[CZECH Poetry] Láska, Jaro
Byl květen - první máj,
den zamilovaných, lásky čas.
Oheň plál, a květinový ráj
zval milence k sobě zas.
Růžička vykvetla, mladá a krásná,
zahlédla milence, láska jasná.
Přiblížila se, zvědavost nedala,
“to je něco nového”, na chvíli zůstala.
Láska ji obklopila, celý květ obklíčila,
kytka se zalekla, strach zde cítila.
Našpičatila trny, stonek zpevnila,
bránila se, pak si uvědomila:
Láska neútočí, láska ji hladí,
jen sladká slova a nekonečné mládí.
Láska houstne, růže otevře květ,
lásku vstřebá, je to nový svět!
Výměna slibů, “miluj mě navždy”,
polibky zapečetí co slova začly.
Stmívá se jim nad hlavou, slunce utíká,
květina nebledne, láska neubývá.
Až vzpomeneš si na lásku bývalou,
vrátíš se na místo, kde vše začalo.
Růže tu zůstala, lásku celou uchovala,
mládí v ní zůstalo když stáří tě zasáhlo.
