Večer jsem vyzvedl Peťu u její hostitelské rodiny v Oamaru (https://www.helpx.net/), kde byla posledních 10 dní a vydali jsme se znovu poznávat náš tolik oblíbený Fiordland. Popojeli jsme asi jen 100km jižněji, přespali v nějakém náhodném kempu u Dunedinu a druhý den jsme se vydali k Milfordu. Na večer jsme dorazili do Lumsdenu. Už jsme tu jednou byli. U bývalého nádraží je super free kemp s dobrým zázemím (umývárna na nádobí, stoly, wc) a letos byl ještě kapacitnější než rok minulý. Objednali jsme si plavbu na Milford Sound a s filmem šli spát.
Ráno jsme se vzbudili do deště. Po cestě do Fiordlandu naštěstí pršet přestalo a už při 1. zastávce hned u cesty - Mirror lakes jsme měli krásné počasí.
Pak jsme dorazili na parkoviště odkud jsme se vydali k Lake Marian. Terén byl lehce náročnější, ale zato byl trek docela krátký. U nádherného jezera mezi horami jsme chvilku spočli a potkali kluka z čech se kterým jsme se dost spřátelili a v následujích dvou týdnech se jsme dohromady strávili docela dost času. Cestou tam jsme potkali jen pár lidí a u jezera nás taky nebylo moc, ale cestou zpět jsme už míjeli hotové zástupy, proto bych doporučil vyrazit v brzkých dopoledních hodinách.
Hned poté jsme se vydali na další vyhlášený krátky trek - Key Summit. Začátek je společný s Great walkem Routeburn - je to v podstatě jeho side trip. Cesta je velice lehká, až na 1bod, který by ses trochou snahy dal také zvládnout by se až na samý summit dalo vyjet pomalu i s kočárkem :D Z hora byly krásné výhledy, mimo jiné i na Lake Marian .
Dalším stopem, pro tenhle den už posledním byl Humbold falls, jeden z nejvyšších vodopádů na NZ. Easy trek, 10 min tam, 10 zpět a k tomu krásný vodopád.
Jelikož v oblasti Milfordu nejsou free kempy tak jsme se jeli ubytovat do kempu Cascade creek, kde jsme byli již loni. Jak mnozí již víte, rád říkám, že svět je malý a o náhody v něm není nouze. Loni jsme v tomhle kempu potkali Petiného kolegu z vinice Charlieho a letos, hned u vjezdu naši kolegyni z meruněk Gábi. Ráno jsme vstávali ještě za tmy a jeli na plavbu po Milfordu. Společností je tu spousta a je asi jedno, kterou si vyberete, my zvolili společnost Jucy a chyba to rozhodně nebyla. Plavba po nejznámějším fiordu NZ byla fajn. Viděli jsme lachtany, s lodí jsme přijeli až úplně pod vodopád což bylo super, ale jinak jsme možná čekali trošku víc. Asi nám nepřidalo ani to to, že celou dobu strašně foukalo a byla nám ukrutná kosa.
Druhá část dne nás nadchla podstatně víc. Vyrazili jsme totiž na Gerthrudde saddle. Na totálně přeplněném parkovišti jsme velice ztěžka našli volné místo - vlastně ani nenašli, museli jsme to píchnout kamsi do keře, ještě že Evža není žádný mladík a potenciální škrábance na laku moc neřešíme :D Obávali jsme se přelidněného treku, ale lidí jsme potkali za celou dobu jen pár.
Po pár metrech nás přivítala cedule, že trek je pouze pro vysoce experienced (zkušené) trampers a že jestli nejsme tak to máme otočit. No co si budem, šli jsme dál :D Asi 3,5 km je to po rovince a člověk se jen dívá na obrovskou skalní stěnu před sebou. Kousek před stěnou se to stočí doleva a začne to stoupat. Za asi 2 km je celkové převýšení kolem 500m takže se stoupá fakt prudce. Jde se kolem malých vodopádů, přes obrovské kamenné plotny a pomocí řetězů (asi nejsou úplně potřeba) se vyleze k jezeru. Od jezera se pokračuje ještě víc nahoru. Ze samotného sedla je úžasný výhled na Milford sound a okolní dvoutisícové hory jejichž vrcholky byly pod sněhem. Celý trek včetně výhledů je velmi impozantní a rozhodně stál za to.
Poté jsme se už jen zastavili na noc v Lumsdenu a pak se přesunuli do Queenstownu. Tam jsme strávili následujích pár dnů. Objevili jsme SC hub (zařízení pro SC auta - je to místo pro kempry vybavené sprchou, záchody, hifi, kontejnery) denně tam smíte strávit dve hoďky a vše je tam zdarma.
Sešli jsme se tam také s Petinou kamarádkou z Nového Jičína Klárkou a jejím přítelem Lukášem se kterými jsme navštívili místní pizzerii Fat Badgers kde jsme si dali asi největší pizzu v životě, měřila rovného půl metru. A když jsme u toho jídla, tak jsme také navštívili nejvyhlášenější burgrárnu na NZ -Fergburger. Takovou frontu do fast foodu jste ještě neviděli ;-) Burgry jsou tu totiž levné a fakt skvělé.
Také jsme se sešli s naší kamarádkou Edith a Michalem. Se kterým jsme se vydali do Glenorchy.
V Glenorchy ale od rána pršelo a nebylo vidět ani na na hory přes jezero tak jsme nějaký trek vzdali. Když jsme se vrátili do QT tak se počasí umoudřilo a my se tedy vydali na Lake Alta. Serpentinami s krásným výhledem jsme vyjeli až nahoru ke Ski area Remarkables. Jen jsme vystoupili z auta, tak se opět zatáhlo a zvedl se, ale opravdu neskutečný vítr. Lidé to otáčeli a my to otočili s nima. Než jsme stihli sjet dolů tak nás chytli obrovské kroupy.
Poté jsme se ještě zastavili ve městečku Arrowtown, což byla bývalá zlatokopecká osada a přes Cardrona Valley jsme se přemístili do dalšího úžasného města NZ - Wanaky.
