Kreuziger varuje, že covidové onemocnění s mírnými příznaky sice nemusí být nebezpečné pro běžné smrtelníky, ale u profesionálů, kteří by s ním pokračovali v závodě, by mohlo způsobit významné zdravotní komplikace.
"Při vysoké zátěži na trati hrozí problémy se srdcem a plícemi. Navíc můžete ohrozit všechny ostatní zdravé."
Patrick Lefevere, šéf Quick-Stepu, poukazuje: "Nehodlám riskovat ničí zdraví. Následky zanedbání covidu mohou být velmi vážně. Už jsem to zažil s Timem Declercqem, který onemocněl zánětem osrdečníku krátce poté, co prodělal covid. Slyšel jsem dost příběhů cyklistů, kteří mají kvůli přehlížení onemocnění plicní fibrózu nebo problémy se srdcem."
Když se Lefevere ve středu setkal s těmi jezdci své stáje, kteří opouštěli Giro, kladl jim údajně na srdce, ať nespěchají příliš rychle zpět do tréninku. "Říkal jsem jim: Dávejte na sebe pozor. Pokud za dva dny zase sednete na kolo, je konec a pravděpodobně přijdete také o šanci jet Tour nebo jiné závody. Nejdříve se zotavte, zajděte na lékařské testy, ujistěte se, že nedošlo k žádnému poškození srdce nebo plic, a teprve pak začněte znovu."
Počet diabetiků v celém světě i u nás výrazně narůstá. Před 50 lety bylo diabetiků kolem 2 % populace, zatímco dnes jich je asi 10 %. Další 2 % obyvatel nevědí o tom, že mají diabetes, a asi 5 % populace je ve stadiu tzv. prediabetu.
Během života dostane diabetes třetina naší populace. Celosvětově se předpokládá, že v letech 2000–2025 se počet diabetiků ve světě zdvojnásobí. Na tomto enormně narůstajícím počtu diabetiků se podílí v podstatě zejména diabetes 2. typu.
Je nepochybné, že narůst je dán především změnami životního stylu. Na druhé straně je však zřejmé, že pro diabetes 2. typu je typický rodinný výskyt. Nejde však o pravou genetiku. Bylo objeveno asi 10 tzv. kandidátních genů pro cukrovku. Ta ale může vzniknout i bez nich. V rodinách se uplatňují především společné zvyklosti a tradice– způsob vaření a stravování, vztah k pohybu a sportu a pravděpodobně i stejné střevní bakterie v rodině.
I na naší populaci bylo prokázáno, že potomek dvou diabetiků 2. typu onemocní diabetem prakticky ve 100 % případů, jedinec s jedním rodičem diabetikem nebo sourozenec diabetika pak ve více než 60 % případů. Monozygotní dvojčata dostanou diabetes 2. typu obě téměř ve 100 %.
V oblasti prevence diabetu byly v posledních letech zaznamenány významné úspěchy medicíny. Z prevence profitují nejen jednotlivci, ale snižují se i náklady na zdravotní péči. Diabetes 2. typu je totiž závažným onemocněním, které zvyšuje morbiditu populace a zvyšuje náklady nejen na léčbu diabetu, ale i na léčbu hlavních komplikací cukrovky: onemocnění srdce a cév, zhoubných nádorů a onemocnění ledvin.
❗Velkým problémem je malá ochota jednotlivců měnit dietu a životní styl. Proto se řada osob upíná spíše k farmakologické prevenci vzniku diabetu, neboť je daleko snadnější brát preventivně tabletky než měnit životní styl.
👉Byly zjištěny následující faktory snižující výskyt diabetu 2. typu:
léčba hypertenze novějšími léky (ACE inhibitory a sartany),
pohybová aktivita,
redukce hmotnosti,
dietní vlivy (viz dále),
farmakoterapie použitá před vznikem diabetu (zejména některými léky na obezitu a cukrovku).
👉V prevenci cukrovky 2. typu je možno využívat celkem tří typů opatření:
A. Opatření cílená na změnu životního stylu, včetně změny diety a zvýšení fyzické aktivity
B. Opatření farmakologická
C. Chirurgická léčba obezity, která snižuje riziko cukrovky až 40× během 2 let a během deseti let ještě stále 3×.
👉Redukce hmotnosti a prevence diabetu
Nemocní byli dříve přesvědčováni k co největší redukci hmotnosti. Dnes se snažíme o tzv. mírný hmotnostní úbytek (5–10 % hmotnosti), který má největší dopad na výskyt metabolických komplikaci obezity a zároveň je pro každého pacienta reálný.
Tzv. mírná redukce hmotnosti může snižovat výskyt diabetu o polovinu. Dalším jejím efektem je snížení výskytu nádorových onemocnění. Celková mortalita souvisí především s výskytem kardiovaskulárních komplikací obezity a tam je efekt redukce hmotnosti menší. Redukce hmotnosti je jedním z nejefektivnějších postupů.
❗Na výskyt diabetu mají významný vliv i kvalitativní změny diety.
👉Vyšší příjem polynenasycených (rostlinných) tuků snižuje výskyt cukrovky.
👉Vyšší příjem saturovaných tuků a transmastných kyselin (živočišné tuky a většina průmyslově vyráběných tuků) zvyšuje výskyt cukrovky a prohlubuje necitlivost na inzulín.
👉Také příjem potravin s nižším glykemickým indexem a vyšším obsahem vlákniny vede ke snížení výskytu cukrovky 2. typu.
Když řekneme pacientovi „Dostal jste diabetes“, skoro každý odpoví „Jak jsem mohl dostat cukrovku, když nejím sladké?“ Příjem cukru skutečně nehraje ve vzniku diabetu žádnou roli.
Veřejnost tedy mylně spojuje vznik cukrovky s nadměrným příjmem cukru. V edukaci veřejnosti existují rezervy a je třeba přesvědčit ji o vztahu cukrovky především k vyššímu příjmu energie obecně (zde hrají roli i velká kvanta sladkých nápojů), k příjmu tuku v mase a k obezitě.
Významných výsledků bylo naopak dosaženo při sledování příjmu obilné vlákniny ve finské studii. Bylo sledováno 150 osob po dobu 10 let. Příjem obilné vlákniny snižuje výskyt cukrovky až o 60 %. Celozrnnost nemá na prevenci cukrovky žádný vliv.
Velmi zajímavé jsou studie zabývající se příjmem ořechů ve vztahu k diabetu. Ořechy obsahují více polynenasycených mastných kyselin. Vyšší příjem ořechů snižuje výskyt cukrovky 2. typu až o třetinu.
V prevenci diabetu je velmi účinná také fyzická aktivita. Přitom platí, že vysoká fyzická aktivita není vždy nutná, postačuje i pravidelná chůze. Pohyb redukuje riziko cukrovky 2. typu až o 50 %. To platí pro silovou i vytrvalostní zátěž včetně chůze. Doporučována je nejméně půlhodina pohybu větší intenzity 3–4× týdně. Orientačně by měla být ověřena tím, že dojde k zpocení, které vyžaduje převléknutí.
👉Celkově lze shrnout rozsáhlé možnosti dietní prevence diabetu 2. typu takto:
🔹zabránění vzniku obezity, resp. redukce hmotnosti alespoň o 5 %,
🔹snížení příjmu saturovaných tuků a trans mastných kyselin (živočišné a průmyslově ztužované tuky),
🔹snížení příjmu zejména druhotně zpracovaného masa,
🔹zvýšení příjmu polynenasycených (rostlinných) mastných kyselin,
🔹příjem potravin s nižším glykemickým indexem (tedy s vlákninou),
🔹příjem spíše komplexních sacharidů (uhlovodanů),
🔹příjem kávy a ořechů.
Více v článku zde:
Počet diabetiků v celém světě i u nás výrazně narůstá. Před 50 lety bylo diabetiků kolem 2 % populace, zatímco dnes jich je asi 10 %. Další
