#lezení

[hlas-lidu]

byl*a jsi lézt na skalách?

nikdy, a neláká mě to

nikdy, ale chci to zkusit

jednou nebo párkrát

několikrát, ale ne zas nějak často

docela pravidelně / baví mě to / považuju to za koníček

rumový extrakt

Voting ended onNov 16, 2025

ne nemyslim feratu

[happymagcz]

Nejlepší ferraty v Česku: kam vyrazit na jištěné stezky?

Nejlepší ferraty v Česku: kam vyrazit na jištěné stezky?

[et_pb_section bb_built=”1″][et_pb_row][et_pb_column type=”4_4″][et_pb_text]

Víte, co to jsou ferraty? Jsou to horské cesty, které jsou vybavené ocelovými lany, výstupky a stoupačkami, po kterých se dá lézt. Je to hodně originální a jestli to neznáte, doporučujeme vyzkoušet. Je to adrenalin a výborné sportovní vyžití v přírodě zároveň. Možná už jste nějaké ferraty zdolali a chcete další. Máme pro…

View On WordPress

[panflegl]

Babka Mirka, Prastará

Jelikož se Babka Mirka chlubila ve škole, že leze, bylo potřeba pořídit fotodokumentaci. Vybrali jsme tedy odpovídající cestu, jménem Prastará (tradiční cesta, celá po vlastním!) a tady je výsledek. Babka Mirka, Prastará. Gratulky!

[panflegl]

Co babka, to lezkyně!

Nechci se chlubit, ale kdo z vás to má? Dvě babičky a obě si zkusily lezení. A co víc, obě prohlásily, že to je docela dobrý a ještě to zkusí. Takže hlavně se musím polepšit já a vystřihnout babce Majce lepší fotku! Respekta a hozená rukavice oběma dědům:)

[mikeclimb]

Věděl jsem, že to přijde. Ale teď?

Už je to víc jak rok, co se moje drahá polovička rozhodla, že zkusí lezení. Stalo se to na Křížovém Vrchu v Adršpachu a bylo to parádní. Sice přišla o část kůže různě po těle, osma ji potají sežrala pramínek vlasů, ale nevznikl z toho snad ani jeden důvod, který by ji to zkazil a zabránil v dalším lezení. Když někdo jako já, vášnivý lezec, který udělá téměř cokoli, aby mohl večer nasávat vůni skal ze svých prstů po krásném prolezeném dni, má vedle sebe někoho, kdo tohle vše respektuje nebo ideálně i s ním leze, dostane se do úplně jiné dimenze bytí a svět nabírá na obrátkách. To se stalo i mém případě. Tedy lezeme spolu stále, ne vždy, ale jen pouze při správné konstelaci hvězd (to určuje Evča:) ) a za přičinění dobrého počasí. Miluju (milujeme) lezení na písku, jen tak sedět nahoře na věži v objetí a odpočívat po náročném výstupu. Je to výborná odměna za předchozí dobrodružství ve stěně nebo rajbasu.

Evča na skalách leze na druhém konci lana, tedy lezla do minulého víkendu. Byli jsme na Studeneckých skalách, mé rodné oblasti. Ačkoli hvězdy nebyly vidět, byly zajisté ve správné konstelaci, která zapříčinila, že Evča z pusy vypustila: "To bych vytáhla ne?" No posuďte sami, 25m stěna, tři borháky a k prvnímu skoro osm a obtížnost IV UIAA. Váhal jsem, věděl jsem, že nad cestou má převahu, ale ten strach! Je to zvláštní. Když chce tahat někdo, na kom vám tolik nezáleží, díváte se na situaci úplně jinak. V hlavě mi probíhaly různé scénáře. No hlavně aby cvakla první, potom už bude (budu) v pohodě. Tak už byla navázaná a začala stoupat k prvnímu. Věděl jsem, že první se necvaká asi úplně nejlépe, ale to jsem ji samozřejmě neříkal. Lezla s jistotou a byla úplně v pohodě, nechápu. Když byla zhruba v polovině, začal jsem navrhovat, že tam vylezu a cvaknu ji to raději sám. No prostě zoufalé návrhy. Nesnáším, když mě někdo znervózňuje při lezení a říká že teď bych šel na podlahu atd. Srdce mi bušilo. No já vím, možná jsem to přeháněl ale prostě mám o Evču strach, takovej jinej strach. První cvakla v pohodě, já se sesul k zemi a začal vydýchávat. Tep se pomalu uklidnil. Po pár minutách už jsem z vrcholu slyšel její vítězoslavné pokřiky :). Krásný pocit! Evča zjednodušeně řečeno řekla, že to byla nuda a že si nepřipouštěla jakékoli nebezpečí. Na to jsem odvětil, že je to rozená pískařka. Tak uvidíme lásko;)

[mikeclimb]

Horská přitažlivost, na rozdíl od té zemské, tahá člověka nahoru.

Pavol Barabáš - Pribehy tatranských štítov II

[mikeclimb]

Rock 2013 a pár slov

Hmm, rok další mé lezecké sezóny je pryč a já měl poslední dobou dost času, abych ji mohl zhodnotit a vymyslet plány na rok příští. Z jara to vypadalo na úžasné lezecké zájezdy a taky, že byly. Začalo to naprosto unikátním zimním výstupem na Velký Rozsutec na Malé Fatře ve Slovensku a pokračovalo úžasným a vlastně mým prvním velkým oddílovým zájezdem do španělského El Chorra. Pár týdnů na to jsem si zrušil prsty v německé Frankenjuře a to byl v podstatě konec perfektně rozjeté výkonnostní sezóny. Začalo se však lézt na písku, ale hlavně - k lezení se nějakou záhadou dostala i moje drahá polovička Evička. Je to až nepředstavitelné, ale leze do teď a podle všeho tomu tak bude i do budoucna. Alespoň doufám. Sdílet některé lezecké zážitky s životní partnerkou je snem snad většiny lezců a není nad to oživit letní dovolenou lezením, kde jen jde. Dalším zajímavým krokem v tomto mém životním sportu bylo vylezení první čtyřtisícovky (Breinhorn 4165 m.n.m.), kam jsme se vydali s Jurou a Martinem Pirklovými. Ale s jistotou můžu říct, že budu raději trávit dny ve svislé stěně, než stoupáním do zasněžených kopců. Je to fyzicky, ale hlavně psychicky náročná disciplína se silnou porcí morálky. Zbytek roku jsem střídavě lezl a nelezl, podle toho jak prsty dovolili. Teď si bohužel „užívám“ lezeckou dovolenou, která potrvá až do odletu do Turecka, což je za měsíc a půl. Kliky, sklapovačky a pokusy o jógu to jistí!

[panflegl]

DCS Boulder

V sobotu jsme vyrazili boulderovat na Děčínský Sněžník ve velmi kvalitním složení - já, Maják a Baška, Martin a Novi. Už ranní kontrola našeho stavu slibovala úspěšnou akci:

Sun: bolest zápěstí taková, že jsem neudržel ani rychlovarnou konvici

Novi: nebolelo nic, ale těsně před Sněžníkem jsme zjistili, že mu Sun nevzal lezečky

Majka: chrchlung celý týden

Martin: stav dobrý. Aby také ne, když letos prakticky nelezl

Baška: jediný zdravý účastník zájezdu, z natěšení vstávala už v pět ráno

Navíc jsme si kvůli hezkému počasí říkali, že na Sněžníku bude celkem tlačenka. Tato obava se rozplynula hned poté, co jsme na parkovišti potkali Vildu Chejna - hned bylo jasné, že o sektory s ostatními boulderisty bojovat nebudeme:) Nakonec akce klasicky úspěšná, počasí skvělé, bolístky jako zázrakem odezněly a prostě super! Koneckonců jak jinak, když každý dělal, co nejlépe uměl (Baška má fotky u sebe):