Malajský sen

Blog věnovaný přípravám a studijnímu pobytu v jedné z nejzajímavějších zemí na světě: Malajsii. Dream big!

[malajskysen]

Po příjezdu - o stěhování, problémech s internetem a o úvodním programu

Můj předchozí článek končil tím, že jsme se chystaly obhlídnout jeden byt. Jak už ale jistě všichni víte podle fotek - ubytování jsme vzaly a bydlíme ve výškovém domě v oblasti zvané Titiwangsa. Jedná se o oblast vzdálenou asi 10 minut od centra městskou dopravou. Do školy to máme trochu dál (asi 35 minut městskou), ale není to tak hrozné a po cestě aspoň můžeme pozorovat ruch města. 

Pohled na Petronas z jezera Titiwangsa.

V oblasti Titiwangsa je větší park s jezerem a za dobrého počasí poskytuje i hezký výhled na Petronas. Dneska se ho chystáme prozkoumat, tak vám o něm pak budu moct říct víc. Edit: Park není zase tak velký, ale je hezký a na procházku ideální. S ubytováním jsme spokojené, začátky ale nebyly nejklidnější. Aneb první dny jsme věčně diskutovaly s ochrankou, aby nás pustila dovnitř, že tu opravdu bydlíme. Neměly jsme totiž tzv. Resident card, abysme se prokázaly. Ty stále ještě nemáme (v pondělí si jdeme vyřídit), ale ochranka už se víceméně neptá a pouští nás. :D  Druhej problém byl internet. Máme dvě spolubydlící - jedna Indka, co pracuje v pojišťovnictví, druhá Malajka, která pracuje jako doktorka v blízké nemocnici. Obě mají internet v mobilu a s tím si vystačí, a tak jsme musely řešit, jak to provést, abysme se na internet dostaly i my. Smlouva nebyla proveditelná možnost, protože na půl roku vám ji nikdo nedá. A tak nám zbývalo jediné - přenosný internet. Nebudu vás zatěžovat podrobnostmi, důležité je, že jsme si vše zvládly vyřídit a po skoro třech dnech bez internetu jsme zase byly online a u důležitých informací. Nemít internet když ho nejvíc potřebujete není žádná sranda, to vám řeknu.  Úvodní program na univerzitě

Ten sice předcházel všem peripetiím s ubytováním, ale říkala jsem si, že vám o něm taky něco povím. Program probíhal 4. a 5. září a během těchto dvou dnů jsme se měly dozvědět to nejdůležitější, co pro studium na University of Malaya potřebujeme vědět.  Informací bylo hodně a v obecné rovině jsme se utvrdili v tom, že je tu chaos snad úplně ve všem. :D Nikdo ale nevypadá, že by se tím nijak zvlášť trápil. Skoro nic není problém a všechno se "nějak vyřeší". Hlavně klid! Na nic se tu nespěchá. :D Po chvíli už nad tím vším začnete mávat rukou a přestanete řešit, proč jsou věci tak jak jsou. Nevadí, že to často nemá logiku.  Go with the flow (pro neanglicky mluvící: něco jako jděte s proudem) a budete v pohodě.  První den programu jsme procházeli kampus univerzity (kterej je mimochodem pěkně obrovskej) a byli jsme rozdělení do skupinek asi po 10 lidech. Každá skupinka dostala přiděleného buddy studenta. My měly to štěstí, že na nás vyšla skvělá Naimah - Malajka a místní studentka (na fotce s modrým šátkem). 

Naše střelená skupinka. :D

Večer nás pak čekal něco jako uvítací ceremoniál, který se samozřejmě neobešel bez tradiční selfie. Nevěřila jsem, že se tam vlezeme, ale jsme na té fotce skoro všichni! :D

Většina exchange studentů. Někteří ale ještě měli teprve dorazit v průběhu dalších dní. Celkem by nás tu mělo být asi 360.

Část naší evropské skupinky. Byli jsme oblíbenými objekty fotografů...

Druhý den už se pak týkal hlavně administrativních věcí a nic zábavného se neudálo. Ale dostali jsme trička, deštníky a diáře s logem univerzity! :) Aspoň jsme si deštník nemusely kupovat. :D Celkově jsou tady ale všichni moc milí (i když jim občas věci celkem trvají - trpělivost si tu vytrénujeme na maximum :D ) a nabídnou vám pomoc i když si o ni neřeknete. Vypadáte ztraceně? Můžete si být jistí, že se vás co nevidět zeptají, jestli chcete poradit. Táhnete těžkej kufr do schodů když jdete na městskou? Přece to nebudete tahat sami! Vypadá to, že se vám odlepila náplast na noze i když ve skutečnosti vám jen vyjela vložka do bot a ani jste si toho nevšimli? :D Nevadí, Korejky se o vás postarají. :) Z tohohle pohledu je to tu hrozně fajn. :) 

Toť k úvodním dnům v Kuale asi vše.  Kdyby vás cokoliv zajímalo, tak stačí napsat do diskuze pod článkem, nebo komentář na Facebooku. :)

S.

[malajskysen]

O cestování, letadlech a letištích

Všechno začalo vlastně už brzy ráno. Kufr jsem měla sice sbalený už večer předem, ale chtěla jsem se před dlouhou cestou vykoupat, v klidu nasnídat a rozloučit se s prarodiči, se kterými bydlíme v jednom domě. Všechno proběhlo v pohodě a tak jsme ráno asi v 10 hodin mohli vyrazit. Namířeno jsme měli do Modřic, kde jsme měli sraz s Luckou a jejími rodiči, kteří mě a Lucku vezli na letiště do Prahy.  Z dlouhé cesty po dálnici jsem měla strach, a to nejen z důvodu, že bychom třeba uvízli v koloně. Od jisté doby dálnice prostě nemám ráda. Všechno ale běželo jako po drátkách a asi za dvě a půl hodiny jsme byly v Praze. Tam nás čekalo vyzvednutí pasů na malajsijské ambasádě. Měly být připraveny na recepci, takže stačilo dojít, zazvonit, a za 5 minut mělo být hotovo. Ne? Ne. Realita byla úplně někde jinde.Jedna důležitá věc je potřeba říct hned na začátku: měly jsme obrovský štěstí... Jelikož bylo 1. září, tak na ambasádě měli co? Zavřeno. Protože 31. 8. byl státní svátek. Nevadí, že nám velvyslanec Igor ve středu řekl, že můžeme dojít v pondělí... A tak zvoníme a čekáme a čekáme a čekáme. A nic se neděje. Nakonec se naštěstí někdo objevil. Musely jsme sice čekat a vysvětlovat dokola o co jde, ale za půl hodiny jsme odcházely s pasem. Uf!

Malajsijská ambasáda v Praze.  Když nad tím tak přemýšlím, tak ten náš odjezd byl vlastně řada náhod, kde nesměla chybět snad ani jedna...  Po vyzvednutí víz jsme měly dost času, a tak jsme poslední hodiny v ČR strávily na Novém Smíchově. Pak už nás čekala jen cesta na letiště.  Odbavení i kontrola proběhly v pořádku a tak už nic nebránilo tomu, abysme vyrazily směr Istanbul. 

Letadlo do Istanbulu. Připadala jsem si jako v autobuse. 

Papu během letu. Musela jsem využít poslední možnosti dát si víno! :D

Let trval asi 2 a půl hodiny a během něho si s náma začala povídat jedna paní, která byla odněkud z Blízkého Východu (zemi jsme bohužel neslyšely přesně), která byla na dovolené v Praze a živí se jako chirurg. Tipovala, že nám je 17 nebo 18 a nevěřila, že je nám třiadvacet! :D A mimo jiné si myslela, že v Česku se mluví rusky, tak jsme ji vyvedly z omylu. Bylo to fajn povídání a cesta nám tak utíkala rychle.  Poznámky k letišti v Istanbulu: je to tam naprosto obrovský! Dá se snadno zorientovat, ale i nad ránem tam potkáte plný letiště lidí.  Už už jsme se chystali k nástupu do letadla do Kualy, když jsem koutkem oka zahlédla známou tvář, tak jsem to zkusila. Lea? No jasně, že to byla ona. Exchange studentka ze Švýcarska, která byla v doprovodu ještě dvou dalších studentů, co se stejně jako my chystali na Malayu. No, bylo si o čem povídat. :) Díky bohu za Facebook přes kterej sme se mohli navzájem kontaktovat ještě před odletem a společně řešit problémy s vízy a tak. Před nástupem do letadla jsme si slíbili, že na sebe v Kuale až vystoupíme počkáme a rozešli jsme se každý na svá místa. 

Letadlo do Kualy už bylo poněkud větší.

Obrazovka bez které bych ten deseti a půl hodinovej let asi nepřežila. Hry, filmy, hudba a informace o letu. :)

Řeknu to asi tak. 10 a půl hodiny umí být pekelně dlouhá doba. Obzvlášť pokud jste zavření v letadle, nemůžete se protáhnout, nevíte jak se natočit, aby to bylo pohodlné, a za boha nejste stavu usnout. Místy to bylo vážně utrpení. No, jestli jsem naspala 2 hodiny, tak to bylo hodně. Co ale stojí za to jsou kamery na letadle, který umožňují koukat na odlet i přistání a prostor pod letadlem, když se letí. Škoda, že když jste v 12,5 km výšce, tak nejde vidět víc než mraky... V pořádku jsme přistáli, a tak jsme se všichni společně s našimi novými kamarády vydali najít bágly. Všechno bylo v pohodě až na fakt, že moje pravá noha pod kolenem zdřevěněla tak, že jsem si připadala jako bych byla Pinocchiio a pokoušela se ohnout dřevo. Šli jsme s davem a podle značek a nakonec jsme objevili něco jako metro (alias vlak), které nás zavezlo na požadované místo.  Prolezli jsme nakonec všichni úspěšně imigrací a vyzvedli si bágly, který se překvapivě nikomu neztratily.  V příletové hale na nás naštěstí čekal buddy student z univerzity a tak jsme do kampusu odjížděli z letiště v klimatizovaném autobuse. 

Úplně první pohled na Malajsii po východu z letiště. 

Jezdí se tu nalevo. To ale na dálnici na první pohled nepoznáte.

Pak už jsme jen dorazili na koleje a ubytovaly se, jenom abysme zjistily, že odtud chceme pryč. :D No, myslím, že jsem toho napsala až zbytečně moc. Pokud jste to dočetli, tak vás obdivuju. U dalších postů už se polepším a nebude to taková nuda, slibuju.  Zatím se mějte krásně a víc zase až bude čas.  S. P.S: Zítra jdeme obhlídnout jeden byt, tak na nás myslete. :)

[malajskysen]

Sbaleno a přichystáno - můžeme vyrazit!

Balení bylo kupodivu docela dost v pohodě. Vzhledem k tomu, že věci, co jsem potřebovala nakoupit (jako léky, plavky apod.) jsem stihla do začátku posledního týdne, a tak jsem se nemusela strachovat, že už něco nestihnu pořídit. V pondělí jsem začla postupně dávat do kupy co si chci vzít s sebou a postupně přidávala další a další. Tím pádem dneska zbývalo už jen všechno zkontrolovat a zabalit. Světe div se, do 15ti minut bylo hotovo a nemusela jsem z kufru vůbec nic vyhazovat. Win!

Kufr PŘED a PO

Nakonec zbylo vážení, kterýho jsem se trochu bála, ale vyšlo mi to na krásných 23 kg (limit máme 30 kg). Klidně bych si tam mohla i něco přihodit, kdybych chtěla, ale přijde mi to zbytečné.Takže balení jsem zvládla.

No, jinak jsem se celý týden loučila s rodinou a přáteli. Skoro každej den v lihu samozřejmě, protože odjezd se samozřejmě musí oslavit. Ale bylo to super a všem jsem hrozně moc vděčná. :) Budete mi všichni moc chybět. 

Doufám, že cesta proběhne v pohodě a sopka na Islandu nám dá pokoj alespoň než odletíme.

Takže zítra od 19.15 na mě myslete, budeme odlítat z Prahy. :)

Další článek pošlu už z Malajsie. 

Mějte se tu famfárově! :)

S.

P.S. Ještě včera a dneska mě donutili vybírat brambory!!! :D

[malajskysen]

Krize s vízy zažehnána! :)

Tak nám to nakonec dopadlo v podstatě dobře. :) Už jsme byly připravené na variantu, kdy bysme odletěly do Malajsie bez víz a vyřídilo by se to nějak tam. Ale vypadá to, že se všechno stíhá ještě před odletem. :) Tedy snad.

Včera mi přišlo tolik vytoužené VDR, a tak zbývalo jediné - navštívit ambasádu v Praze. Lucce bohužel zatím pořád nedorazilo, ale žádost si naštěstí mohla podat se mnou, tak pořád věříme, že jí stihne dojít. Tentokrát však víme, že i kdyby nestihlo, není důvod panikařit. Jak na University of Malaya, tak na ambasádě v Praze nás ujistili, že vízum se dá případně vyřešit až na místě. Je to krajní řešení, ale chyba se stala na maljsijské straně, proto jsou ochotní vyjít vstříc. Nejlepší je, že víme, že letenka nám nepropadne a můžeme odjet tak, jak bylo v plánu. :))

Jinak přípravy a rozlučky s rodinou a přáteli vrcholí. Už jen 5 dní!

P.S. Lidi na ambasádě byli moc příjemní a usměvaví! :) Kéž by takoví byli všichni, když člověk potřebuje něco vyřídit...

[malajskysen]

Drama s vízy aneb odlet v ohrožení

Tak nám to šíleně uteklo a do odjezdu zbývají 2 týdny. Zní to naprosto neuvěřitelně a pro mě i trochu šíleně, ale je to tak. Asi bych pomalu začínala vyšilovat jak ještě nemám všechno nakoupeno a nevím jak to narvu do kufru, nebýt toho, že mám jinou starost se kterou se můžu stresovat...

Abyste pochopili o co se jedná. V normálním případě, když člověk jede z ČR do Malajsie jen jako turista, tak žádný vízum nepotřebuje. Můžete zůstat až 90 dní a pak ještě požádat o prodloužení na dalších 90. No problem.

Pokud ale chcete v Malajsii studovat, musíte mít od letoška nově tzv. VDR aneb Visa With Reference umožňující právě studium (používá se i při pracovním vízu apod.). A vzhledem k tomu, že Malajsie má hodně univerzit, kde studují/chtějí studovat studenti ze zahraničí, tak to způsobuje nemalé problémy. 

Jaký je postup? Poslat žádost na vízové na univerzitě, to předá dokumenty Imigračnímu úřadu, který žádost následně schvaluje a vydává právě tolik požadované VDR. Jakmile ho člověk obdrží, musí s ním na malajsijskou ambasádu ve svém státě, kde si požádá o SIngle Entry visa. Brnkačka, ne? 

Zatím to tak bohužel nevypadá. I když jsme žádost poslaly přesně před dvěma měsíci, výsledek je zatím nulový. Takže teď uháníme mezinárodní a vízové na malajské univerzitě ve víře, že se všechno včas vyřeší. 

Tento problém se netýká jenom nás, ale v podstatě všech exchange studentů, co se na tento semestr chystají na University of Malaya. Momentálně visí na Imigračním asi 360 žádostí...

Jeden z vjezdů do kampusu.

No, nezbývá než doufat, že se vše v dobré obrátí a my nakonec odjedeme, tak jak bylo plánováno, protože jinak nám propadá celá zpáteční letenka. A to hodně nechceš.

Tak nám držte palce a myslete na nás. 

S.

[malajskysen]

Kde že to ta Malajsie vlastně je?

Někdo si myslí, že Malajsie leží ve Střední Americe, někdo, že se jedná o Maledivy či jiné malé ostrovy. Všichni se však shodují v tom, že "je to daleko". Někteří se ptají: "A nejsou tam lidožrouti?". Ne, to opravdu nejsou.

Je to zvláštní, jelikož Malajsie leží hned pod Thajskem, které znají snad skoro všichni, protože je častou turistickou destinací exotiky chtivých. 

A kde se tedy Malajsie nachází? V jihovýchodní Asii, jejíž mapu si můžete prohlédnout níže. Malajsie je pod jejím anglickým názvem Malaysia vyznačena tmavší zelenou. 

Wikipedie vám řekne, že: "Malajsie je volená federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii, rozkládající se na jihu Malajského poloostrova a na severu ostrova Borneo. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko. Od Filipín ji oddělují dva úzké průlivy a Suluské moře mezi nimi. Co se týče státního zřízení (federace republik a monarchií), je velmi podobná EU, s tím rozdílem, že hlavou státu je monarcha (na rozdíl od evropského prezidenta)."

Vlajka potom vypadá takto: 

Platí se malajským ringgitem, za který dáte něco přes 6 Kč.

To by pro základní přehled o Malajsii mohlo stačit. :)  Jako bonus přikládám i fotku přírody (velmi známé čajové plantáže Cameron Highlands).

P.S. Vyhlídnutý kufr už je konečně doma a vypadá parádně. :)

[malajskysen]

1. září odlétáme!

Už to tak bude. Aneb letenky zakoupeny. :) Nakonec jsme se rozhodly pro dražší variantu letenek, aby bylo možné je případně přebookovat. Radši teď zaplatit o něco víc, než pak kupovat úplně novou. A možnost změny data odletu nebyla jediná výhoda, kterou dražší letenka přinesla. 

Hodně nás potěšilo, že váhový limit v novém tarifu je 30 kg! Teď už si snad zvládneme zabalit všechno, co bysme během půl roku mohly potřebovat (a nechceme kupovat na místě). 

Poletíme se společností Turkish Airlines a cesta by měla být v podstatě snadná a relativně i rychlá (až na počet v kuse strávených hodin v letadle). 

Trasa bude následující: Praha - Istanbul - Kuala Lumpur. Jeden přestup je vykoupen 10,5 hodin trvajícím letem z Istanbulu do KL. Zatím jsem letěla v životě jen do Řecka a zpátky a to trvalo nanejvýš hodinu a půl. Co se mnou udělá víc než deset hodin (a na zpáteční cestě pak dokonce 12) ani nechci odhadovat. Asi se přece jen přiopijeme na letišti, aby se nám líp spalo. :D  Odlétáme večer v 19.15 a do Kualy tak dorazíme 2. září v 16.50 místního času. Celkový čas cestování je 15 a půl hodiny - pokud nebudou nějaká zpoždění nebo tak. Na letišti v Kuale nás pak vyzvednou jen pokud tou dobou dorazí ještě aspoň tři další studenti, takže počítám, že spíš ne. :D 

No, jsem zvědavá jaká ta cesta bude. Výhodou je, že jsme si při koupi letenek mohly zrovna vybrat i místa, kde chceme sedět (šlo to jen u cesty tam), takže bysme měly být vpravo u okna - pohled, na kterej se fakt těším. :) 

[malajskysen]

Postupujeme, postupujeme...

cestovní pojištění - check ✓

vízum - podklady odeslány, tak snad se nic nepokazí :)

očkování - kapitola sama pro sebe aneb dneska jsem byla poprvé v očkovacím centru a vůbec mě nevyděsil pohled na kolabujícího mladého pána, který se se mnou střídal v ordinaci asi třikrát, protože tam byla klimatizace a doktor se sestrou ho křísili... Já naštěstí omdlíváním po injekci netrpím a tak vše proběhlo v pohodě. Dostala jsem píchance na žloutenku typu A a meningokoka. V červenci a srpnu jdu na další.         

letenky - hledání, hledání a zase hledání, výhodná cena vykoupená nemožností přebookovat, rozhodnutí nebude snadné

papíry do školy - z těch asi umřu, ty někdo vymyslel, aby nám to všechno co nejvíc zkomplikoval :D 

kufr a příruční zavazadlo do letadla - trvalo to, ale už mám vybráno, snad mi je nevykoupí 

ujišťování rodiny, že Malajsie je relativně bezpečná na rozdíl od některých jiných států v JV Asii a že, 4,5 - 5 měsíců není vůbec dlouhá doba 

Je toho hodně a hodně toho pořád řešíme, tohle je spíš takový výcuc toho nejdůležitějšího. Máme na pilno, ale každý krok nás posouvá blíž a blíž k vysněnému cíli. Věřím, že všechny ty starosti budou stát mnohonásobně za to a tak mě těší, že to zatím jde v podstatě dobře. :) 

Brzy se zase ozvu s novinkama.

P.S. Zkuste nějak přežít to otřesný horko, já si ho od září užiju dosytosti... 

[malajskysen]

Jedeme do Malajsie!

Naštěstí to všechno vyšlo, a tak může začít kolotoč zařizování. Bude toho spousta, ale motivace je samozřejmě obrovská. Postupně budu informovat jak to s tím naším vycestováním vypadá a od konce srpna snad budu psát už z Malajsie. :)