen from United States
seen from United States
seen from France
seen from Singapore
seen from United States

seen from Malaysia

seen from Ecuador

seen from Denmark
seen from United States

seen from Malaysia
seen from Belgium
seen from Bangladesh

seen from Türkiye
seen from Finland
seen from United States

seen from United States
seen from Netherlands
seen from United Kingdom
seen from United States

seen from United States
@ladylovethislife
Proč mají vlaky fakin klimatizaci když už je podzim?
POV: Můj pátek ve 26: Omylem sním starý chleba k snídani a přemýšlím, jestli se pobliju nebo ne
Raise your hand if you taky nesnášíte jezdit metrem v sukni nebo šatech 🤚
Me and my friends are standing outside of a bar talking.
A group of drunk foreign guys walks by and one of them rates us: "Smash, smash, pass."
I hope they, and all men like them, grow fist-size dick warts and never get touched by a woman ever.
Me: *underrates grapes all the time*
Also me whenever I eat grapes: 👀 holy shit the best thing ever
Občas se mi stává, že mě nějaké jídlo zaujme nebo osloví na tolik, že na něj myslím a potřebuju ho doslova do té doby, než si ho nedám znovu.
Teď zrovna myslím na maličké lívanečky posypané cukrem, s čokoládovou polevou a javorový sirupem, ke kterým jsem si přihodila random kousek stočené a křupavé anglické slaniny.
Je to trošku problém, protože ty palačinky jsou až v italské Bologni.
Dneska ve vlaku se mnou jel naprosto kouzelný malý klouček. Mohlo mu být ani ne 5 a celou dobu zvědavě vykukoval na míhající se krajinu za oknem. "Tyjo, viděl jsi to velký ozubený kolo?" "Tady je to pěkný, ale Praha je větší!", říkal tatínkovi zastřeným, ale zároveň andělským hláskem.
Oči měl jako dva tmavé knoflíky a vlásky mu nezbedně povlávaly kolem hlavy. Takový Malý princ.
"Tyhle autíčka jsem přinesl pro tebe, tati!", povídal stylem někoho, kdo má naprosto ryzí duši, zatímco si z batůžku vytahoval hračky. Za očkama se mu zároveň skrývala zkušenost někoho mnohem staršího, než je malé dítě.
"Tady se to změnilo!", vydechnul potom, co jsme dorazili do cílové stanice. A já jsem si hrozně zapřála, aby se zastavil čas, a tenhle malý kouzelný klouček se nikdy nezměnil.
pokud umíte otevřít dveře u rychlíku českých drah, jste pro můj hrdina. já tím vlakem jezdím skoro 4 roky a doteď jsem nezjistila jak na to.
Rychlíkem nejezdím přesně z tohohle důvodu.
Milí muži,
Úsměv slečny co neznáte si vyložte jako zdvořilost a ne jako povolení sahat na ni jak se vám zlíbí.
Nezájem si vyložte jako nezájem a ne jako výzvu snažit se víc.
"Ne" opravdu znamená ne.
You don’t go to a home, when you want to feel safe and cared for, you go to your home.
Think about that when you seek feelings of comfort from people. Don’t just go to a person, find your person.
https://www.survio.com/survey/d/S1I2X2E4C0Y7S8P7H
Můj drahý dotazník už má skoro 100 odpovědí. Většina z nich mi přibyla včera. Jsem za to neskutečně ráda a nejvíc mě těší zpětné vazby od respondentů, kteří mi píší, že je bavil vyplňovat, že se jedná o zajímavé téma apod.
Dotazník pojede ještě minimálně 14 dnů. Myslím, že má poměrně velký potenciál. Těší mě dělat věci, co mají smysl ❤️
Milí všichni, moc vás prosím o pomoc! ❤️
Duševní zdraví je moc důležité téma. Psychika lidí na tom totiž vůbec není dobře. Nejhůře ze všech na tom bývají ženy a studenti.
A právě na duševní zdraví studentů bych teď chtěla upozornit.
Ráda bych oslovila všechny studenty, kteří v rámci střední školy zažili distanční výuku kvůli pandemii (tzn. můžeš být stále na SŠ nebo již po ní, nutností je jen zkušenost s distančkou v jejích počátcích) a poprosila je o vyplnění následujícího dotazníku:
➜ https://www.survio.com/survey/d/S1I2X2E4C0Y7S8P7H
Dotazník sleduje vliv distanční výuky na psychiku studentů SŠ. Je anonymní a nezabere moc času.
Distančka u mnohých utužila, prohloubila či nastartovala řadu psychických problémů, nejvíc v oblasti deprese a úzkosti.
Studenti se nově začali setkávat třeba se sociální fobií nebo museli nově vyhledat pomoc odborníka.
Pojďme na tento problém upozornit. Budu ráda za každé sdílení nebo přeposlání někomu, kdo by měl dotazník chuť vyplnit. Srdečné díky! 🙏🏻❤️
NA ZÁVĚR JEŠTĚ PÁR FAKTŮ
Duševním zdravím je třeba se zabývat. Hlavně v poslední době si toto téma žádá extra péči. Proč?
Celosvětová duševní nepohoda roste alarmujícím způsobem
Úzkosti a deprese se začínají vymykat kontrole
Antidepresiva potřebuje stále více lidí
Snižuje se hranice věku, kdy psychické problémy začínají
S psychickou poruchou se za život setká asi 38,2 % evropské populace. V případě ČR je to dokonce 46 %.
Rokem 2020 se duševní problémy drasticky zhoršily. V tomto roce bylo na celém světě odhadem:
246 milionů případů deprese
374 milionů případů úzkostných poruch.
Psychika lidí se bude pravděpodobně zhoršovat i dál. I přesto všechno jsou psychické problémy stále přehlíženy, tabuizovány a stigmatizovány.
Pojďme to změnit.
Můžeme prosím znormalizovat to, že se lidi hlásí na pracovní pozice proto, že se to od nich od určitého věku očekává a taky proto, že prostě potřebují peníze na život?
A ne proto, že je zrovna tahle pozice jejich snem, že je strašně zajímá dané odvětví, že žijí a dýchají filozofii dané firmy.
Tahle přetvářka mě hrozně vyčerpává a hnusí se mi.
Samozřejmě existují perfektní místa pro daného člověka, ale ne každá pozice bude tím vysněným místem a to je v pořádku. Neznamená to, že člověk na takové pozici nebude odvádět znamenitou práci.
NE. KAŽDÁ. POZICE. BUDE. TÍM. VYSNĚNÝM. MÍSTEM. A. TO. JE. V. POŘÁDKU. NEZNAMENÁ. TO. ŽE. ČLOVĚK. NA. TAKOVÉ. POZICI. NEBUDE. ODVÁDĚT. ZNAMENITOU. PRÁCI.
Pamatuju si na konverzaci se spolubydlící na začátku února. Seděly jsme vyčerpané životem a hlavně počasím v kuchyni.
“Už jen 22 dní do konce února.” hlesla jsem, jako by to snad něco znamenalo. I přesto to ve mně asi tak na půl vteřiny vyvolalo špetku jakési naděje na světlejší zítřky.
Ale potom, počkat počkat...
Březen, za kamna vlezem.
Duben, ještě tam budem.
.
.
Do hajzlu.
Teď jsem někde viděla napsaný "life is a party and I'm the piñata" a nevím, jestli jsem kdy četla něco víc vystihujícího.
Jedinou výhodou toho, že je tma už tak brzo je to, že člověk aspoň nevidí na to, jak je venku hnusně.
Tak jsem se vrátila zpátky do ČR a začínám si všímat, že tu českou zimu každým rokem snáším hůř a hůř.
Vylézám z postele ve stejnou dobu, co se děti vrací domů ze školy a teprve po dvou dnech jsem se přinutila vyjít na 10 minut z domu pro kafe.
Když jsem byla mladší, tak jsem si říkala, jestli se třeba tak hrozně cítím proto, že je pořád tak hnusně. Teď bych řekla, že to tak skoro určitě je.
Občas možná není na vině člověk, ale prostředí, co ho obklopuje.