Food festivaly jsou skvělé místo kde má člověk možnost rozšířit své chuťové obzory, obzvláště pokud jdete na nějaký tématicky. Bohužel je to taky místo na které potřebujete pevné nervy. Ne jednou jsem už nějaký festival tady Praze propásl a to ať omylem nebo záměrně díky neskutečnému davovému šílenství které tam panoval. Každopádně Asian food festival na smíchovské náplavce celkem překvapil. Sice to tu byla hlava na hlavě, ale fronty u jednotlivých stánků mizely vcelku rychle a u některých se opravdu vyplatilo tu chvilku počkat.
Krom klasické přehlídky stánku nabízejících asijskou klasiku ve formě čerstvých či smažených závitků, polévek Pho a dalších “specialit” které nám nabídnou různé vietnamské či jiné asijské bistra (bohužel ne vždy v takové kvalitě), zde byla možnost ochutnat známé bagety od Mr. Banh mi nebo Banh-mi-ba, drinky do pytlíku od Prolog The Tapas & Cocktail Bar, které nabízeli i drobné saláty s mořskými plody. Na své si tu přišli i milovníci Indické kuchyně či exotického ovoce.
Pro mě bylo fajn možnost (konečně) ochutnat kimčchi, sice ve velmi střídmé variantě s bramborovou plackou, ale rozhodně mě to navnadilo se touto korejskou specialitou do budoucna zabývat trochu víc. Další pro mě docela zásadní objev byl od bistra BAO BAO a jejich BAO burger. Víceméně šlo o “knedlík”, docela dost podobný našemu houskovému, ale takovej víc “fluffy” a sladší, který byl plněný hovězím masem, salátem a bylinkami.
Před pár lety jsem se díky focení dostal k tomu ochutnat a hlavně se naučit připravovat klasické Italské krémové risotto. Což mi smetlo ze stolu původní představu o dvou úhledných kopečkách, které jsme dostávali ve školní jídelně s pořádnou dávkou eidamu, že to s tímto rizotem nemá moc společného.
A protože je jaro, všechno nám tak všude roste, medvědího česneku je plná Šárka (ta divoká v Praze) a právě ten je do tohoto risotta skvělý. Základ je takzvané risotto bianco.
Co budete potřebovat:
kulatozrnou rýži na risotto
bílé víno (ne sladké)
zeleninový vývar
cibule, řapíkatý celer
parmazán a máslo
olivový olej
Postup je vcelku jednoduchý. V pánvi na olivovém oleji si orestujete cibulku a celer lehce dozlatova a pak přidáte rýži (nevařenou cca dvě hrsti na jednu osobu). Vše promícháte, a přidáte bílé víno, řekl bych dle chuti ale orientačně asi tak deci a něco na osobu. Nechte víno trochu zredukovat, aby se odpařil alkohol a pak přidáte zeleninový vývar (na dvě porce jsem ho potřeboval asi 0,5L). Tady pozor, nelijte tam všechen, ale jen tolik, aby rýže byla zalitá. Opatrně vždy vše promíchejte, aby se vám nic nepřichytilo na pánev a postupně když se vyvaří dolévejte další. Rýže by neměla být rozvařená, ale tak na zkus (al dente). Zhruba před posledním dolití přidáte nasekaný medvědí česnek (nebo nakrájený chřest), zamícháte a počkáte až se zredukuje většina zbylého vývaru. K závěru stáhnete teplotu a do risotta přidáte pořádnou hrst parmazánu a nakrájený cca půl centimetrový plátek másla (v případě že děláte víc než jednu porci tak i silnější). V téhle fázi byste to už neměli míchat vařečkou, ale celé to promíchávat takovým tím super kuchařským prohazováním, které když neumíte pořádně, tak si můžete ohodit celej sporák i se zdí. Jde o to, že tímto mícháním poznáte zda má risotto správnou konzistenci a dostanete do něj vzduch. Pokud má prohazování takový “čvachtavý” zvuk, tak je vše v pořádku. Nechte ho přiklopené chvilku odpočinout a můžete servírovat.
Tohle slovíčko spadá do kategorie chutí jídla (spolu s sladký, kyselý, slaný a hořký), jde o takzvanou pátou chuť spojovanou s chutí glutamátu, speciálně Glutaman sodný. Originální název je odvozen z Japonského umai - chutný, delikátní.
Chuť umami je obsažena v potravinách, které konzumujeme běžně. Jedná se například o maso, ryby, sýry a zeleninu (např. zralá rajčata, celer, špenát). První potravina s chutí umami, se kterou se člověk setká, je mateřské mléko.
Já osobně málokdy zajdu sám na nějaký místo které neznám, proto jsem rád když občas zjistím, že někdo z mích přátel na nějakém novém, zajímavém místě pracuje. Díky tomu jsem se dostal k malé, vegetariánské restauraci kousek od Národní třídy.
Najdete jí v rohu opatovické ulice, jmenuje se Estrella a je vegetariánská. Každopádně se není čeho bát, rozhodně nezapadá do konceptu těch různých vege bister co tu po Praze najdete. Existuje tu od roku 2012, já jí bohužel objevil až po svém přestěhováni do Prahy někdy v roce 2015. Jde o místo, kde kombinují vegetariánská jídla, které jsou moderní fúzí na asijskou, italskou nebo mexickou kuchyní. Jejich stálé menu se obměňuje podle současné sezóny a mimo toho je tu každý den nové polední menu které je k dostání do půl čtvrté, pak po krátké pauze je k dostání výběr ze sezónního menu. Rozhodně není ani důvod se bát vysoké ceny, s poledním menu se v klidu vejdete do 200kč za osobu.
Rozhodně stojí za návštěvu jak jen třeba na sklenici vína nebo točeného Kocoura a tomu něco drobného jako vlastní nakládané olivy nebo pražené mandle tak i na pořádné jídlo jako quinoa-špenátový burger. Z toho co jsem za těch několik návštěv mohl ochutnat rozhodně doporučuji rissoto nebo quesadillu.
Za mne teda rozhodně toto místo můžu jen doporučit a pokud se tam budete chtít podívat doporučuji si pro jistotu udělat rezervaci!
“Kdysi dávno žil jeden sultán v Osmanské říši, co byl očividně pořádný foodie. Bohužel měl trochu handicap, že přišel o zuby a nemohl si pokrmy užívat naplno. Tak pověřil svého kuchaře, aby vymyslel nějaký dezert, co by mohl sám užvejkat. Kuchař se zavřel do své kuchyně, ze které po deset dní a deset nocí nevyšel, až jedenáctý den ráno se objevil před sultánem s dobrůtkou zvanou rahat lokum.” Možná jsem to trochu přikrášlil, ale zhruba tak nějak to bylo.
Rahat lokum (známe také jako Turkish Delight) je sladkost, s kterou se mohl pravděpodobně setkat každý, kdo projížděl Tureckem nebo nějakou z balkánských zemí. Já osobně jsem se s ní poprvé setkal ve svém oblíbeném krámku s tureckými delikatesami, který sídlí na křižovatce Lazarská a Spálená v Praze. Měli tam úplně ty nejzákladnější, které vypadají jako želé kostky obalené v moučkovém cukru. Každopádně jako nějaký Haribo nebo něco podobného to nebylo, bylo to takové tužší a lepivější (nesmíte si toho nacpat plnou pusu, jinak ji asi nějakou chvíli neotevřete) v příchutích máta, pomeranč a růžová voda. Musím říct, že jako takový lehký mls, když nevíte co by, je to super věc.
Svůj chuťový rozsah jsem si ovšem rozšířil až v moment, kdy jsme byli na výletě v Berlíně (odkaz na článek), kde je díky tureckým komunitám možno objevit nejen dobrej kebab či falafel, ale i úžasné krámky s kořením, které svou vůní chytnou za nos přes celou ulici. Krom výběru koření, normálních i pražených ořechů, zde měli i spoustu druhů lokumu. Vedle klasických i takzvané prémiové, do kterých se přidávají ořechy jako pistácie, mandle nebo arašídy. Najdete i varianty s datlemi či šafránem a dalšími dobrotami, které jsem ani nějak nemohl identifikovat, což ovšem nevadilo, jelikož i tak stály zato.
A pokud vás zajímá z čeho se tohle turecký “marshmallow” vyrábí, tak je to vlastně jen směs cukru a škrobu spolu s dochucovadli jako jsou růžová voda, bergamotová silice, masticha nebo třeba skořice.
Je to už něco málo víc než dva roky co jsem psaní na tenhle foodblog rapidně omezil. Důvodů bylo několik (stěhování z jednoho města do jiného, budování nějakého pracovního postavení nějaký osobní trable a spoustu dalšího), ale v hlavě jsem furt držel myšlenku toho že to tu nesmím nechat dojít k zániku, tak jsem utvářel nějaké nápady, plány a rozšiřoval si své gastro obzory. Aby to tu nějak neodpadlo tak mi tu pomáhala s udržováním kamarádka která dost cestuje a přispívala sem nějaké zajímavé fotky či informace ze svých cest a já jsem sem aspoň občas hodil nějaký zajímavý odkaz. Každopádně doba tohoto neaktivna se snad už pomalu blíží ke konci a já si zahraji na dr Frankensteina a pokusím se to tu oživit k plnému rozkvětu.
Prozatím se mějte dobře, dobře jezte a pijte a snad brzo u dalších řádků - MR-
Jak zužitkovat přebytek mrkve? Co třeba mrkvová buchta?
To si tak sedíte doma, přemýšlíte co by a z košíku na zeleninu na vás kouká hromada mrkve. Co s ní? Dusit se vám ji nechce, na salát chuť nemáte. Tak co třeba skvělou vláčnou buchtu? S mrkvovou buchtou (koláčem, asi je jedno, jak se to nazve) jsem se setkal už dřív, třeba na Špilberg food festivalu, kde ji měli s ananasovým krémem a praženými červy nebo třeba v Cross café s ořechy. Trochu jsem teda zabádal a začalo se tvořit. Výsledek byl rozhodně překvapující.
Ingredience:
340 g mrkve (na jemno nastrouhaná)
280 g hladké mouky
1 lžička jedlé sody
1,5 lžičky prášku do pečiva
1/2 lžičky soli
1,5 lžičky skořice
4 Vejce
300 g krupicového cukr
240 ml rostlinného oleje
1 balíček vanilkového cukr
Jako u každého pečení si dáme předehřát troubu na 180 stupňů a připravíme si formu, kterou vyložíme pečícím papírem. V míse smícháme mouku, sodu, prášek do pečiva, nastrouhanou mrkev, sůl a skořici. Do druhé misky dáme vejce a asi jednu minutu je šleháme, poté přidáme cukr a šleháme do zesvětlání. Nakonec přidáme olej a vanilkový cukr, promícháme, přidáme do první směsi a důkladně promícháme vše dohromady. Hotové těsto nalijeme do formy či na plech a pečeme asi hodinu (testem špejlí rozhodně nic nepokazíte). Pokud máte doma ořechy, můžete je také do těsta před pečením přidat. Pokud koláč budete dobře skladovat, zůstane dlouho pěkně vláčný.
Už jednou jsem tu psal o naší přátelské akci Gastro Art kterou jsme začali pořádat v Plzni. Do nedávné doby to bylo víceméně v přátelském duchu, proto jsme se rozhodli to posunout trochu dál, nejen místem, ale i otevřením veřejnosti. Proto se další díl uskutečnil rovnou pěkně v Praze v příjemném prostředí kavárny Potrvá. Téma čtvrtého dílu bylo "Česká a Slovenská kuchyně netradičně" a menu které tam vzniklo bylo naprosto skvělé. Nebudu více zdržovat a podívejte se na sami =)
Hlasování o bylo tak náročné že se muselo podniknout na dvě kola a v obou to vyhráli Pralinkové knedlíčky a Tvarohová Bábovka.
A tady jen ve zkratce další dobroty co jste mohli ochutnat:
Vegečočka s koriandrem
Parmezánové halušky s gaszovskou slaninou
Špenátovo-sýrový quiche s piniovými oříšky
Chřest v tyrolské šunce s vinnou omáčkou
Krémová chřestová polévka
Krémová česnečka s krutony
Těstovinový salát se zeleninou
Zemlbába
Toasty s chřestovým dipem, šunkou a sýrem
Domácí krekry zapečené s jahodou a kozím sýrem
Řepovo-cizrnový humus s rukolou
Bůček na kofole s mrkvovým pyré a omáčkou
Hrušky na červ.víně
Řepové bramboráky se zakys.smetanou
Mrkvovo-celerové bramboráky
Muffiny z Utrechtu
Vepř.panenka plněná kaštany a kozím sýrem
Klobásy s koriandrem, červenou čočkou a cibulovým dipem
Domácí chléb
Špenátová roláda s česnekovou pastou a suš.rajčaty
Slaný štrůdl
Okurky
Cibuli pokrájejte najemno, chilli papričky zbavte semínek a nakrájejte na nudličky. Obojí pak osmahněte v hrnci na olivovém oleji, po třech minutách přidejte scezené fazole, drůbeží vývar a 10 minut povařte. Mezitím si připravte salsu. Avokádo rozpulte, odstraňte pecku a vnitřek vydlabejte. Pokrájejte na drobné kostičky (nebo můžete rozmačkat vidličkou), pokapejte limetovou šťávou a přidejte koriandr. Vše smíchejte. Polévku podávejte s lžící kysané smetany a avokádovou salsou, případně jako bonus můžete přidat pár plátků opečeného choriza.
TIP: Pokud vám zbude salsa, položte do ní jádro z avokáda a ta Vám pak tak rychle nezhnědne.
Česká sezónní kuchyně je celkem dost obsáhlá, dalo by se říct, že na každý event máme sortu spousty receptů. Pro mě je ovšem problém v tom, že nemám rád, když se něco moc dlouhodobě opakuje a zevšední. Tak jsem letos zapátral a k vánocům jsem zkusil zpestřit (a asi i usnadnit) klasickou vánočku. Podobně, jako jsem minulý rok sáhl po tvarohovém mazanci, tak jsem i letos sáhl po podobném receptu, kterým je tvarohová vánočka. Samotný postup je celkem dost jednoduchý a díky tomu, že se nemusí dávat nic kynout, máte za 90min pečeno.
Recept:
500 g polohrubé mouky
125 g moučkového cukru
150 g másla
3 menší vejce
250 g tučného tvarohu
60 ml mléka (pokud budete vánočku pléct doporučuji mléko vynechat)
2 lžíce rumu (klasický osvědčený Tuzemák, případně doporučuji více a naložit si do něj rozinky)
1 a 1/2 sáčku prášku do pečiva
1 vanilkový cukr
hrst rozinek
hrst ořechů nebo mandlí, nasekaných
strouhaná kůra z 1/2 biocitronu (podle chuti)
tuk na vymazání formy
špetka soli
Všechny suroviny jednoduše smícháme, máslo dáváme rozpuštěné, a vše uhněteme do pevného těsta. Na závěr přidáme rozinky, oříšky, a pokud jí chcete mít ještě pestřejší, doporučuju přidat nějaké kandované ovoce a kandovanou citrónovou kůru. S variantou bez mléka můžete pracovat tvárněji a uplést si vánočku sami. Jinak doporučuju vánočkovou formu. Pletenou variantu potřete rozmýchaným vajíčkem a doporučuju ještě posypat nasekanými mandlemi. Pečte zhruba na 175°C cca 45-50min. Pro ověření stačí test špejlí.
Už to bude skoro měsíc co jsem se přestěhoval do Prahy a otom že je tam spousta kvalitních podniků kam zajít na dobré jídlo asi nemá cenu moc psát. Ale co je tam opravdu krásné, je to že sem tam se někde objeví nějaké příjemné malé trhy které když navštívíte pěkně brzo tak nejen že si můžete užít fajnovou snídani, ale odnést domů i ty nejlepší sýry, vína či uzeniny.
1 vrchovatější lžička česneku také najemno nasekaný
vejce
pasta tandoori masala
kokosový krém
olej na smažení
sůl, pepř
Na jemno nasekanou cibulku zpěníme spolu se zázvorem a česnekem, přidáme pastu tandoori a necháme vychlandout. Tuto směs smícháme s treskou kterou jsme nakrájeli na drobné kousky. Přidáme vejce a kokosový krém (s ním opatrně aby jste směs moc nepřeředili). Vše důkladně promícháme a zjistíme jestli vše drží pěkně pohromadě na špejli (lze dělat i bez špejle). Pokud by směs byla moc řídká lze zredukovat třeba přidáním strouhanky. Pokud má směs dostatečně dobrou konzistenci uděláme z ní šišky na špejli či malé "karbanátky" a osmažíme.
Začátkem měsíce začala první ze tří akcí skrývající se pod názvem "Čokoládová show". Tuto akci si vzala na starost agentura ChrisFromParis. První show se uskutečnila v posledním patře Plzeňského mrakodrapu, kam jsem se musel také zajít podívat.
Nápad to je rozhodně zajímavý, ale bohužel dle mého to v těchto prostorách to jaksi nebylo to pravé "čokoládové". U události maskující se pod názvem velký čokoládový veletrh a kde se vybírá 50Kč jako vstupné, bych čekal asi více. Místo toho zde bylo jen pár vystavujících (CrossCafé, Puratos, Chocotherapie, Chocogastro, Caffe Allini, Choc-o-Lait, Italské likéry) u kterých se dala podniknout malá ochutnávka, pokud se ovšem člověku podařilo k pultu dostat. Přes davy návštěvníků tísnících se v úzkých chodbách, kde prezentace prodejců probíhaly, byl často problém i vůbec zjistit co se vůbec nabízí.
Mimo ochutnávky či nákupu lepších sort čokolád si mohli návštěvníci odskočit na malou výstavku obalů a krabic od čokolád a bonboniér zapůjčených p. Stanislavem Kramským.
Mimo obalů zde byla i výstava obrazů malovaných hořkou, bílou a barevnou čokoládou štětcem a špachtlí na plátno, jež pochází z ateliéru umělce Vladimíra Čecha, přezdívaného „český Picasso“. A pokud jste měli dost času mohli jste si počkat na kuchařskou ukázku jídel ve kterých se používá čokoláda.
Jestli jste ten kdo zná jen Orion či Milka čokolády tak by pro Vás tato akce byla celkem přínosná. Nezbývá jen doufat že další dvě čokoládové show (22. – 24. března Galerie Harfa, 26. – 28. dubna Opava) budou už lépe organizované a návštěvník tam bude moct opravdu poznat kvalitní čokoládové produkty a další věci s touhle temnou delikatesou spojené.
1. Vajíčka v lednici - jedna z věcí, na které by jste si měli dát pozor, když uskladňujte vajíčka, je ta, vedle čeho jsou. Skořápka totiž vypadá pevně, ale ve skutečnosti je pórovitá, a proto se můžou různé pachy dostat až dovnitř vajec. A buchtu, co pak bude cítit třeba po syrečkách, bychom asi nikdo nechtěli.
2. Vajíčka na mrazák - často se může stát, že vám po šlehání sněhu, třeba na vaše makronky zůstanou žloutky, nebo naopak z něčeho jiného zase bílky. V lednici takto moc dlouho nevydrží, ale vyplatí se je nalít do pevného igelitového pytlíku a zamrazit. Později je můžete použít třeba na omeletu nebo do pečení. A pokud by jste chtěli zamrazit celé vejce, je lepší ho nejdříve prošlehat.
3. Produkty z reklamy nebo se značkou supermarketu? - nenechte se vždy ovlivnit krásnou reklamou. Kupovat výrobky pod značkou supermarketu je kolikrát výhodnější, jak cenově, tak kolikrát i kvalitou, než známé velké značky. Tesco má takhle svojí kolekci produktů od koření až po speciální zahraniční omáčky. A osobně doporučuji skotské máslové sušenky.
4. Mražené maso - když maso jednou rozmrazíte, tak už by se nemělo znova zmrazovat. Ale co s tím, když je ho více než potřebujeme? Jednoduše zbytek třeba uvařte, a tak ho můžete znova zamrazit. Budete tak mít bokem třeba kuřecí maso do sandwichů, omelet atd.
5. Tvrdé ovoce - stává se vám, že jste si koupili třeba broskve, avokádo či jiné ovoce, které bylo příliš tvrdé? Dejte ho na den do papírového pytlíku s banánem. Banán uvolňuje ethanol a tento plyn pomáhá dozrávání.
6. Mrazáku neni nikdy dost - máte rádi čaj s citrónem a po vymačkání slupku vyhodíte? Co takhle jí pořádně omýt, ostrouhat a dát do pytlíku a šup na mrazák? Nikdy nevíte, kdy třeba budete chtít dělat tabouleh či péct nějakou buchtu, kde se vám to bude hodit. Stejně můžete zmrazit i přezrálé banány a až přijdou vhod, tak si udělat třeba studený mléčný shake.
7. Smrdící trouba - dělali jste si k objedu pečenou rybu? Určitě byla skvělá, ale co s tím zápachem, který po ní v troubě zůstal? Smíchejte si trochu octa s vodou a troubu ním vytřete. Pak dejte do trouby zapékací mísu, ve které máte tak 2cm vody smíchané s vanilkovým extraktem a na nízké teplotě nechte pomalu hodinku odpařovat (kontrolujte aby se voda nevypařila příliš rychle, stejně to může fungovat s citronovou šťávou místo vanilky nebo s octem). Případně pokud máte po ruce pomerančové či citrónové slupky, dejte je do trouby opéct při nižší teplotě. A pokud by ani to nepomohlo, vydrhněte troubu směsí sody na pečení a octu.
8. Správný bílkový sníh - nedaří se vám vyšlehat opravdu tuhý bílkový sníh? Ujistěte se, že mísu i metly máte opravdu čisté. Mísu můžete třeba ještě vychladit či vytřít lehce octem.
9. BIO vejce - určitě jste se už aspoň jednou setkali s receptem, kde vám doporučili použít BIO vejce či vejce od slepic z volného výběhu. Ale jak to poznat? Jednoduše vám to prozradí kód na vajíčku. Normálně vypadá asi takto 1 CZ 5869, kde číslo 1 je označení typu chovu, CZ je zkratka země původu, a 5869 je registrační číslo hospodářství. A jaké že je to dobré? To zjistíte podle prvního čísla. Číslo 3 je od slepic v klecovém chovu. Číslo 2 je označení pro vejce od slepic chovaných v halách známe také jako vejce z podestýlky. A číslo 1 označuje vejce od slepic z volného výběhu.
10. Sázejte, pěstujte - mít doma kytky je krásná věc, ale ne moc praktická. O hodně lepší je mít doma jako květiny bylinky. Není nic lepšího než opéct si brambory na másle s čerstvým rozmarýnem (který na pěstování není vůbec náročný a je dost odolný). I jiná jídla budou o poznání lepší s čerstvými bylinkami. Třeba salát s čerstvě natrhanými cherry rajčátky (doma mám dva keříky, které od léta sklízím už po třetí), nebo čerstvou řeřichou. Existuje spousta bylinek či zeleniny co vám krásně porostou doma na okně. Chce se to jen nebát, protože se to opravdu vyplatí.
Prošlehejte 2 lžičky dijonské hořčice, 2 lžíce vinného octa, 6 lžic olivového oleje, sůl, pepř. Nejlépe se hodí k listovým salátům.
Balzamiková
Smícháme 5 lžic balzamika, 120ml panenského olivového oleje, 1 drcený stroužek česneku, 1 lžička dijonské hořčice, 1 lžička krupicového cukru, 1 lžička soli, čerstvě mletý pepř, vše pořádně prošleháme. Hodí se k různým zeleninovým salátů a pokud si budete dělat jen nějaký salátek pro sebe, doporučuji všeho dát třeba jen polovinu - celá zálivka je na pořádný salát.
Ze sušených rajčat
140g nasekaných sušených rajčat naložených v olivovém oleji, hrst nasekané bazalky, hrst nasekané petrželky (hladkolisté!!! kudrnka je dobrá akorát tak na ozdobu chlebíčků), 1 lžíce kaparů,1 lžíce balzamika, 1 nasekaný stroužek česneku, sůl, mletý pepř.
2 lžíce másla, rozpuštěného a vychladlého + máslo na smažení
V míse promíchat mouku s práškem do pečiva, cukrem a solí. Přidat mléko prošlehané s vejci. Metlou vše smíchat na husté těsto a zašlehat do něj rozpuštěné máslo. Nechat deset minut až půl hodiny odpočinout. Pro hladký vzhled doporučuji smažit na téměř suché pánvi.
Bonus:
Jako vylepšení doporučuji dortovou variantu kdy pancakes pomažete třeba tvarohem přidáte banán či jiné čerstvé ovoce. Takhle vytvoříte několik vrstev na sobě a poslední která je navrchu suchá polít třeba medem.
