Ou jé Münster!

Moje münsterovská dobrodružství // Mein Müntserabenteuer

[missoleta]

Hafen /přístaviště/ a jeho okolí je asi jediná oblast v Münsteru, která žije jakýmsi uměleckým a alternativním životem. I tak o tenhle kousek svobody musí stále bojovat, někteří radní by rádi na místě staré, industriální haly postavili /další/ nákupní centrum. 

Zatím je ale Hafen moc fajn místem a snad jím i zůstane. Sídlí tu architektonické ateliéry, modní návrháři a další umělci. Architektura je tu o kapku odvážnější než ve zbytku města. Částečně je ale přístav stále aktivní průmyslovou zónou. Kavárny a restaurace tu nejsou nic moc, ale to až tak nevadí, protože po celé délce severního pobřeží stojí betonové lavky, na kterých se za teplých jarních a letních večerů skvěle vysedává s flaškou něčeho dobrého - třeba bionády. Nebo můžete zajít do divadla, které je - jak jinak - alternativní.

Při dnešní spontánní návštěvě Hafen se mi poštěstilo - zrovna byl v Kunsthalle den otevřených ateliérů. Je jich tam fakt hodně a někteří byli opravdu dobří. Člověk se mohl dát s umělci přímo na místě do řeči. Bylo skvělé si přímo od tvůrců vyslechnout, co bylo jejich záměrem, a zároveň je trochu poznat a tak i lépe porozumnět jejich tvorbě. Nejvíc beeindruckend pro mě byly obrazy Marion Große-Wöstmann, která mě ale prosila, abych fotky nedávala na internet, takže si ji najděte sami ;)

[missoleta]

V okolí Münsteru je obrovské množství malých zámečků. No, vlastně někdy jsou to opravdu zámky. Některé jsou skvěle opravené s nádhernou zahradou, o jiné se majitel už tak dobře nestará, jednou je ze zámku hotel s golfovým hřištěm, jindy muzeum s kavárnou. Rozhodně jsou to perfektní cíle na okružní cestu na kole :) Cykloztezky tu jsou prostě všude.

[missoleta]

Je půlka února a mně začínají Semesterferien. Měsíc volna. Jedu domů.

[missoleta]

A na záver tohoto semestru ještě pár střípků vzpomínek... Návštěva erasmáků z Cách, šílené vymýšlení lomenicové konstrukce, sbírání šípků a hlohu, cesty necesty aneb nádraží v Hamburku, kde přesedám po cestě domů, kampusová zahrádka, pečení vánočního cukroví a další... :)

[missoleta]

Je půlka února a přišla odevzdávka poslední - ateiér (Entwurf). To je ta chata pod Zugspitze - Schlafhaus am Kreuzeck (viz fotky z exkurze někdy v říjnu). Ačkoliv je za tento předmět stejný počet kreditů jako za Baukonstruktion, byla s ním tak poloviční práce. Jednalo se o mnohem menší stavbu a úkolem bylo vymyslet dobrý koncept, ne mít do detailů promyšlenou konstrukci podloženou výkresy. Tudíž i na samotnou prezentaci vyzbylo více času a mohly jsme si s ní více vyhrát (jo, jen ten terén k modelům jsme řešily noc předtím provizorní metodou, protože dílny nám zákeřně zavřely dříve, než jsme počítaly. Takže jsme tak jako tak přijely po obhajobě domů a zalehly do postele a probouzely se s parádní bolestí hlavy.)

Přikládám ještě pár fotek příkladů, jak se zadáním naložili někteří spolužáci.

[missoleta]

Tak. A je to tu. Je začátek února a je tu první véélká odevzdávka: Baukonstruktion. Aneb “konstrukční návrh” - koncept, konstrukce, konstrukční detaily. Téma: Wohnturm Münster (obytná věž u nádraží). Systémový řez 1:20, dílčí detaily 1:10. Model vybraného detailu min. 1:20. Strašně moc práce. Strašně moc nových poznatků. V tomhle předmětu se propojil náš ateilér s naším pozemákem - v ateliéru se více méně kašle na detaily, v pozemáku se úplně kašle na koncept. Tady musí všechno hrát dohromady. Ke konceptu musí ladit technické provedení obkladu, jestli budou spáry mezi dlaždicemi vyplněné, nebo ponechány volné, jestli bude oplechování oken o 20 mm vystupovat, nebo zůstane zapuštěné, jestli bude podlaha vinylová, nebo dřevěná... všechno.

Taky závěrečná prezentace se tu bere hodně vážně, jak můžete vidět na prvním obrázku. To je JEDEN PROJEKT, přes těch 12 plakátů a s pěti modely, přitom dva jsou jen zvětšeninou dvou předchozích. Sokly - podstavce pro modely - si vyráběli sami /aby ladily s celkovým stylem prezentace/ (jo, přitom si můžem půjčit černé školní. Ehm???) Tohle všechno (architekti si asi dokážou spočítat, kolik peněz to asi může celé stát) je jen pro pár hodin prezentace. Pak to můžete celé vyhodit. Nic se nikde nevystavuje, nic nezůstává na chodbách jako u nás. Buď si s tím vytapetujete pokoj, nebo obohatíte planetu Zemi o další odpad. No, hlavně že navrhujeme ty pasivní domy.

Vyfotila jsem si ještě jeden projekt (2. fotka), kde na dané parcele kluci navrhli dvě štíhlé věže - jeden z mála opravdu odvážných a zajímavých projektů.

Poslední dva obrázky jsou pak s naším návrhem - rozdělily jsme celkovou hmotu na dvě, přičemž jedna funguje jako hluková bariéra pro samotnou obytnou věž a dodržuje výšku okolní zástavby. Tam jsme umístily kanceláře. Konstrukce je lehká s elegantními X podporami a transparentní fasádou. Oproti tomu vedle tyčící se Wohnturm je uzavřeným objemem respektujícím soukromí svých rezidentů. Kačka udělala perfektní ťuťuňuňu model detailu okna, pískovcového obkladu a zelených panelů :) 

[missoleta]

Vedle na fakultě u umělců se chystá nějaká parádní výstava :)

[missoleta]

Je konec listopadu a v Münsteru začaly vánoční trhy. Celý střed města zpomalil - protože se zaplnil vánočními turisty s vtipnými čepičkami a nakupujícími důchodci. A hlavně všemožnými stánky, ale hlavně těmi s Glühwein - svařákem.

Stánky tu nejsou jen na hlavním náměstí (vlastně na hlavním náměstí vůbec nejsou), ale na různých vedlejších prostorách a v některých ulicích. Je jich doslova plné město. No, ačkoli jsou kouzelné, stejně mám ty v Brně radši :) A přijela návštěva z Cách!

[missoleta]

Pozdrav z ateliérových kritik :)

Kritiky - neboli Zwischenpräsentation - tu probíhá bez projektoru a bez powerpointu. Vše se vytiskne a vylepí na zeď, pak každá skupina svůj projekt představí. Měli jsme i hosta zvenčí. Kritika byla konkrétní a mířená vyloženě na koncept, kterému jsme se v první části semestru věnovali nejvíc.

[missoleta]

V kampusu začaly Vánoce :) a mimochodem máme úplně super knihovnu.

[missoleta]

Do Münsteru přijela listopadová pouť! :) 

Sama znám jen malé poutě z vesnice nebo z Brna, tahle byla ale pravá :) Obrovské ruské kolo, stánky přetékající plyšáky, zvířecí balónky, jahody v čokoládě, barevný popkorn... Od začátku až do konce nezdravé a neužitečné, ale o to zábavnější a kouzelnější! :)

[missoleta]

Riesenfelder. Tahle pole plná vody, ptáků a černých býků je kousíček severně od Münsteru. A je to tam nádherné. Obzvlášť, když se zrovna stěhují ptáci, obzvlášť, když zapadá slunce nebo se snáší mlha. Je to ráj pro fotografy (potkala jsem pána, který měl objektiv délky tenisové rakety). A na podzim tam můžete nasbírat jabka zadarmo :)

[missoleta]

Rozhodly jsme se ještě využít čas, který s přibývajícími povinnostmi stále ubývá, a jely se mrknout do Cách (milá náhoda, že je tam zrovna na Erasmu spolužák ze základky:)). Je skvělé, že díky Semesterticketu, který musí každý student povinně zaplatit, jsme se dostaly až sem bez jediného centu, který bychom obětovali Deutsche Bahn.

 Počasí nám vyšlo parádně, bylo i dost teplo, tak nebyl problém celý den špacírovat po městě, i když je jeho centrum jen malušké. Hlavním bodem programu byla samozřejmě kaple (UNESCO), kterou nechal vybudovat Karel Veliký. Od té doby byla samozřejmě různě dostavována, ale zlaté mozaiky a arkády má stále. 

V gotické radnici jsme našli dokonce i Václava Havla, vystoupali jsme na kopec s rozhlednou, odkud jsme viděly až do Holondska (jo, je hned vedle) a uvelebili se v jedné z kaváren v milé uličce vedoucí na hlavní náměstí, kde dávali ke kávě strašně dobré koláčky.

[missoleta]

Podzimní výlet do Kolína nad Rýnem byl krátký, v podstatě jen na jedno odpoledne. I tak je to ale dost času, aby člověk obešel celé centrum a udělal si o městě jakýsi obrázek. 

Kolín, vzdálený 1,5-2 hodiny jízdy vlakem, je úplně jiné město, než malý, bezpečný a téměř “bílý” Münster. Je divočejší, rozmanitější a svým způsobem ohromující. Alespoň svým dómem, jehož výška dosahuje 157 m a je tím jedním z největších na světě. Ze zbytku historického Kolína toho ale očividně už moc nezůstalo. Většina ulic v centru města má většinu domů nových, často i ne v úplně vhodném stylu. Kousíček města si však své romantické, úzké uličky zachoval.

Nábřeží naproti dómu se v současné době rekonstruuje, mělo by ale jít o velmi fajn urbanistický projekt :)

[missoleta]

Už jsme ve škole jako doma :)

[missoleta]

Musím říct, že mi moc chybí naše INRIroad, co v Česku máme. Je to velká výhoda a všude něco takového není. Adventistů - a ještě k tomu mladých - je tu málo. Funguje tu ale Jugendkirche - kostel katolické církve pro mladé. V Münsteru je tolik kostelů, že si to - obzvlášť katolíci - asi můžou dovolit :) 

St. Marini Kirche byl pravděpodobně za války hodně zničen - jako asi všechno tady. Nedochovaly se žádné fresky a asi ani příliš mnoho sochařské či jiné výzdoby. Interiér je tedy čistý, světlý gotický prostor, jehož atmosféru doplňuje světlo pronikající přes nové, zelenkavé vitráže. Uměle je přes den nasvícená jen zadní část - presbyterium, které je tu volně přístupné a dokonce slouží jako jakási “svatyně” pro všechny - kdokoliv může přijít a posadit se na “bobek” nebo sedací pytel kolem ležícího Krista sejmutého z kříže (to už mi teda přišlo hodně zvláštní, ale prý to má svůj příběh). Večer a za bohoslužby je to ale něco jiného. Nasvítí se i hlavní síň - zelenou s červeným přechodem u zadní části. Na fotce to vypadá už jako docela úlet, ale ve skutečnosti to má celkem atmosféru :)

V otázce bohoslužeb se dá srovnat s INRI - také jsou přizpůsobené studentům - s chválami, videi, aktivitou. Bohoslužby mají každý týden v neděli večer. Součástí každé mše - jak to tak u katolíků bývá - je i svaté přijímání. Hodně mě překvapilo (a potěšilo) něco, co jsem ještě u katolíků nikdy neviděla - přijímání pod obojí - tedy nejen oplatek (tělo), ale i víno (krev) - kdo chtěl. A nohy si prý umývají jen na Velikonoce :) (poznámka pro “zavěcené”, pro ostatní - nejde o nic s hygienou). Pastor je energický, milý a celkem mladý chlapík, který by se za svou image nemusel stydět ani jako profesor na místní fakultě architektury. 

Po mši je otevřená farní kavárna hned vedle, kde jsme se seznámily s jednou z organizátorek. Díky ní jsme se za roznášení drobného pohoštění o týden později zdarma dostali na fantastický koncert, který neměl s církví nic společného, ale konal se v tomto kostele. Byla to jen hudba - klasická, ale dost současná, zněla hodně seversky nebo vesmírně. Připomínalo nám to maličko Sigur Rós. Doplněním byla světelná projekce na plátna s pár světelnými efekty protínající celou síň kostela... Tak jsem si říkala - parádní událost, která zasahuje lidského ducha a působí na člověka zklidňujícím i ohromujícím dojmem - přitom není přímo spojená s vírou v Boha nebo s církví. Do prostoru kostela se to moc hodilo. Možná podobná náplň pomůže nalézt funkci odsvěceným kostelům - důstojná, duchovní a přitom neomezená na jediné prožívání víry.

[missoleta]

Ještě jeden postřeh z naší exkurze pod Zugspitze do Garmisch-Partenkirchen: finanční úřad. Kdo by si pomyslel, že může mít z návštěvy zrovna finančního úřadu tak pěkný pocit? Voní tam dřevo, člověk kouká buď na přírodu venku nebo na zeleň ve vnitřním atriu, každý dotek materiálu je příjemný, nikdy studený a odtažitý. Detaily jsou moc pěkně (a bezbariérově :) ) provedené, styky zapuštěné, vše plynule navazuje - jako by vše určovala horizontála definující celou stavbu .. Moc fajn!