Dneškem napíšu tečku za jednou životní kapitolou.
Psala jsem ji 3 roky, bolelo mě ji začít, ale vím, že jsem udělala dobře. Byl to velký krok, vnímala jsem to jako krok zpátky, ale ve skutečnosti to byl obrovský krok kupředu. Hodně mě to naučilo. Hodně mi to dalo. I v dobrým i v špatným. Bylo to třeba. Ubíjelo mě to, ale nedala jsem se. Našla jsem sebevědomí, svůj cíl, který byl v mlze. Můj život se tam posunul a staly se ty nejlepší věci v mým životě, moje úspěchy. Nemohlo za to to, kde jsem byla, to jsem dokázala sama. Jen se to prostě stalo v ten čas.
Děkuju. Sobě, vesmíru. Bylo to fajn. I všechno to špatný vedlo ke svému cíli. Děkuju. A těším se na všechno, co mě čeká.















