Mám pocit, že se mi právě v mé mysli vytváří černá díra, která pohlcuje všechny chvilky štěstí, devalvuje všechny šťastné okamžiky, vzpomínky, špetky naděje, víry...pohlcuje všechny vize, radosti, všechnu snahu a odhodlání, všechno to, co mě drželo při životě a kvůli čemu jsem zkoušela jít dál a zkoušela věřit a vůbec ZKOUŠELA ŽÍT... S každým kouskem temna, který se mi objeví v mysli, s každou negativní myšlenkou a s každým pocitem beznaděje nekontrolovatelně roste, pohlcuje mě a táhne mě s sebou do temnoty, kde není NIC a kde nemohou záblesky světla přežít...










