#dluhopisy

[byznysportfolio]

Korporátní nebo státní dluhopisy? Investice pro začátečníky - E15.cz

Jak investovat do dluhopisů? Jaké je riziko? Kde koupit české státní dluhopisy (Dluhopisy Republiky) a dluhopisy firem? Jak nakoupit dluhopi

[davidnavratil]

Další záhada na výnosové křivce?

Finanční trh nevěří americké centrální bance. Ačkoliv FED mluví o normalizaci a pokračujícím zvyšování sazeb (včetně snížení své bilance), tak finanční trh nadále očekává výrazně pomalejší zvyšování sazeb. V příštím roce čeká dvojí zvýšení sazeb, a to je tak ve finále vše až do roku 2020. Protože trh moc nevěří na normalizaci sazeb, tak dlouhé výnosy nerostou tolik, jak by se slušelo. Obrázek výše ukazuje, že za „normálních“ okolností by aktuální reálná sazba Fedu implikovala desetileté výnosy o nějakých 150 bazických bodů výše, než jsou. Tedy nikoliv na 2,4 procentech, ale v blízkosti procent čtyř. Některé analytiky to znervózňuje, zvlášť pokud by spread pokračoval v poklesu. V minulosti záporný spread, neboli invertovaná výnosová křivka, byl spolehlivým indikátorem recese.  Podle mého názoru ovšem nesmíme zapomenout na dvě klíčové věci. Za prvé, konec kvantitativního uvolnění v USA neznamená, že jeho efekt zmizí z výnosů. Nezmizí, protože nerozhoduje změna bilance, ale její stav. Odhady efektu QE na výnosy se pohybují kolem 100 bazických bodů, což dokáže vysvětlit většinu z onoho „podezřelého“ rozdílu.  Studie Fedu předpokládá, že tento spread způsobený nákupy aktiv americkou centrální bankou se bude snižovat pozvolně s tím, jak bude docházet postupně ke snižování bilance Fedu. Během příštího roku by se mohl snížit o cca 30 bazických bodů a v roce 2025 by se mohl přiblížit k nule.  To je ale zaprvé. V minulém odstavci jsem schálně zdůraznil, že jde o efekt QE americké centrální banky. Takže za druhé, kvantitativní uvolnění v USA sice skončilo, ale v EMU a Japonsku pokračuje, takže v globální ekonomice roste likvidita. Ta představuje dodatečnou poptávku po finančních aktivech a tlačí jejich ceny nahoru (a výnosy dolů).Pak je tady ještě otázka rovnovážné úrokové sazby, ale o tom zase jindy. Každopádně dlouhé výnosy budou mít tendenci růst, ale dlouhodobý trend růstu bude pozvolnější, než bylo v minulosti obvyklé. + padá hvězda, něco si přejte     http://davidxnavratil.blogspot.com/2017/12/dalsi-zahada-na-vynosove-krivce.html?utm_source=dlvr.it&utm_medium=tumblr

[denicektradera]

Který nástroj si vybrat? - 1. část

Dnes bych rád popsal stručně několik investičních nástrojů, jejich výhody a nevýhody. Je už pak na každém, který si vybere. V podstatě všechny jsou pro všechny typy investorů. Pro všechny platí jedna velká výhoda a tou je potenciální zisk jako v žádném zaměstnání (protože je v podstatě bez práce). Zárověň však pro všechny platí jedna velká nevýhoda a tou je skutečnost, že se o trh musíte buď sami aktivně zajímat, nebo mít někoho, komu stoprocentně věříte a kdo se o trh zajímá.

Akcie

Pro mne osobně nejlepší možná investice. Akcie vám zaručují spoluvlastnictví emitenta, tedy toho, kdo akcie vydal (např. Microsoft, Apple, ČEZ apod.) včetně podílu na zisku formou dividend. Některé vám zajišťují i hlasovací práva. U každého investora, i toho nejmenšího, by měly být akcie v portfoliu.

Výhody: + Dividendy, tedy podíl ze zisku + Spoluvlastnictví společnosti + Vysoký výnos k míře rizika + Dividendové titul jsou dobrým nástrojem na zajištění na stáří + Minimální další náklady + České akcie jsou levné + Možnost investice v podstatě po celém světě + Poměrně vysoká likvidita

Nevýhody: - Někdy příliš velké riziko - Americké akcie jsou poměrně drahé - Můžete přijít o všechny investované prostředky - Na české burze je velmi málo titulů

Zlato

Tentokrát se jedná o fyzické zlato, nikoli o nějaký derivát, který seženete přes forex. Jde o zlato, které máte doma, můžete si na něj sáhnout, schovat do trezoru a obdivovat jeho krásu. Prodává se ve formě slitků, cihliček, mincí atd. Možností toho, jaké zlato vlastně chcete mít doma, je mnoho. Momentálně stojí gram asi 1000 Kč. Jiné kovy a komodity popisovat nebudu, zlato je pro mne opravdu hodnotným zástupcem komodit a kovů právě proto, že se dá poměrně lehce sehnat.

Výhody: + Seženete poměrně lehce + Je to uchovatel hodnoty + V době krize jeho cena roste + Docela vysoká likvidita + Má mnoho forem (mince, slitky, cihličky, sběratelství) + Není virtuální, víte, že ho máte doma

Nevýhody: - Jeho cena je ovlivněna i sílou amerického dollaru - Musíte si ho zchraňovat - Okem nepoznáte kvalitu, takže při koupi se musíte mít hodně na pozoru - Další náklady spojené s výrobou a dodáním - Poslední dobou trochu ztrácí na hodnotě - Je to měkký kov

Dluhopisy

Posledním instrumentem dnešního dílu budou dluhopisy. Dluhopisy jsou buď korporátní, nebo státní. Každý má svoje výhody i nevýhody, dluhopisy obecně ale mají společné výhody a nevýhody. Korporátní jsou výkonnější, státní jsou bezpečnější. Ale v dnešní době jejich výkonnost spíše klesá.

Výhody: + Nízké riziko + Docela slušná výnosnost korporátních dluhopisů + U některých se vyplácejí kupóny (tedy výnos) čtvrtletně + Korporátní (firemní) jsou docela dobrou alternativou dividendových akcií

Nevýhody: - Nízká likvidita - Státní dluhopisy jsou i se záporným výnosem - Ne tak vysoký výnos - Ne taková zábava u sledování vývoje jako u akcií - U korporátních hrozí krach společnosti

To je pro dnešek všechno, v příštím díle se podíváme na další tři instrumenty.

[davidnavratil]

Zdvojnásobí ČNB rezervy za tři měsíce?

Zdvojnásobí ČNB rezervy za tři měsíce?: Nejdražší na světě Inflace na dvou procentech, blížící se exit a očekávání zahraničních investorů, že koruna po exitu posílí. Přidejte přebytkový státní rozpočet a méně čitelnou emisní politikou Ministerstva financí.  A dostanete směs enormní poptávky po krátkodobých státních dluhopisech. Včera MinFin vyrazil na trhy a nabízel dluhopisy s různou dobou splatnosti. Nicméně největší zájem díky očekávání exitu je o ty s krátkou dobou splatností, v tomto případě se splatností v lednu příštího roku.  Investoři chtěli 32 mld. CZK těchto dluhopisů, ale dostali 12 mld. CZK. Převis mezi poptávkou a nabídkou stlačil výnos tohoto dluhopisu na -1,7%. Ano, tento dluhopis je nejdražším na světě. Daleko utekl německému, ale i švýcarskému bezpečnému přístavu.  Ministerstvo financí má posledních pár měsíců (do exitu), kdy může využít vysoké zahraniční poptávky po českých dluhopisech, a proto by se mělo v prvním čtvrtletí v maximální možné míře předfinancovat. Zatím se tak neděje.  Vydrží ČNB tempo? Spekulativní příliv zahraničního kapitálu nemíří pouze do státního dluhu, ale různými cestami končí jako vklady u bank. A těm nezbývá nic jiného, než peníze uložit u ČNB. Stahovací operace ČNB (depozitní facilita a repo operace) od začátku roku vzrostly o necelých 520 mld. CZK. Toto číslo je výrazně ovlivněno efektem rezolučního fondu. Bez něj je nárůst cca 240 mld. CZK.  Jinými slovy, pokud zanedbáme kurzové změny, výnosy z devizových rezerv, tak toto číslo (240 mld. CZK +/-) naznačuje, jakým způsobem vzrostly devizové rezervy od začátku roku, a kolik ČNB musela intervenovat, aby udržela korunu nad 27 CZK/EUR. Od začátku roku 240 mld. CZK. Jen za včerejší den (díky emisi MF) cca 50 mld. CZK.  Pro srovnání od listopadu 2013 do konce loňského roku (za více než tři roky) zvýšila ČNB rezervy o 1300 mld. CZK. A nyní je to cca 240 mld. CZK za necelé dva týdny. Pro ČNB začal nový rok pěkně zostra.  Logicky se opět vynoří otázka, zda ČNB toto tempo růstu rezerv vydrží. Tak si pojďme zaextrapolovat. Pokud by se toto tempo udrželo, tak by rezervy do dubna vzrostly zhruba o 2 000 mld. CZK. Tedy z 47% HDP na konci roku na 90% HDP v letošním dubnu. Téměř zdvojnásobení devizových rezerv za pár měsíců! Už jsme několikrát psali, že ČNB je více imunní vůči výši rezerv než Švýcarská centrální banka, pro kterou byl limit rezerv na 80% HDP. Mimochodem případ Švýcarské banky jasně ukazuje, že exit neznamená konec intervencí a konec růstu rezerv: nyní je Švýcarsko na 110 procentech. ČNB by se teoretiky mohla bránit přílivu snížením úrokových sazeb do záporných hodnot. Nicméně tržní sazby už záporné jsou. Výnosy dluhopisů na -1,7% a tříměsíční implikované swapy na -3,6%. Takže trh se s přebytkem korun vyrovnal.  Další problém je, že úrokových diferenciál mezi ČNB (+0,05%) a ECB (-0,4%) není motivem pro tak masivní poptávku po korunách. Je jím očekávané posílení. Pokud by se vyplnil sen spekulantů, tak by koruna po exitu posílila na 23-24 CZK/EUR, tedy o cca 10-15 procent (to my nečekáme, ale neberme jim ten sen). Takže, pokud by ČNB chtěla eliminovat očekávání posílení koruny snížením sazeb, tak sazba na -0,4 procenta by byla jako plivnutí do moře, museli bychom se bavit o sazbě -5% (+/-, spíše mínus).  Za třetí, snížení sazeb je nekonzistentní. ČNB několikrát v minulosti řekla, že udělá exit až v situaci, kdy bude potřeba sazby zvyšovat.  A za čtvrté, příliv peněz a intervence ČNB snižují riziko, že po exitu koruna posílí. Čím více korun zde bude, tím větší převis nabídky korun nad poptávkou a tím menší tlak na posílení. Poslední data za listopad ukazovala, že spekulanti vykoupili poptávku po koruně na 4-5 let dopředu. Pokud námi odhadnutých 240 mld. CZK od začátku jde na vrub spekulantům, tak to máme další více než rok.  Nečekáme, že tento příliv peněz do české ekonomiky udrží stávající tempo. Na druhou stranu ČNB musí být připravená, že před exitem budou měsíční intervence výrazně vyšší než v předchozích měsících.  Zvýšená poptávka po korunách postupně posunuje forwardové kurzy na silnější úrovně. Očekáváme, že tento tlak bude pokračovat, mimo jiné i díky tomu, že inflace se krátkodobě dostane nad dvě procenta. Váhání s kurzovým zajištěním se tak hrubě nevyplatí. Bonus: "I my jsme šílení, ale naše šílenství se opakují, to jim dodává zdání rozumu a pravdy." Eduard Petiška +  Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky! http://davidxnavratil.blogspot.com/2017/01/zdvojnasobi-cnb-rezervy-za-tri-mesice.html?utm_source=dlvr.it&utm_medium=tumblr

[davidnavratil]

Co nadělily Vánoce analytikům a Italům?

Vánoční překvapení pro analytiky   (Nejen) novoroční moudro (nejen) pro analytiky: „Život je přesný součet náhod“ (Miroslav Zikmund) Rok 2016 končil z pohledu makra velmi optimisticky, respektive pro analytiky překvapivě optimisticky. Index překvapení, který porovnává odhady analytiků se statistickou realitou, byl pozitivní (skutečnost lepší, než očekávání) jak v USA, tak v EMU. Pro EMU je to nejlepší start nového roku od roku 2011. Varováním je zkušenost, že optimismus je vystřídán revizemi odhadů směrem nahoru, a to obvykle více, než by jim slušelo. A v souladu s cimrmanovským režimem následuje etapa zklamání. A tak pořád dokola. To je potřeba mít na paměti, protože právě optimismus v závěru roku byl faktorem, který tlačil výnosy na vyšší úrovně. Pokud dojde k ochlazení míry překvapení, tak výnosy německých dluhopisů (a na ně navázaných v EMU, ale i CZ) ztratí tento pozitivní impulz.  V případě USA je krátkodobé překvapení doplněné optimismem ohledně schopnosti Trumpa akcelerovat ekonomiku a inflaci. To se odrazilo na růstu dlouhodobých inflačních očekávání.  Očekáváme, že americká centrální banka bude v letošním roce zvyšovat sazby cca dvakrát. Pokud nadšení z Trumpa nevymizí, tak se očekávání začnou sebenaplňovat, což povede na utaženém americkém trhu práce k akceleraci mezd a nakonec i k akceleraci inflace. To by umožnilo Fedu zvyšovat sazby rychlejším tempem. Nicméně rovnovážná úroveň sazeb zůstane především díky demografii na nižší úrovni než v minulosti. ECB nadělovala nejstarší bance světa Ale pojďme nazpátek do Evropy. Evropská centrální banka rozhodla v prosinci prodloužit kvantitativní uvolnění minimálně do konce roku 2017. A snížit objem nakupovaných aktiv měsíčně z 80 mld. EUR na 60 mld. od dubna 2017. Tímto rozhodnutím se snížila riziko zatažení tématu měnové politiky ECB do předvolebních debat, především v Německu (volby v září/říjen). Ačkoliv krátkodobě revize očekávání bude tlačit výnosy dolů, tak na konci roku očekáváme výnosy dluhopisů na vyšších úrovních. Jednak tomu pomůže vyšší inflace, ze které vypadnou negativní efekty cen energií, dále zlepšující se trh práce, a blížící se ukončení kvantitativního uvolnění ECB (ukončení očekáváme v polovině 2018). Mimochodem, ECB dostala pod vánoční stromeček jednu pozitivní zprávu: úvěry podnikům v listopadu rostly nejrychleji od roku poloviny 2009, a to +2,2% meziročně. Úvěry domácnostem pak o +1,9 procenta (maximum od poloviny 2011). Konečně se mohou poplácat po ramenou, že uvolněná politika se projevuje i v úvěrovém kanálu. Ale aby banky neusnuly na vavřínech: Monte dei Paschi (MPS). Ta dostala od ECB nepříjemný vánoční dar. Podle rozhodnutí ECB musí banka navýšit kapitál o 8,8 mld. EUR a ne o původních 5 mld. EUR. Stát poskytne 6,5 mld. EUR v rámci tzv. "preventivní rekapitalizace". Zbytek zaplatí investoři do dluhopisů prostřednictvím konverze dluhu do kapitálu  "Preventivní rekapitalizace" je kapitálová pomoc státu bance, která je solventní (!), ale kdy banka trpí nepříznivým vývojem v ekonomice. Je jasné, že v případě MPS jde o kreativní výklad, ale každopádně jde o možnou cestu, jak nenechat přerůst problémy italských bank do bankovní krize. Každopádně toto opatření vyžaduje schválení EU.  „Preventivní rekapitalizace“ sice není rezolucí, ale stejně vyžaduje mírný bail-in investorů. Stát však může nakupovat akcie a bondy, ačkoliv jenom za tržních podmínek schválený Bruselem. Takže je pravděpodobné, drobní investoři přijdou o část svých peněz.  ČNB vám zruší pojištění zadarmo ČNB letos velmi pravděpodobně ukončí kurzový závazek. Ačkoliv hra na jistotu by ukončení závazku posunula do blízkosti ukončení kvantitativního uvolnění ECB, tak bankovní rada si prostě exit chce udělat. Naposledy o tom promluvil Jiří Rusnok.  Vývoj inflace bankovní radě pomůže k rozhodnutí. Díky růstu cenám potravin a cen ropy vyskočí inflaci velmi rychle ke dvěma procentům už v prvním čtvrtletí. Očekáváme proto exit už ve druhém čtvrtletí. Exit však neznamená konec intervencí. ČNB bude intervenovat, pokud koruna příliš posílí. Podle našeho názoru bude ČNB intervenovat, pokud koruna posílí pod 26 CZK/EUR. Navíc překoupenost koruny (kumulativní spekulativní nákup korun) bude sám o sobě limitovat posílení. Nicméně podniky i domácnosti se musí přichystat na vysokou volatilitu.  Aktuální forwardové kurzy jsou zatím (před exitem se posunou na silnější úrovně díky větší vlně spekulací) na úrovních, které nabízejí férovou hodnotu pro kurzové zajištění. Bonus: Počty pro ekonomy: jedna, dvě, trend Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!  http://davidxnavratil.blogspot.com/2017/01/co-nadelily-vanoce-analytiku-italum.html?utm_source=dlvr.it&utm_medium=tumblr

[denicektradera]

P2P Půjčky

Dnes napíšu pár řádků o něčem, co nepovažuji za nějaký výhodný investiční instrument. Jsou jím P2P půjčky.

P2P půjčky jsou v podstatě půjčkou peněz mezi dvěma lidmi. Už z podstaty fungování serverů, které tyto půjčky zprostředkovávají se mi to nemůže líbit. Stejně jako v případě investičních zprostředkovatelů totiž P2P zprostředkovatel nikdy neprodělá a nenese žádné riziko. Riziko je vždy na investorovi. A bohužel je to riziko neúměrné výnosu.

Samozřejmě servery (nechci jmenovat) nabízejí lukrativní výnosy třeba 20 % (někdě dokonce téměř 40 %!!!) pro investice do půjček s horším ratingem (tedy pro investory začátečníky nějakou známkou zvýšené míry rizika), ale z podstaty je to riziko neúměrně vyšší i u A-půjček.

Ano, u A-ratingových půjček je výnos kolem 6 %, na druhou stranu právě proto, že půjčujete peníze většinou někomu, kdo dluží jinde, je to riziko opravdu velké. Už jen to, že dotyčný dluží jinde a tento dluh chce splatit jinou půjčkou s vyšším úrokem, nejen znamená, že se tímto způsobem z dluhů pravděpodobně nikdy nevyhrabe (opravdu nemůžete splatit půjčku jinou půjčkou, to je na bankrot), ale především docela reálně hrozí, že prostě nebude splácet. O výnosech vyšších než 10 % pak už vůbec nemá cenu hovořit, protože to riziko se zvyšuje na téměř 80% šanci nesplácení ze strany dlužníka.

Tím pádem se investor dostává do smyčky, která se utáhne a on ze svých “investovaných“ peněz neuvidí ani korunu. Největší problém P2P půjček je totiž skutečnost, že nejsou nijak zanesené do legislativy. To znamená, že investor při nesplácení ze strany dlužníka nemá absolutně žádné záruky na vrácení svého vkladu narozdíl od investic (pojištění do 20 000 Eur do výše max. 90 % vloženého kapitálu) natož pak od bankovních vkladů (pojištění až do 100 % vkladů do nějakých 100 000 Eur). Na druhou stranu poskytovatel vydělá vždy. Sebere si poplatky od dlužníka a někdy i od investora a nemá proč tyto poplatky vracet.

Kromě toho poskytovatel samozřejmě prezentuje půjčky jako správný investiční záměr, alternativní investici s lukrativním výnosem, nebankovní prostředí, na co se snaží tzv. investora nalákat. Do toho přidá možnost diverzifikace investic do různě rizikových půjček, čímž se udájně sníží riziko. Co je ale to nejpodstatnější, jsou to pořád půjčky lidem a vzhledem k finančním možnostem těchto dlužníků se to riziko zásadně nezmenšuje. Protože ten, kdo potřebuje půjčku ve výši desítek tisíc, peníze nemá, jinak by tu půjčku nepotřeboval. V podstatě bych to přirovnal ke stejné diverzifikaci jako nákup různých akcií v jednom sektoru (odvětví). Asi jako bych koupil akcie několika různých bank. Pak ale přijde regulace bank a všechny akcie bank půjdou dolů. Takže diverzifikace to sice byla, ale riziko to moc nesnížilo.

Když se pak podíváme na výnosy jednotlivých půjček, pohybujeme se klidně i do 50 % za půjčku, což se téměř rovná lichvě, která je samozřejmě nezákonná (to se dá samozřejmě obejít tím, že nabídnete výnos 49,99 % a už to přece lichva není). Každý úspěšný investor ale ví, že minimální riziko s propracovanou diverzifikací je při výnosu kolem 10 % (když nepočítám Medallion Fund s výnosem nejméně 21 %) ročně. Vyšší výnos je z dlouhodobého hlediska velmi riskantní, menší sice není riskantní možná tolik, na druhou stranu to není maximální možný výnos. A když se pak díváme na A-půjčky, které mají slibovaný výnos kolem 6 %, tak už je daleko lepší investovat i do korporátních dluhopisů, které mají stejný výnos. Společnost, která tyto dluhopisy vydala, je lustrována nepoměrně více než člověk, který potřebuje peníze, ale především chce investovat do vlastního rozvoje, aby zvýšila vlastní zisky, z kterých bude moci zaplatit onen úrok a hlavně má daleko větší finanční možnosti než člověk, který shání peníze, aby něco zaplatil.

Když to tedy shrnu, tak P2P půjčky opravdu raději nebrat alespoň z dlouhodobého hlediska investování. Ano, může se stát, že narazíte na půjčku, kterou vám splatí někdo i s 20 % úrokem, vidina dlouhodobého zhodnocování na P2P půjčkách je však mizivá a riziko je neúměrně vysoké případnému výnosu. To už raději investujte do dividendových akcií silných společností, u kterých je jedno, jestli jde cena dolů nebo nahoru, protože dividendu máte jistou a stejný výnos na akciích můžete dostat za rok také s výrazně nižším rizikem, nebo do jistějších korporátních dluhopisů, kde je opět riziko daleko menší v porovnání s půjčkou lidem, přitom je tam však stejný výnos.

[davidnavratil]

Jak z toho ECB vycouvá?

ECB neukončí kvantitativní uvolňování najednou, ale postupně, napsal Bloomberg. Podle neoficiálních uniklých informací panuje mezi členy bankovní rady konsensus, že ECB bude postupně snižovat měsíční nákupy o 10 mld. EUR měsíčně. Zároveň že prý neofiko uvádí, že je možné prodloužení stávajícího tempa nákupů (80 mld. EUR měsíčně) za březen 2017.  Jde o neoficiální informaci, možná pokusný balónek, možná čistou spekulaci (mluvčí ECB odmítá, že by toto bylo diskutováno bankovní radou). Ale zkusme se na časování a způsob konce kvantitativního uvolnění (QE) podívat.   Za prvé, pokud ECB bude chtít prodloužit program QE, bude muset vyřešit, jaké aktiva bude nakupovat, a za jakých podmínek. Protože stávající podmínky ECB už nedávají velký prostor pro pokračování nákupů státních dluhopisů.  Za druhé, podle našeho názoru ECB prodlouží stávající nákupy ve výši 80 mld. EUR o 6-9 měsíců. Následně postupné snižování. Takže ukončení kvantitativního uvolnění někdy cca v polovině roku 2018. Pro odhad časování konce kvantitativního uvolnění a způsob se můžeme podívat na americkou centrální banku. Fed začal tzv. tapering, tedy snižovat měsíční nákupy na konci roku 2013. A to v situaci, kdy míra nezaměstnanosti byla na sedmi procentech. Což bylo dva procentní body nad cílem, který si Fed vytyčil a cca dva procentní body nad předkrizovými hodnotami. A ukončil QE v říjnu 2014 tedy o deset měsíců později. Jak je na tom EMU? Míra nezaměstnanosti klesá, ale stále je tři procentní body nad předkrizovou úrovní. Navíc v posledních měsících se pokles zastavil.  Nicméně předpokládejme, že vývoj na trhu práce v EMU bude kopírovat vývoj v USA, tedy že měnová politika ECB bude stejně efektivní jako měnová politika Fedu. To by implikovalo začátek konce kvantitativního uvolnění (tapering) na konci roku 2017. A úplný konec ve druhé polovině 2018. A první zvýšení sazeb na konci roku 2019.  8. října bude mít ECB tiskovku ve Washingtonu po zasedání Mezinárodního měnového fondu. Mimochodem, ve své nové prognóze Mezinárodní měnový fond doporučuje ECB nadále udržovat uvolněnou měnovou politiku.  A mimochodem samotná ECB ani v roce 2018 nečeká návrat inflace na cíl, její prognóza je 1,6 procenta. Draghi si zatím nemůže říci, že dokázal inflaci dostat na cíl.  Očekáváme tedy prodloužení QE. V minulosti s oznámení o začátku QE přišel i tlak na růst výnosů, viz zkušenost v USA a EMU. Letem světem Dneska bude zveřejněn předskokan pátečních čísel z trhu práce, tzv. ADP. Ten ukazuje, kolik bylo vytvořeno nových pracovních míst v soukromém sektoru. Je méně sledovaný než páteční payrolly (vytvořené místa za celou ekonomiku). Nicméně payrolly jsou více volatilní než ADP a následně více revidované. Každopádně pro Fed jde o důležitý údaj, který může vychýlit pravděpodobnost zvýšení sazeb. Petr Zahradník byl včera hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, téma byla Deutsche Bank.  Prezident Zeman uvedl, že by intervence ČNB ukončil „dnes“. A jejich účinek porovnal ke svému kouření.     Vtip: Bolest při porodu je tak silná, že žena má unikátní příležitost se na pár okamžiků vcítit do muže, který má rýmu. Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky! http://davidxnavratil.blogspot.com/2016/10/jak-z-toho-ecb-vycouva.html?utm_source=dlvr.it&utm_medium=tumblr

[davidnavratil]

Jestřábi v Jackson Hole

V pátek a o víkendu se konal slet centrálních bankéřů v Jacksonovi Hole. Nejvíce se očekávalo vystoupení šéfky americké centrální banky Janet Yellen: „Ve světle dobré výkonnosti trh práce a naší prognózy vývoje ekonomiky a inflace, věřím, že důvody pro zvýšení sazeb se v současných měsících zvýšily. Samozřejmě, že naše rozhodnutí bude záviset na tom, zda data budou potvrzovat náš výhled.“ Jinými slovy, zvýšíme sazby, pokud nás nic nepřekvapí. Pojďme si to rozebrat. Trh práce křičí „zvyšujte sazby!“ Míra nezaměstnanosti je na své rovnovážné úrovni. A 3M průměr tvorby nový pracovních míst (payrolls) je na 190 tisících měsíčně. Přitom různé odhady ukazují, že 75-150 tisíc měsíčně je konzistentní se stabilní mírou nezaměstnanosti. Tedy aktuální tvorba pracovních míst stále indikuje pokles míry nezaměstnanosti, respektive růst míry participace. Ať tak nebo tak, prostě růst příjmů domácností. Navíc postupně akceleruje růst mezd. Tento pátek vyjdou nové data za trh práce, budeme bedlivě sledovat. Horší to je s růstem ekonomiky. Ekonomika v první polovině roku vzrostla o 1%, což je zklamáním. Nicméně makro data ukazují, že třetí kvartál se chce vytáhnout: GDPnow atlantského Fedu implikuje růst ekonomiky o 3,4% ve třetím kvartále. Takže budoucnost vypadá růžověji. Nepříjemností ve výhledu je pokles zisků firem (-9,3% q/q anaulizovaně ve 2Q2016), což podkopává investice. Inflace. Jádrová CPI inflace je už nad dvouprocentním cílem. A mediánová CPI inflace, která lépe měří, zda růst cen je široký nebo jen výsledkem úzkého kruhu zboží, dokonce vzrostla nad 2,5 procenta. Nicméně Fed preferuje tzv. PCE inflaci. A ta je stále pod dvěma procenty a rostoucí trend se v posledních měsících zpomalil. Fed nicméně věří, že tlak na trhu práce povede k růstu mezd a následně i k inflaci. Prostě, že se do města vrátí Phillipsova křivka, respektive její normální sklon. Zatímco Yellen zněla „ano sazby zvýšíme, ale ještě uvidíme“, tak její viceguvernér Stanley Fischer (rozhovor pro CNBC) zněl mnohem jasněji: řekl, že vystoupení Yellen je konzistentní s možností zvýšení sazeb už v září.  Trh (opět) uvěřil, že Fed do toho šlápne. Proto dokonce s pravděpodobností 40 procent očekává zvýšení sazeb už v září a pravděpodobností 65 procent do konce roku.  My očekáváme, že Fed bude spíše opatrný a zvýší sazby až po prezidentských volbách, tedy prosinci. Tedy pokud nevyhraje Trump, což nevypadá příliš pravděpodobně (aktuální pravděpodobnosti na 19%).  Přehodnocení výhledu na Fed posílilo dolar k 1,12 a zvýšilo 10Y výnosy státních dluhopisů na 1,61. Prognostický: Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky! http://davidxnavratil.blogspot.com/2016/08/jestrabi-v-jackson-hole.html?utm_source=dlvr.it&utm_medium=tumblr